Mladí nemají šanci přemluvit bábu a dědu, aby volili pravici

Praha - Pro dvacátníky je nejdůležitější rostoucí ekonomika, čtyřicátníci slyší na kvalitní zdravotní péči zdarma a šedesátníky už nikdo nepřesvědčí, aby změnili svůj názor. Vyplývá to z výsledků průzkumu psychologických profilů českého voliče, který provedla společnost DAP Services.

Analýza ukázala, že věk voličů sice hraje při volbě politické strany zásadní roli, ale tím, co mají všichni voliči společného, jsou emoce."Lidé se chtějí rozhodovat především emotivně, a pokud se jim některá z politických stran přesně strefí do vkusu, má vyhráno. To platí bez ohledu na věk," říká psycholog Jiří Šimonek. Důkazem této skutečnosti mohou být současné povodně. Politici dobře vědí, že svým přístupem k povodním mohou na svoji stranu přetáhnout dosud nerozhodnuté voliče. Snad všechny významné politické strany proto záplavy a protipovodňová opatření operativně zařadily do svého volebního programu.U vlivu věku na voličské preference existují výjimky, ne každý šedesátník bude volit levici. "Ovšem fakt, že TOP 09 zaboduje hlavně u mladých voličů maximálně ve věku do 45 let a volební program KSČM naprosto oslovuje starší generaci, je z výsledků analýzy naprosto zřejmý," dodává Jiří Šimonek.Hodně zajímavým zjištěním je také to, že s rostoucím věkem klesá míra altruismu. Zatímco mladí voliči do 25 let mají silné sociální cítění a chtějí se podílet na tom, aby se měla celá společnost dobře, ve věku 60 let a vyšším už lidé naopak trvají na tom, aby okolí pochopilo je.Voliči do 25 let jsou velmi citliví na materiální zázemí, chtějí se mít dobře, ale nejsou sobečtí. Záleží jim i na tom, aby prosperovala celá společnost, a dokonce jsou pro to ochotni dělat ústupky a změnit své chování. "Od politické strany však očekávají, že jim přinese konkrétní a logické argumenty, jak to zařídit. V kontextu těchto zjištění velmi dobře chápu, proč ve studentských volbách na plné čáře vyhrála TOP 09," říká Jiří Šimonek.Po dovršení věku 25 let nabývají na významu osobní ambice a voliči už nejsou tolik nakloněni změnám a ústupkům. Spíše se chtějí držet toho, co se naučili a co si ověřili v minulosti. Od politiků vyžadují rozumovou argumentaci, která jim zaručí materiální jistotu a neohrozí ekonomickou stabilitu. "Celkově však voliče v tomto věku ještě lze ovlivnit dobrým programem. Pokud vycítí novou příležitost, jsou ochotni změnit svůj názor a volit jinou politickou stranu," dodává Šimonek. Ve věku mezi 30 a 35 lety se voliči poprvé začínají více než o majetek zajímat o zdraví.Požadavkům voličů ve věku mezi 20 a 35 lety nejlépe vyhovují zmíněná TOP 09, která má svůj program postavený na konkrétních a věcných argumentech. Dále v této věkové kategorii může zabodovat i ODS, na rozdíl od TOP 09 však ODS může oslovit i starší generaci ve věku 35 až 40 let, a to díky důrazu na vztahy a rodinu.Hlasy dvacátníků a čerstvých třicátníků má šanci získat i Strana zelených, která na voliče apeluje pomocí čistě rozumové argumentace. "Hlavním bodem volebního programu zelených je čistá politika a konec korupce. Komplexní analýzy nám však říkají, že v České republice je už spíše normální krást a nechovat se eticky, proto s tímto postojem uspějí jen u mladších a naivnějších voličů," vysvětluje Jiří Šimonek. A konečně i Věci veřejné díky prezentaci sociální solidarity a práva volby. Zaujmout mladé může i Strana práv občanů – Zemanovci.Voliči ve věku 40 až 45 let jsou podle výsledků analýzy naposledy ochotni změnit svůj názor, později už jen opakují věci z minulosti. "Voliči starší 45 let už velmi dobře slyší na předvolební argumentaci typu: v minulosti bylo lépe, pojďme to vrátit zpět, tedy na program ČSSD a komunistů," shrnuje Šimonek.Lidé starší 35 let už nejsou tolik ambiciózní jako mladší voliči a opět jsou ochotni spolupracovat na tom, aby se měla dobře celá společnost. To se však mění po dovršení 45 let, kdy voliči začínají myslet především na sebe a žádají, aby pro jejich problémy ostatní měli pochopení. Důraz je přitom kladen hlavně na oblast fyzického a psychického zdraví. "Ve věku 40 až 50 let je absolutním volebním tahákem oblast zdravotnictví. Pokud politická strana voličům nabídne jistotu v této oblasti alias kvalitní lékařskou péči zdarma, tak má jejich hlasy, a to bez ohledu na možné dopady," konstatuje Jiří Šimonek.U této věkové kategorie má největší šanci uspět ČSSD. Její program je zacílen na věkovou skupinu 30+. Mladší voliče bude ČSSD svým programem plným jistot oslovovat jen obtížně. Bodovat může i ODS, ať už zmíněným kladením důrazu na vztahy a rodinu, nebo tím, že starší voliči ji mohou volit ze setrvačnosti. Oslovit voliče ve věku od 35 do 50 let mohou i zemanovci, a to kombinací ověřené minulosti a rozumné cesty z krize.Z průzkumu vyplynulo, že senioři chtějí zpátky staré dobré časy, úctu a péči. Voliči starší 50 let už mají jasno v tom, co by se okolo nich mělo dít. My víme, co je nejlepší, a už jsme to v životě zažili, tak to nebudeme měnit, tak zní jejich krédo. „Který politik jim to umožní, toho budou slepě následovat. Lidé v tomto věku jsou velmi citliví na svoje zdraví a důležité jsou pro ně i vztahy, ovšem zůstávají pasivní a představují si, že je s nimi naváží ostatní,“ říká Šimonek. S rostoucím věkem zesiluje psychická i fyzická citlivost a požadavek na toleranci. Voličům mezi 60 až 80 lety už téměř nikdo nevymluví, že dobře už bylo a očekávají, že to okolí pochopí."Mladí prakticky nemají šanci přemluvit bábu a dědu, aby volili pravici. Jedině snad tehdy, pokud by jim řekli, že když ji zvolí, vše se vrátí do starých časů a budou se mít všichni dobře," komentuje kampaň Jiřího Mádla a Marthy Issové Jiří Šimonek. "Jde o stejný princip, proč starší lidé často naletí podvodníkům. Když slyší výzvy typu Dejte nám peníze, budete se mít lépe, už se dál neptají a jsou ochotni jim peníze dát," vysvětluje Šimonek.S požadavky seniorů jednoznačně nejlépe rezonuje program KSČM. "Vraťme se tam, kde bylo dobře, je přesně to, co senioři chtějí slyšet. Velkou podporu komunisté budou mít v severních Čechách a Moravskoslezském kraji," dodává Jiří Šimonek. Také KDU-ČSL čerpá z tradice a právě hlasy starší populace tuto stranu udrží na slušném procentu.

Související

Více souvisejících

volby

Aktuálně se děje

před 5 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 10 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy