Gauck zavítal do Terezína: Od něj to neberu jako pouhé gesto, řekl rabín Sidon

"Návštěva prezidenta Gaucka v Terezíně logicky navazuje na jeho poměrně nedávnou návštěvu Lidic," připomněl prezident Zeman říjen 2012, kdy německá hlava státu navštívila lidický památník. Už předtím se tehdejšímu prezidentu Václavu Klausovi Gauck za vyhlazení Lidic nacisty písemně omluvil.

Tentokrát Gauck v doprovodu prezidenta Zemana prošel terezínskou Malou pevnost, která za války sloužila jako vězení pražského gestapa. Na třetím nádvoří se státníci poklonili pomníku popravených. Na národním hřbitově potom vzdali hold všem, kteří internaci ať už v Malé pevnosti nebo v židovském ghettu nepřežili. 

Pietní akt zakončil židovskou modlitbou pražský rabín Karel Sidon. "Od prezidenta Gaucka to neberu jako pouhé gesto, ale opravdový zájem. Znám ho jako slušného člověka," řekl rabín, jenž část života prožil právě v Německu.

Podobně hovořili i dva bývalí terezínští vězni Tomáš Kosta a Felix Kollmer. Podle nich má prezident Gauck, s nímž se znají ještě z dob, kdy nebyl hlavou státu, pro vztahy Čechů a Němců velký cit a snaží se je urovnat.

Za druhé světové války sehrál Terezín smutnou roli – stal se největším koncentračním táborem na území českých zemí. Dnes je toto město jedním velkým památníkem, připomínajícím tragické osudy desetitisíců Židů, kteří prošli zdejším koncentračním táborem. Památník Terezín zahrnuje několik pietních míst, expozic, staveb a pomníků, jež jsou udržovány tak, aby byly stálou připomínkou někdejšího utrpení a zároveň výstrahou pro budoucí generace.

Terezín byl vybudován v době prusko-rakouských bojů (18. století) jako strategická pevnost. Za druhé světové války si jeho výhod všimli nacisté. Dvě oddělené části města, uzavřené v samostatných hvězdicových hradbách, našli smutné uplatnění. V Malé pevnosti byla zřízena policejní věznice a samotný Terezín byl proměněn v židovské ghetto, informuje mesto-terezin.cz.

Branami koncentračního tábora v Terezíně prošlo celkem na 140 000 mužů, žen i dětí. Přes 35 000 lidí zde zahynulo. V nejkrušnějších časech se zde mezi hradbami Velké pevnosti tísnilo asi 58 500 Židů – pro srovnání: před válkou měl Terezín asi 7 000 obyvatel. Ubytovací plocha na jednu osobu činila 1,6 m2.

Po válce se do Terezína vrátili někdejší obyvatelé, přistěhovali se noví lidé a život zde plyne dál. Na náměstí funguje infocentrum, člověk tady může posedět v restauraci nebo kavárně, projít se centrálním parkem, nebo obhlédnout historické opevnění. Na každém kroku mu však bude smutný osud Židů, vězňů někdejšího koncentračního tábora, něco připomínat. Ať už to budou řady bělostných hrobů na Národním hřbitově; pietní místo u Ohře, kde byl roku 1944 za účelem zastření důkazů vysypán popel zemřelých; expozice v Malé pevnosti, Muzeu ghetta či bývalé Magdeburské kasárně nebo opuštěné krematorium, stojící jen kousek od někdejšího kolumbária a márnice.