Odbory chtějí další zvýšení minimální mzdy. Sobotka souhlasí, ale...

Minimální mzda se zvedla po letech loni od srpna, a to o 500 korun na 8500 korun. Předtím vzrostla naposledy v roce 2007.

"Vláda je připravena přistoupit od 1. ledna příštího roku ke zvýšení minimální mzdy. Primárně se obracíme na sociální partnery, aby dospěli ke kompromisu. Pokud k němu nedospějí, pak vláda předloží návrh, který se bude kompromisu co nejvíce blížit," uvedl Sobotka. Dodal, že případnou dohodu zaměstnavatelů s odboráři by mohla potvrdit už příští tripartita, která se má konat 2. června. Výsledný návrh by pak ministryně práce předložila vládě.

Odbory a zaměstnavatelé dnes na tripartitě také podpořili vládní návrhy na podporu zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Opatření na podporu zaměstnávání navrhlo ministerstvo práce. Počítá například s tím, že by firmy měly dostávat příspěvky na mzdy nezaměstnaných do 30 let a v předdůchodovém věku, které zaměstnají. Získat by je měli i zaměstnavatelé, kteří přijmou lidi, jimž propuštění hrozí. Týká se to třeba horníků v zavíraných dolech. Příspěvky na mzdy by měly jít i do státních firem, které dají práci osobám s nízkou kvalifikací. Ministerstvo průmyslu zaměřuje podporu na deset oblastí. Patří mezi ně věda a výzkum, čerpání peněz z EU či zvýšení investic do infrastruktury.

"Tentokrát materiály měly velmi dobrou odbornou úroveň," řekl prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák o návrzích obou resortů. Podle něj zbývá "dotáhnout drobnosti". Zmínil posílení úřadů práce o další úředníky, kteří by spolupracovali s firmami a věnovali se agendě zaměstnanosti. U opatření resortu průmyslu vidí "největší vykřičník v tom, že to není v souladu s názory ministra financí" a s chystaným rozpočtem.

"Bohaté firmy beztak nikomu neplatí minimální mzdu a chudé firmy si nemohou dovolit platit víc. Minimální mzda je další z mnoha drobných opatření, kterými stát podporuje velké podniky na úkor malých. Mimochodem, ti samí lidé, kteří tuhle likvidaci malých podporují, pak křičí, že stát musí bojovat proti monopolům. Regulace se provede tak, že většina opatření dopadne na ty malé. A tak pořád dokola, dokud nedojdeme k levicovému ideálu, kdy budou všichni lidé světa zaměstnanci jediného státního podniku," řekl pro server Peníze.cz k otázce zvyšování minimální mzdy Petr Hampl, podnikatel a sociolog.

"Levicově smýšlející jedinci začali v Česku volat po zvýšení minimální mzdy. V Dánsku, Finsku, Švédsku, tedy ve státech, ke kterým levičák tolik vzhlíží, vláda shora žádnou minimální mzdu nestanovuje. Očekával bych tedy, že když už se někdo Skandinávií ohání, bude navrhovat spíše zrušení minimální mzdy, nikoliv její zvýšení. Anebo že by si určitá zájmová skupina vždy vyzobla jen to, co se jí hodí do krámu? Tohle je tedy náš styl? Minimální a maximální limit na vše, co jen jde. Nesmíš brát míň, než v ministerském kanclu stanoví. A když vyděláš hodně, tak naopak pořádně zdanit, aby bylo na chod těch kanclů a vymýšlení nových maximálních a minimálních limitů," míní Aleš Michl, ekonom a analytik Raiffeisenbank.

A ekonom Lukáš Kovanda prohlásil: "Máloco je tak demotivující jako „hákovat" za minimální mzdu a vědět, že někdo jiný má zhruba ty samé peníze zcela bezpracně, prostřednictvím dávek. Známá ekonomická teorie o tom, že vysoká úroveň minimální mzdy vede k vyšší nezaměstnanosti, platí, avšak pouze v jakémsi vakuu, tedy mimo kontext další legislativu, která v realitě existuje. A v realitě existují třeba ony dávky, takže zvyšovat nezaměstnanost může právě tak i příliš nízká, nebo dokonce nulová minimální mzda."