Podívejte se, kteří čeští europoslanci si během mandátu udělali rok prázdnin

Praha/Brusel - Strana zelených vypracovala analýzu aktivity českých europoslanců. Ačkoli před svým zvolením do Evropského parlamentu (EP) slibovali, že budou prosazovat zájmy ČR a českých občanů v Bruselu, výsledky většiny europoslanců jsou podle zprávy zaslané serveru EuroZprávy.cz bídné. Paradoxně nejhorší najdeme u těch, kteří chtěli s EU nejvíce zatočit. Více než 20% neúčast některých českých europoslanců na práci v parlamentu tak z pětiletého mandátu znamená podle strany v podstatě jeden rok prázdnin.

Prvním testem aktivity českých europoslanců může být kritérium hlasovací docházky. „Do očí bijící neúčast většiny český poslanců na práci v Evropském parlamentu je zarážející. Nejhorší výsledky měli ti poslanci, kteří nejvíce slibují, jak budou Evropskou unii krotit, tedy zástupci ODS. Andrea Češková nebo Jan Zahradil vynechali každé páté hlasování, Miroslav Ouzký a Milan Cabrnoch dokonce více než každé čtvrté. Spíše než prosazování národních zájmů se někteří poslanci zřejmě rozhodli prosazovat čtyřdenní pracovní týden a nebo si vzali rok prázdnin," řekl Ondřej Liška, předseda SZ.,

Svá tvrzení podkládá přehledem účasti europoslanců v EP na roll call voting (zaznamenávané hlasování, poz. red.): Cabrnoch 69,6 %, Ouzký 69,74 %, Falbr 74,13 %, Mynář 74,49 %, Češková 77,72 %, Kohlíček 78 %, Zahradil 78,29 %.

Podobně pasivní byli čeští poslanci také jako zpravodajové evropské legislativy. V 766-členném bruselském kolosu může europoslanec nejlépe něco ovlivnit právě jako zpravodaj legislativního návrhu. Ten navrhuje pozici svého výboru a parlamentu má nejvíce informací, účastní se vyjednávání s dalšími institucemi v čele s EK a Radou EU.

„Ze své zkušenosti práce pro Evropskou komisi vím, jaký vliv poslanec zpravodaj může mít. V Evropském parlamentu potřebujeme flexibilní a pracovité europoslance, kteří se nebudou až na místě učit anglicky nebo o čem vlastně EU a evropské právo ve skutečnosti je, ale budou ihned po svém zvolení schopni aktivně se zapojit do spoluvytváření kvalitní evropské legislativy," uvádí právnička Michaela Suchardová, dvojka na kandidátce zelených do EP.

Za pět let v Evropském parlamentu byli zpravodaji pouze dvakrát komunističtí poslanci Jaromír Kohlíček, Jiří Maštálka či poslanci za ODS Evžen Tošenovský, Jan Zahradil a Miroslav Ouzký. Pouze jednou pak poslanci Milan Cabrnoch, Hynek Fajmon, Edvard Kožušník a Ivo Strejček, přičemž stejné čislo nalezneme u poslanců ČSSD Richarda Falbra, nebo například u Libora Roučka. Ani jednou nebyli zpravodaji například Zuzana Brzobohatá či Robert Dušek za ČSSD.

Pro kandidáty SZ jsou inspirací aktivity zelených europoslanců. Například Němec Sven Giegolda byl velmi úspěšný v oblasti legislativy bankovní unie. Belgičan Phillip Lamberts pak získal celosvětový respekt za prosazení omezení bankovních bonusů. Takové příklady dokazují, že aktivita se v Evropském parlamentu vyplácí a důležité věci lze prosadit.

Související

Evropská Unie

Eurovolby skončily. Co čeká zvolené europoslance a EU nyní?

Občané Evropské unie si v eurovolbách zvolili 720 poslanců, kteří je budou v Evropském parlamentu (EP) zastupovat následujících pět let. Po volbách oznámí vnitrostátní orgány členských států EU jména zvolených europoslanců a ověří, zda nevykonávají funkce neslučitelné s mandátem poslance EP.

Více souvisejících

europoslanci EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí

Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 8 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 10 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 11 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy