Strach z islámu je iracionální, sám o sobě není rizikem, tvrdí Liška

ROZHOVOR - Předseda Strany zelených a kandidát ve volbách do Evropského parlamentu Ondřej Liška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil na rozdíl mezi islámem a náboženským fundamentalismem. Zatímco islám vnímá jako pozitivní obohacení, zaslepené prosazování víry zřejmě může být do budoucna rizikové.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu?

Kandidovat jsem se rozhodl proto, že se cítím jako Evropan a vnímám, že v současné době nabírají na síle hlasy volající po demolici projektu sjednocené Evropy, které se k tomu účelu neváhají spojit s autoritativními vládci za hranicí Unie. Jako poslanec EP bych se chtěl zasazovat za otevřenou a sebevědomou Evropu, která tu bude pro občany, nikoliv lobbisty.

Prostředí Evropského parlamentu přitom znám, pracoval jsem jako poradce evropské frakce Zelených, hovořím několika jazyky a mám v evropských zelených stranách spoustu přátel. Chci také změnit pohled české společnosti na fungování evropských institucí. Budu aktivní europoslanec, který o své práci referuje, seznamuje voliče s jednotlivými zákony, osvětluje činnost evropských institucí. V Čechách je trendem, že „vysloužilí" politici kandidují do Evropského parlamentu, aby již nebyli v českém prostředí aktivní.  Toto chci změnit, v západní Evropě je standardní, že europoslanci a europoslankyně komentují veřejné dění, jsou aktivní, často se  vyskytují v domovské zemi, kde s lidmi hovoří.

Ve svém programu se mimo jiné věnujete problematice nedostatku místa ve školkách a velké nezaměstnanosti, zejména u absolventů. O práci má ale nouzi rovněž mnoho důchodců, lze tento problém z pozice europoslance nějak řešit?

Ano, samozřejmě. Europoslanci se mohou podílet na tvorbě příslušných předpisů, spolurozhodují o rozpočtu, mohou pořádat k tématu semináře a podobně. Pokud se stanu europoslancem, podpořím navýšení prostředků pro evropské programy a iniciativy řešící nezaměstnanost mladých a jiných na trhu práce znevýhodněných skupin včetně starších osob, která je vážným problémem už i v České republice. Za vhodné nástroje pokládám také snížení daňového zatížení práce a postupné sjednocování sociálních standardů v EU.

Podle mnoha sociologů Evropa stárne a do roku 2050 prý mohou tvořit třetinu obyvatel Evropské unie lidé nad 65 let. Jak byste se jako europoslanec věnoval tomuto problému, který je jistě třeba řešit?

Nepochybně bych ve spolupráci s nevládními evropskými organizacemi, které se tématem zabývají, zahájil intenzivnější monitoring situace a inicioval vznik konkrétních studií a návrhů řešení. Následně bych ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi ze skupiny Zelení/ESA vytvořil návrhy řešení, které se musí týkat hlavně politiky zaměstnanosti, ale také podpory zřizování pečovatelských center, domovů pro seniory atd.

Vraťme se ještě k Vašemu programu. Jedním ze žhavých témat letošních voleb je otázka imigrace, kterou podporujete a obhajujete. Nebojíte se v souvislosti s ní například rozšiřování islámu, kterého se mnoho lidí bojí?

Strach z islámu je podle mého názoru ve své podstatě neopodstatněný a iracionální, což se odráží například v tom, že v ČR je islamofobie obrovsky rozšířená, ačkoli se s muslimy téměř nesetkáváme. Lidé se dozvídají z českých médií často nepravdivé informace, na jejichž základě si následně vytváří pocity strachu a nejistoty. Islám sám o sobě tedy není rizikem, naopak vnímám rozmanitost pozitivně, jelikož nás obohacuje.  Něco jiného je otázka náboženského fundamentalismu, která se však netýká zdaleka jen islámu.

Nedávno jste se vrátil z návštěvy na Ukrajině. O jejím stavu toho bylo řečeno již mnohé, poslední dobou to však vypadá, že Evropská unie mlčí a tuto situaci zdánlivě neřeší. Jak by se k této krizi nyní měla postavit?

Ano, před měsícem jsem se jako vyslanec Evropské strany zelených zúčastnil cesty na Ukrajinu, kde jsem navštívil Doněck a Kyjev a setkal se s mnoha představiteli občanských iniciativ. Společně s přední finskou zelenou političkou Heidi Hautala jsme zformulovali 12 doporučení pro Evropskou unii. Evropská unie musí přispět k posílení (jak z hlediska financování, tak rozšíření lidských kapacit) Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (UN HRMMU), zejména jejích týmů na východě země. Nesmí docházet k porušování lidských práv ani na jedné ze stran, Vámi zmiňované návrhy jazykových zákonů novou ukrajinskou vládou jsme kriticky odmítli, stejně jako některé ze skupin deklarující sympatie s fašismem.

Dále chceme, aby Evropská unie předložila ukrajinské vládě návrhy reforem veřejné správy za účelem posílení a demokratizace veřejných insitucí. Evropská unie by také měla vést dialog s nejvyššími představiteli Ruské federace, pokud Rusko nebude spolupracovat na deeskalaci a odmítne vyjednávat nebo naplňovat mírovou dohodu či politickéřešení v kontextu OBSE nebo Ženevských rozhovorů, měla by EU přijmout další a rozsáhlejší sankce, tj. třetí fázi sankcí dle existujících plánů Evropské rady, a také sankce zaměřené na členy Rady federace (jež jednohlasně hlasovala pro rozmístění vojsk), na jejich rodinné příslušníky a majetek.

K tématu jsme vytvořili samostatnou a průběžně aktualizovanou webovou stránku www.zeleni.cz/ukrajina.

Podobně jako v loňských listopadových volbách jste i letos v rámci kampaně představili voličům zajímavý videoklip, místo rapu však dostal muzikálovou formu. Jaké jsou zpětné ohlasy?

Ohlasy na sociálních sítích jsou převážně pozitivní, počet zhlédnutí není tak vysoký jako u předchozího klipu, ale to může být také tím, že obecně je o evropské volby menší zájem. Klip si hraje se stereotypy, na které upozorňuje a chce je nabourat. Hlavní sdělení je, že Evropané jsou schopni spolupracovat a chtějí fungovat v rámci širšího společenství. A samozřejmě chceme voličům ukázat, že Česká republika potřebuje aktivní a svědomitou reprezentaci v Evropském parlamentu.

Jaký volební výsledek by pro Vás byl úspěch?

Úspěchem pro nás bude zisk jednoho až dvou mandátů v Evropském parlamentu.

Co byste rád změnil, pokud ve volbách do EP uspějete?

Z hlediska vnitřního fungování Evropské unie, rád bych se podílel na změně vstříc demokratičtější a otevřenější participaci občanů a občanek. O směrování a fungování Evropské unie nemají rozhodovat lobbistické skupiny, ale evropská veřejnost. Chceme prosadit transparentní rozhodovací procesy, dále také posílit pravomoci národních parlamentů a Evropskou unii tak více otevřít svým občanům.

Co se týká ideového směřování Evropské unie, chtěl bych, abychom dokázali vytvořit lepší podmínky pro život všech Evropanů, spravedlivou společnost, která nebude ovlivňována extremistickými a populistickými  stranami. Představuji si také, že budeme schopni vytvořit více pracovních míst, a to mimo jiné díky zelené energetice a přechodu k šetrným zdrojům energie.

Související

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)

Šéf bavorské AfD Bystroň se zbláznil? Držím palce Merkelové, přiznal. Ne, vážně...

Praha – O víkendu v Berlíně proběhly zemské volby. Očekávalo se, že Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové propadne a že voliči dají velký počet hlasů antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Předpovědi se splnily jen napůl, Petr Bystroň, německý politik českého původu a šéf bavorské AfD paradoxně doufá, že Merkelová zůstane co nejdéle. Proč, to vysvětloval v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.

Více souvisejících

Ondřej Liška Eurovolby

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy