Strach z islámu je iracionální, sám o sobě není rizikem, tvrdí Liška

ROZHOVOR - Předseda Strany zelených a kandidát ve volbách do Evropského parlamentu Ondřej Liška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil na rozdíl mezi islámem a náboženským fundamentalismem. Zatímco islám vnímá jako pozitivní obohacení, zaslepené prosazování víry zřejmě může být do budoucna rizikové.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu?

Kandidovat jsem se rozhodl proto, že se cítím jako Evropan a vnímám, že v současné době nabírají na síle hlasy volající po demolici projektu sjednocené Evropy, které se k tomu účelu neváhají spojit s autoritativními vládci za hranicí Unie. Jako poslanec EP bych se chtěl zasazovat za otevřenou a sebevědomou Evropu, která tu bude pro občany, nikoliv lobbisty.

Prostředí Evropského parlamentu přitom znám, pracoval jsem jako poradce evropské frakce Zelených, hovořím několika jazyky a mám v evropských zelených stranách spoustu přátel. Chci také změnit pohled české společnosti na fungování evropských institucí. Budu aktivní europoslanec, který o své práci referuje, seznamuje voliče s jednotlivými zákony, osvětluje činnost evropských institucí. V Čechách je trendem, že „vysloužilí" politici kandidují do Evropského parlamentu, aby již nebyli v českém prostředí aktivní.  Toto chci změnit, v západní Evropě je standardní, že europoslanci a europoslankyně komentují veřejné dění, jsou aktivní, často se  vyskytují v domovské zemi, kde s lidmi hovoří.

Ve svém programu se mimo jiné věnujete problematice nedostatku místa ve školkách a velké nezaměstnanosti, zejména u absolventů. O práci má ale nouzi rovněž mnoho důchodců, lze tento problém z pozice europoslance nějak řešit?

Ano, samozřejmě. Europoslanci se mohou podílet na tvorbě příslušných předpisů, spolurozhodují o rozpočtu, mohou pořádat k tématu semináře a podobně. Pokud se stanu europoslancem, podpořím navýšení prostředků pro evropské programy a iniciativy řešící nezaměstnanost mladých a jiných na trhu práce znevýhodněných skupin včetně starších osob, která je vážným problémem už i v České republice. Za vhodné nástroje pokládám také snížení daňového zatížení práce a postupné sjednocování sociálních standardů v EU.

Podle mnoha sociologů Evropa stárne a do roku 2050 prý mohou tvořit třetinu obyvatel Evropské unie lidé nad 65 let. Jak byste se jako europoslanec věnoval tomuto problému, který je jistě třeba řešit?

Nepochybně bych ve spolupráci s nevládními evropskými organizacemi, které se tématem zabývají, zahájil intenzivnější monitoring situace a inicioval vznik konkrétních studií a návrhů řešení. Následně bych ve spolupráci s kolegy a kolegyněmi ze skupiny Zelení/ESA vytvořil návrhy řešení, které se musí týkat hlavně politiky zaměstnanosti, ale také podpory zřizování pečovatelských center, domovů pro seniory atd.

Vraťme se ještě k Vašemu programu. Jedním ze žhavých témat letošních voleb je otázka imigrace, kterou podporujete a obhajujete. Nebojíte se v souvislosti s ní například rozšiřování islámu, kterého se mnoho lidí bojí?

Strach z islámu je podle mého názoru ve své podstatě neopodstatněný a iracionální, což se odráží například v tom, že v ČR je islamofobie obrovsky rozšířená, ačkoli se s muslimy téměř nesetkáváme. Lidé se dozvídají z českých médií často nepravdivé informace, na jejichž základě si následně vytváří pocity strachu a nejistoty. Islám sám o sobě tedy není rizikem, naopak vnímám rozmanitost pozitivně, jelikož nás obohacuje.  Něco jiného je otázka náboženského fundamentalismu, která se však netýká zdaleka jen islámu.

Nedávno jste se vrátil z návštěvy na Ukrajině. O jejím stavu toho bylo řečeno již mnohé, poslední dobou to však vypadá, že Evropská unie mlčí a tuto situaci zdánlivě neřeší. Jak by se k této krizi nyní měla postavit?

Ano, před měsícem jsem se jako vyslanec Evropské strany zelených zúčastnil cesty na Ukrajinu, kde jsem navštívil Doněck a Kyjev a setkal se s mnoha představiteli občanských iniciativ. Společně s přední finskou zelenou političkou Heidi Hautala jsme zformulovali 12 doporučení pro Evropskou unii. Evropská unie musí přispět k posílení (jak z hlediska financování, tak rozšíření lidských kapacit) Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině (UN HRMMU), zejména jejích týmů na východě země. Nesmí docházet k porušování lidských práv ani na jedné ze stran, Vámi zmiňované návrhy jazykových zákonů novou ukrajinskou vládou jsme kriticky odmítli, stejně jako některé ze skupin deklarující sympatie s fašismem.

Dále chceme, aby Evropská unie předložila ukrajinské vládě návrhy reforem veřejné správy za účelem posílení a demokratizace veřejných insitucí. Evropská unie by také měla vést dialog s nejvyššími představiteli Ruské federace, pokud Rusko nebude spolupracovat na deeskalaci a odmítne vyjednávat nebo naplňovat mírovou dohodu či politickéřešení v kontextu OBSE nebo Ženevských rozhovorů, měla by EU přijmout další a rozsáhlejší sankce, tj. třetí fázi sankcí dle existujících plánů Evropské rady, a také sankce zaměřené na členy Rady federace (jež jednohlasně hlasovala pro rozmístění vojsk), na jejich rodinné příslušníky a majetek.

K tématu jsme vytvořili samostatnou a průběžně aktualizovanou webovou stránku www.zeleni.cz/ukrajina.

Podobně jako v loňských listopadových volbách jste i letos v rámci kampaně představili voličům zajímavý videoklip, místo rapu však dostal muzikálovou formu. Jaké jsou zpětné ohlasy?

Ohlasy na sociálních sítích jsou převážně pozitivní, počet zhlédnutí není tak vysoký jako u předchozího klipu, ale to může být také tím, že obecně je o evropské volby menší zájem. Klip si hraje se stereotypy, na které upozorňuje a chce je nabourat. Hlavní sdělení je, že Evropané jsou schopni spolupracovat a chtějí fungovat v rámci širšího společenství. A samozřejmě chceme voličům ukázat, že Česká republika potřebuje aktivní a svědomitou reprezentaci v Evropském parlamentu.

Jaký volební výsledek by pro Vás byl úspěch?

Úspěchem pro nás bude zisk jednoho až dvou mandátů v Evropském parlamentu.

Co byste rád změnil, pokud ve volbách do EP uspějete?

Z hlediska vnitřního fungování Evropské unie, rád bych se podílel na změně vstříc demokratičtější a otevřenější participaci občanů a občanek. O směrování a fungování Evropské unie nemají rozhodovat lobbistické skupiny, ale evropská veřejnost. Chceme prosadit transparentní rozhodovací procesy, dále také posílit pravomoci národních parlamentů a Evropskou unii tak více otevřít svým občanům.

Co se týká ideového směřování Evropské unie, chtěl bych, abychom dokázali vytvořit lepší podmínky pro život všech Evropanů, spravedlivou společnost, která nebude ovlivňována extremistickými a populistickými  stranami. Představuji si také, že budeme schopni vytvořit více pracovních míst, a to mimo jiné díky zelené energetice a přechodu k šetrným zdrojům energie.

Související

Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)

Šéf bavorské AfD Bystroň se zbláznil? Držím palce Merkelové, přiznal. Ne, vážně...

Praha – O víkendu v Berlíně proběhly zemské volby. Očekávalo se, že Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové propadne a že voliči dají velký počet hlasů antiimigrační Alternativě pro Německo (AfD). Předpovědi se splnily jen napůl, Petr Bystroň, německý politik českého původu a šéf bavorské AfD paradoxně doufá, že Merkelová zůstane co nejdéle. Proč, to vysvětloval v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.

Více souvisejících

Ondřej Liška Eurovolby

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU

Ostrovní stát Island v referendum podle předběžných výsledků odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Po sečtení většiny hlasů se tábor odpůrců vstupu přiblížil k vítězství s 52,5 procenty hlasů, zatímco příznivci obnovení jednání získali 47,5 procenta.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy