Vláda má napilno: Za čachry s emisními povolenkami budou sankce

Návrh vychází podle ministerstva vnitra z názoru veřejného ochránce práv, podle něhož existuje ve státní správě řada plateb, které odpovídají správním poplatkům, ale jsou upraveny v resortních předpisech. Změna prý přinese více procesních práv a právní jistotu žadatelům. Předpisy podle ombudsmana stanovují výši plateb nesystematicky a bez toho, že by řešily procesní otázky, například jak se má poplatek vyměřit a vymáhat.

Vnitro chce novelou zavést i nový správní poplatek za podání návrhu na určení právního vztahu a rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy. "Podání návrhu za současného stavu nepodléhá správnímu poplatku, přitom jde svou povahou o obdobu civilního řízení sporného, které soudnímu poplatku podléhá," uvádí v důvodové zprávě.

Vláda projednala emisní povolenky

Sankce za neoprávněně získané bezplatné emisní povolenky a povinnost je vracet má zavést novela příslušného zákona, který dnes schválila podle údajů na webu vláda. Pokuta bude pro provozovatele mnohonásobně vyšší než cena povolenky.

Příjmy z neoprávněně nabytých bezplatných povolenek mají putovat ze 70 procent do státního rozpočtu, zbývající část do rozpočtu příslušného kraje. Zákon by mohl začít platit od ledna příštího roku, uvádí se v materiálech pro vládu.

Provozovatel, který je zařazen do systému obchodování s emisními povolenkami, je může neoprávněně získat, pokud včas neoznámí změnu v provozu jeho zařízení a nepředá ověřené údaje o emisích. Na povolenky tak nemá nárok a nově je bude muset vrátit. Pokud to neudělá, může mu ministerstvo uložit sankci.

Zákon stanovil výši pokuty za nevrácení neoprávněně přidělené povolenky na 100 eur za kus. Jaká bude celková výše pokut, se podle ministerstva životního prostředí těžko odhaduje. Předpokládá ale, že vzhledem k navrhované vysoké pokutě nebude případů mnoho. Případný celkový příjem pro státní rozpočet a rozpočet krajů může dosáhnout přibližně 26 milionů korun.Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů co nejefektivnějším způsobem.

Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Obchodovat mezi sebou mohou státy Dodatku 1 Kjótského protokolu v rámci flexibilního mechanismu Mezinárodní emisní obchodování (International Emission Trading, IET); největším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), kterého se jako členský stát EU účastní i Česká republika.

EU ETS zahrnuje přes 11 000 zařízení ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech a pokrývá cca 2 mld. t CO2 ročně. V roce 2020 budou emise v EU ETS o 21 % nižší ve srovnání s rokem 2005, uvedlo mzp.cz.