Proti agresi: Rusko by mělo stáhnout vojska z hranic Ukrajiny, shodlo se Východní partnerství

"Dohodli jsme se, že zvolíme formu, které nebudeme říkat výzva, ale doporučení," řekl Zeman. "Je to jednomyslné doporučení Ruské federaci, aby jako mírové gesto a v zájmu deeskalace ruskoukrajinského konfliktu stáhla svá vojska z hranic Ukrajiny," uvedla hlava českého státu.

Ukrajinské republice státníci doporučili, aby v souladu se závěry ženevské konference decentralizovala svou zemi. Účastníci summitu také podpořili svobodné volby na Ukrajině, které by se podle Zemana měly konat bez vnějších zásahů a pod příslušnou mezinárodní kontrolou.

Česká republika podle Zemana nabízí oběma zemím zprostředkovatelské služby, které by měly zabránit tomu, aby napětí přerostlo v ozbrojené boje. "Mediační role je podmíněná přáním obou stran," dodal Zeman.

Do projektu Východního partnerství EU se v roce 2009 během českého předsednictví v unii zapojily kromě Ukrajiny také Bělorusko, Moldavsko, Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán. Cílem programu je rozšířit spolupráci EU s těmito postsovětskými republikami a nabídnout jim možnost politického a hospodářského sblížení s unií, doplňuje Rozhlas.cz.

"Východní partnerství je rámec, ve kterém si země mohou řešit své problémy s Evropskou unií. Pro každého prezidenta to je tedy různé. Pro Alexandra Lukašenka je to jeden z mála kanálů, jak komunikovat se Západem. Pro gruzínské elity způsob jak se co nejrychleji stát členem Evropské unie. Mezi tím je celá škála postojů. Pro Ázerbajdžán je to třeba otázka víz, o nic dalšího vlastně ani nemají zájem. K čemu bylo Východní partnerství Viktoru Janukovyčovi vlastně ve světle jeho překvapivého obratu těsně před vilniuským summitem není úplně jasné. Možná jen jako prostředek ke snížení ceny plynu z Ruska," řekl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup pro iir.cz.

"Východní partnerství je pochopitelně vnímáno různě a velmi záleží o kterou ze zemí se jedná. Velmi důležitý je hospodářský rozměr spolupráce s EU, ale u některých zemí hraje významnou roli i jejich snaha o jistou geopolitickou reorientaci. Tento trend je dlouhodobě patrný u třech zemí Východního partnerství - Moldavska, Ukrajiny a Gruzie. Orientace směrem k EU může mít za určitých podmínek pozitivní dlouhodobý efekt na hospodářství těchto zemí. Vyjednávané asociační dohody obsahující i smlouvy o vytvoření zóny volného obchodu s EU mimo jiné předpokládají přejímání evropských standardů, což může být zcela zásadní pro překonání některých chronických problémů, které existují napříč postsovětským prostorem, jako je obrovská míra korupce nebo šedé ekonomiky. Vyřešení těchto problémů nemůže vstup do ruské Celní unie ze zcela zjevných důvodů nijak pomoci. Orientace na EU je zároveň zárukou toho, že trhy těchto zemí nezaplaví agresivní ruské ekonomické elity, a tudíž mají na této orientaci zájem i mnozí místní podnikatelé, které vidí v EU šanci na rozšíření svého podnikání i ochranu před Rusy," prohlásil analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky.