Sobotka u Moravce: S DPH to bylo jinak, premiér nemluvil pravdu, zjistil Demagog.cz

Praha - Předseda vlády 4. května v nedělních Otázkách bilancoval své dosavadní vládnutí. Premiér se často srovnával s předchozími kabinety, řešily se i první kauzy, jako kontroverzní výroky ministra zahraničí na adresu Tibetu či sporný vyhazov šéfa vězeňské služby. Představoval i plány koalice do budoucna, které se mají týkat změn v sazbách DPH, navýšení minimální mzdy či přijetí zákona o sociálním bydlení. Demagog.cz zjistil, že premiér vesměs mluvil pravdu. Ovšem dvakrát lhal a dvě odpovědi byly zavádějící.

„Jenom k tomu snížení daně z přidané hodnoty. My jsme před volbami navrhli jako sociální demokraté, aby se u léků a knih snížila sazba daně z přidané hodnoty, protože jsme v minulosti vždycky byli proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky."

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť ČSSD v roce 2009 pomohla přijmout v souvislosti s rozpočtem na rok 2010 tzv. Janotův balíček, který obsahoval mimo jiné zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod.

ČSSD návrh na snížení DPH na léky a knihy měla ve svém volebním programu do přečasných parlamentních voleb. Sociální demokraté doslova uváděli: "Budeme usilovat o zlevnění léků snížením daně z přidané hodnoty na léky nebo jejich osvobozením od této daně."

Před volbami také sociální demokraté (konkrétně šlo o senátora Chládka, nynějšího ministra školství) navrhli snížit spodní sazbu DPH na 10 %, konkétně jde (ve zkratce) o knihy, noviny, časopisy a zdravotnické pomůcky a služby. Kompletní seznam obsahuje příloha 2 návrhu.

Pokud budeme sledovat, zda ČSSD vždy v minulosti bylo proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky, zjistíme, že snížená sazba byla zvyšována za vlády Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase.

Za úřednické vlády (v níž měla ČSSD své nominanty a jíž vyslovila důvěru) byl schválen tzv. Janotův balíček, který mimo jiné zvyšoval obě sazby DPH o 1 procentní bod. Pro tento návrh, který byl předložen v době ekonomické krize a jehož cílem bylo "zalátat" státní rozpočet, hlasoval celý klub ČSSD (mimo 2 poslanců, co se zdrželi) — a to včetně Bohuslava Sobotky.

I když se jednalo o složitou politickou a ekonomickou situaci, není jednoduše možné číct, že ČSSD byla vždy proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky. V roce 2009 totiž hlasovali pro zvýšení obou sazeb o 1 procentní bod.

„Víte, já když jsem byl ministr financí, tak jsem udržel pleny ve snížené sazbě DPH. V této věci jsem neustoupil tomu tlaku. A bohužel mí nástupci podlehli, přesunuli pleny do tedy vyšší sazby."

Tlak na přesun plen do základní sazby se projevil až v době, kdy Sobotka nebyl ministrem.

K přeřazení plen do základní sazby DPH skutečně došlo až v roce 2012 za vlády předchozí koalice, za působení předsedy Sobotky byly pleny zdaňovány sníženou 5% sazbou.

Bohuslav Sobotka byl ministrem financí v letech 2002 až 2006, tedy v období, kdy snížená sazba DPH (kam spadají i dětské pleny) byla ve výši 5 %. K nárůstu snížené sazby pak docházelo až od roku 2008. K přesunutí plen do základní sazby daně pak proběhlo až až v roce 2012, jak informovala např. Česká televize nebo Lidovky.

K přesunu došlo kvůli dlouholeté kritice Evropské unie, která dokonce hrozila Česku sankcemi. Tlak EU ovšem přišel až v roce 2006, kdy již Sobotka byl po volbách v témže roce ministrem v demisi. Tlak tedy mířil primárně na nástupnické vlády. Sobotka tak reálně srovnatelnému tlaku ze strany EU čelit nemusel a výrok je proto zavádějící.

„Ta expertní skupina, která několik měsíců s církvemi jednala, tak dospěla k několika závěrům, které podle mého názoru teď můžeme vtělit do legislativní úpravy. A to je například otázka zveřejňování hospodaření církví, posílení transparentnosti, aby bylo jasné, co se s těmi prostředky a tím majetkem, který je církvím vydáván, děje."

Česká televize skutečně informovala, že jedním z výstupů expertní komise bylo to, že "církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu."

„Museli jsme udělat koaliční kompromis, což znamená, že u některých těchto bodů dochází buď k časovému posunu, anebo budou muset být realizovány jiným způsobem, než jsme původně předpokládali. To je například otázka výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Protože koaliční partneři nesouhlasili s tím, aby vláda toto učinila okamžitě. Dohodli jsme se na kompromisu a tuto otázku předložíme tripartitě."

Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě. Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka demagog.cz DPH

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy