Stát se dohodl na útlumu těžby v Dole Paskov, přispěje 600 milionů

Finální verze dohody je v souladu s verzí, kterou domluvil ministr financí Andrej Babiš. Podle Pelikána to pro stát představuje přijatelný kompromis. "Stát nebude muset vydat ani korunu, dokud OKD nesplní všechny svoje závazky, dokud nezajistí provozování dolu v plném rozsahu až do konce roku 2017," uvedl Pelikán. Dodal zároveň, že dohoda obsahuje takové mechanismy, které zajistí, že státní pomoc přijde výhradně horníkům, ne akcionářům.

"Jsem rád, že jsme společně s ministerstvem financí dospěli k pochopení nutnosti státní podpory výhradně určené na výplatu dávek propuštěným horníkům," řekl Mládek. Dodal, že stát tak získá potřebný čas na řešení postupného snižování počtu zaměstnaných horníků restrukturalizací OKD s využitím systémů předčasných důchodů, předdůchodů a dalších nástrojů sociální pomoci.

Z dohody vyplývá, že stát bude do konce roku udržovat minimální průměrný počet kmenových zaměstnanců Dolu Paskov ve výši 1800 zaměstnanců. Obě strany se dohodly, že během roku 2017 se počet zaměstnanců dolu může snížit až na 1600 zaměstnanců.

Podle předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka dohoda přináší jistoty pro zaměstnance, že těžba bude pokračovat až do roku 2017, pokud se nějak výrazně nezahýbá s cenami uhlí. "Dokonce kdyby šla cena nahoru, mohlo by se těžit i déle. Samozřejmě je další otázka řešení zaměstnanosti na šachtách, kde ty stavy půjdou pomalu dolů," podotkl Pytlík.

Dohodu státu s NWR vítá také moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD). "Snažili jsme se o takovou formu dohody, která poskytne čas, aby se v podstatě vytvořila nová pracovní místa s příchodem nových investic, na kterých se musí podílet vláda České republiky. Z tohoto pohledu tu tříletou lhůtu považuji za dobrou," dodal hejtman.

Psali jsme: Miliardář Bakala na rozcestí: Bude ho národ obdivovat, nebo nesnášet K privatizaci OKD nemělo nikdy dojít. Sobotka ale neposlouchal  

Zásoby uhlí v České republice se odhadují přibližně na 10 miliard tun, z toho asi polovina je těžitelných. Roční produkce uhlí v České republice je přibližně 60 milion tun. Asi 55 procent výroby elektrické energie pokrývají elektrárny spalující uhlí.

Těžba uhlí je nejrozšířenější a nejintenzivnější těžební činností narušující krajinu. Pro řadu států, včetně ČR, mají velký význam ložiska energetických surovin, poněvadž je na nich dosud z velké části závislá jejich výroby elektrické a tepelné energie. Negativní důsledky těžby uhlí můžeme u nás pozorovat v Podkrušnohoří a na Ostravsku.

V souvislosti se strukturou našeho hospodářství (s rozsahem těžkého průmyslu a jeho energetickou náročností, nedostatkem a nevyužíváním alternativních zdrojů energie) měla těžby uhlí ještě v osmdesátých letech stoupající tendenci. Tomuto nárůstu však neodpovídal energetický přínos. I když od roku 1989 těžba lignitu, hnědého a černého uhlí klesá je pro ČR stále ještě charakteristická nadměrná těžba a spotřeba těchto pevných paliv. Proto také přetrvává poškozování životního prostředí touto činností, informuje ekologie.xf.cz.