ODS vrátí další pochybný dar: Podnikatel poslal 1,7 milionu, přitom čelí exekucím

Ve výroční zprávě ODS za loňský rok se objevily také další podezřelé dary. Média například upozornila na to, že strana přijala milion korun od Sabiny Spálovské Gajarské, která je na mateřské a nevlastní ani žádnou nemovitost. Spekulovalo se, že skutečným dárcem byl její manžel, který podniká ve výrobě zdravotnických prostředků. Strana dar vrátila stejně jako peníze, které loni obdržela v rozporu se zákonem od obcí nebo obecních společností.

ODS ve středu uvedla, že odhalila dva dary z loňska, které nesplňovaly standardní podmínky pro přijetí. Oznámila, že vrátí sponzorské dary v celkové hodnotě 2,6 milionu korun. Po upozornění na pochybnosti kolem daru od Chlubného zvýšila počet vracených darů na tři. Chlubný byl v minulosti odsouzen za podvod a podle právníků může být kvůli daru stíhán za poškozování věřitele, píše deník.

ODS v kolonce příjmů uvedla státní příspěvek na činnost byl 84,6 milionů korun. Na volební výdaje získala strana od státu 38,4 milionů. Členové na příspěvcích zaplatili 12 milionů a od dárců získali občanští demokraté 78,3 milionů. Celkem příjmy činily 281,4 milionu korun. Mezi výdaje zařadila ODS například financování volební kampaně 98,3 milionu a provozní výdaje 83 milionů korun, píše iDnes.cz.

Proč je regulace financování politických stran důležitá? Politické strany jsou, přes všechny své nedostatky, základním stavebním kamenem zastupitelské demokracie. Aby demokratické zřízení skutečně mohlo fungovat, musí odpovídajícím způsobem fungovat i politické strany. Aby politické strany mohly plnit svoji funkci, musí být důvěryhodné. Důvěra české veřejnosti v politické strany ale dlouhodobě klesá. Podle Globální zprávy o konkurenceschopnosti se v kategorii důvěra veřejnosti v politiky Česká republika nachází na 139. místě na světě (ze 144 zkoumaných zemí). Oč menší je důvěra veřejnosti v politické strany, o to větší je přesvědčení veřejnosti o jejich zkorumpovanosti.

Důvodů pro požadavky na vyšší transparentnost financování politických stran a lepší dohled nad ním může být ale více. V České republice existuje – podobně jako ve většině států – smíšený systém financování stran, který kombinuje státní i soukromé příjmy. V České republice představuje podíl veřejných zdrojů na financování politických stran v posledních letech 45–80 %. Politickým stranám plynou nemalé prostředky ze státního rozpočtu, tedy z našich daní. Potřebnost regulování a pravidel pro financování politických stran vychází z principu zastupitelské demokracie, kdy zvolené politické strany na základě legitimity získané ve volbách rozhodují o správě věcí veřejných, informuje mvcr.cz.