Strach z islámu je iracionální, sám o sobě není rizikem, tvrdí Liška

ROZHOVOR - Předseda Strany zelených a kandidát ve volbách do Evropského parlamentu Ondřej Liška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil na rozdíl mezi islámem a náboženským fundamentalismem. Zatímco islám vnímá jako pozitivní obohacení, zaslepené prosazování víry zřejmě může být do budoucna rizikové.

Deník Shopaholičky

Proč jste se rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu?

Kandidovat jsem se rozhodl proto, že se cítím jako Evropan a vnímám, že v současné době nabírají na síle hlasy volající po demolici projektu sjednocené Evropy, které se k tomu účelu neváhají spojit s autoritativními vládci za hranicí Unie. Jako poslanec EP bych se chtěl zasazovat za otevřenou a sebevědomou Evropu, která tu bude pro občany, nikoliv lobbisty.

Prostředí Evropského parlamentu přitom znám, pracoval jsem jako poradce evropské frakce Zelených, hovořím několika jazyky a mám v evropských zelených stranách spoustu přátel. Chci také změnit pohled české společnosti na fungování evropských institucí. Budu aktivní europoslanec, který o své práci referuje, seznamuje voliče s jednotlivými zákony, osvětluje činnost evropských institucí. V Čechách je trendem, že „vysloužilí" politici kandidují do Evropského parlamentu, aby již nebyli v českém prostředí aktivní.  Toto chci změnit, v západní Evropě je standardní, že europoslanci a europoslankyně komentují veřejné dění, jsou aktivní, často se  vyskytují v domovské zemi, kde s lidmi hovoří.

Ve svém programu se mimo jiné věnujete problematice nedostatku místa ve školkách a velké nezaměstnanosti, zejména u absolventů. O práci má ale nouzi rovněž mnoho důchodců, lze tento problém z pozice europoslance nějak řešit?

Ano, samozřejmě. Europoslanci se mohou podílet na tvorbě příslušných předpisů, spolurozhodují o rozpočtu, mohou pořádat k tématu semináře a podobně. Pokud se stanu europoslancem, podpořím navýšení prostředků pro evropské programy a iniciativy řešící nezaměstnanost mladých a jiných na trhu práce znevýhodněných skupin včetně starších osob, která je vážným problémem už i v České republice. Za vhodné nástroje pokládám také snížení daňového zatížení práce a postupné sjednocování sociálních standardů v EU.

Podle mnoha sociologů Evropa stárne a do roku 2050 prý mohou tvořit třetinu obyvatel Evropské unie lidé nad 65 let. Jak byste se jako europoslanec věnoval tomuto problému, který je jistě třeba řešit?

Nepochybně bych ve spolupráci s nevládními evropskými organizacemi, které se tématem zabývají, zahájil intenzivnější monitoring situace a inicioval vznik konkrétních studií a návrhů řešení. Následně bych ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi ze skupiny Zelení/ESA vytvořil návrhy řešení, které se musí týkat hlavně politiky zaměstnanosti, ale také podpory zřizování pečovatelských center, domovů pro seniory atd.

Vraťme se ještě k Vašemu programu. Jedním ze žhavých témat letošních voleb je otázka imigrace, kterou podporujete a obhajujete. Nebojíte se v souvislosti s ní například rozšiřování islámu, kterého se mnoho lidí bojí?

Strach z islámu je podle mého názoru ve své podstatě neopodstatněný a iracionální, což se odráží například v tom, že v ČR je islamofobie obrovsky rozšířená, ačkoli se s muslimy téměř nesetkáváme. Lidé se dozvídají z českých médií často nepravdivé informace, na jejichž základě si následně vytváří pocity strachu a nejistoty. Islám sám o sobě tedy není rizikem, naopak vnímám rozmanitost pozitivně, jelikož nás obohacuje.  Něco jiného je otázka náboženského fundamentalismu, která se však netýká zdaleka jen islámu.

Nedávno jste se vrátil z návštěvy na Ukrajině. O jejím stavu toho bylo řečeno již mnohé, poslední dobou to však vypadá, že Evropská unie mlčí a tuto situaci zdánlivě neřeší. Jak by se k této krizi nyní měla postavit?

Ano, před měsícem jsem se jako vyslanec Evropské strany zelených zúčastnil cesty na Ukrajinu, kde jsem navštívil Doněck a Kyjev a setkal se s mnoha představiteli občanských iniciativ. Společně s přední finskou zelenou političkou Heidi Hautala jsme zformulovali 12 doporučení pro Evropskou unii. Evropská unie musí přispět k posílení (jak z hlediska financování, tak rozšíření lidských kapacit) Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (UN HRMMU), zejména jejích týmů na východě země. Nesmí docházet k porušování lidských práv ani na jedné ze stran, Vámi zmiňované návrhy jazykových zákonů novou ukrajinskou vládou jsme kriticky odmítli, stejně jako některé ze skupin deklarující sympatie s fašismem.

Dále chceme, aby Evropská unie předložila ukrajinské vládě návrhy reforem veřejné správy za účelem posílení a demokratizace veřejných insitucí. Evropská unie by také měla vést dialog s nejvyššími představiteli Ruské federace, pokud Rusko nebude spolupracovat na deeskalaci a odmítne vyjednávat nebo naplňovat mírovou dohodu či politickéřešení v kontextu OBSE nebo Ženevských rozhovorů, měla by EU přijmout další a rozsáhlejší sankce, tj. třetí fázi sankcí dle existujících plánů Evropské rady, a také sankce zaměřené na členy Rady federace (jež jednohlasně hlasovala pro rozmístění vojsk), na jejich rodinné příslušníky a majetek.

K tématu jsme vytvořili samostatnou a průběžně aktualizovanou webovou stránku www.zeleni.cz/ukrajina.

Podobně jako v loňských listopadových volbách jste i letos v rámci kampaně představili voličům zajímavý videoklip, místo rapu však dostal muzikálovou formu. Jaké jsou zpětné ohlasy?

Ohlasy na sociálních sítích jsou převážně pozitivní, počet zhlédnutí není tak vysoký jako u předchozího klipu, ale to může být také tím, že obecně je o evropské volby menší zájem. Klip si hraje se stereotypy, na které upozorňuje a chce je nabourat. Hlavní sdělení je, že Evropané jsou schopni spolupracovat a chtějí fungovat v rámci širšího společenství. A samozřejmě chceme voličům ukázat, že Česká republika potřebuje aktivní a svědomitou reprezentaci v Evropském parlamentu.

Jaký volební výsledek by pro Vás byl úspěch?

Úspěchem pro nás bude zisk jednoho až dvou mandátů v Evropském parlamentu.

Co byste rád změnil, pokud ve volbách do EP uspějete?

Z hlediska vnitřního fungování Evropské unie, rád bych se podílel na změně vstříc demokratičtější a otevřenější participaci občanů a občanek. O směrování a fungování Evropské unie nemají rozhodovat lobbistické skupiny, ale evropská veřejnost. Chceme prosadit transparentní rozhodovací procesy, dále také posílit pravomoci národních parlamentů a Evropskou unii tak více otevřít svým občanům.

Co se týká ideového směřování Evropské unie, chtěl bych, abychom dokázali vytvořit lepší podmínky pro život všech Evropanů, spravedlivou společnost, která nebude ovlivňována extremistickými a populistickými  stranami. Představuji si také, že budeme schopni vytvořit více pracovních míst, a to mimo jiné díky zelené energetice a přechodu k šetrným zdrojům energie.

Deník Shopaholičky

Související

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)

Šéf bavorské AfD Bystroň se zbláznil? Držím palce Merkelové, přiznal. Ne, vážně...

Praha – O víkendu v Berlíně proběhly zemské volby. Očekávalo se, že Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové propadne a že voliči dají velký počet hlasů antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Předpovědi se splnily jen napůl, Petr Bystroň, německý politik českého původu a šéf bavorské AfD paradoxně doufá, že Merkelová zůstane co nejdéle. Proč, to vysvětloval v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.

Více souvisejících

Ondřej Liška Eurovolby

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy