Spor o katedrálu sv. Víta skončil, dohodli se Klaus s Dukou

Oba se dohodli na tom, že o katedrálu bude nadále pečovat správa Pražského hradu. Hrad poskytne církvi dvě budovy, které potřebuje pro péči o chrám sv. Víta. V dohodě je také odkaz na zřízení speciální rady pro zásadní otázky provozu katedrály. Jejími členy budou držitelé sedmi klíčů od komory, kde je uložena svatováclavská koruna, tedy prezident republiky, pražský arcibiskup, předsedové obou parlamentních komor, předseda vlády, probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta a pražský primátor.

"Jde o zásadní příspěvek, který řeší dlouhotrvající spor státu a církve. Jsme oba přesvědčeni, že správnou cestou je hledání řešení. Kéž by tato dohoda byla příkladem k řešení všech sporů," uvedl po podpisu smlouvy prezident Václav Klaus. "Tímto podpisem také končí soudní spor o katedrálu a další nemovitosti," dodal.

Materiální péči o údržbu a provoz katedrály bude i nadále zajišťovat a financovat Správa Pražského hradu, zdůraznil prezident.

Arcibiskup Duka poděkoval za vstřícnost a podepsanou dohodu chápe jako doklad harmonického soužití církve a státu. "Chtěl bych poděkovat za vstřícné jednání, kterého se mi dostalo z obou stran," řekl Duka. Vysvětlil, že chrám je národní, duchovní a státní symbol, jehož vlastnictví nelze vtěsnat do právních norem. Katedrála je podle Duky boží chrám, jejíž duchovní správu měli na starosti sv. Vít, Václav a Vojtěch, na zemi pak panovník a pražský arcibiskup. "Katedrála tak patří katedrále, je to ochrana před prodejem a jiným užitím," řekl Duka.

Na to, že svatovítský chrám je součástí dějin národa a významný symbol české státnosti, nikoli jen katolické církve, poukazovali již dlouho politici i veřejnost. Dukův předchůdce, kardinál Miroslav Vlk, byl zastáncem nekompromisního nároku církve na celou katedrálu. Neváhal proto obvinit ani prezidentskou kancelář, že katedrálu a domy kolem ní pouze využívá k hromadění zisků. "Je to velká nemravnost," kritizoval Vlk.

Svatovítská katedrála byla komunistickým režimem znárodněna v roce 1954. Soudní řízení o svatostánek bylo zahájeno v roce 1992. Dva verdikty soudu přiřkly chrám církvi. V roce 2007 ovšem Nejvyšší soud rozhodl, že znárodnění chrámu v 50. letech bylo v souladu se zákonem a je nezpochybnitelné. Vlk soudce kritizoval z napojení na minulý režim a zároveň podal stížnost k Ústavnímu soudu.