Češi volí do europarlamentu: Sobotka věří ve vítězství levice

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že evropské volby přinesou změnu v podobě levicové většiny v Evropském parlamentu. Řekl to novinářům ve Slavkově u Brna, kde odevzdal svůj hlas. 

"Je důležité, aby nastala změna. Nyní v něm (Evropském parlamentu) má většinu pravice a já bych rád, aby tomu bylo naopak a více míst zastávala levice. Chceme, aby Evropská unie v budoucnu podporovala investice, vznikala nová pracovní místa a více bojovala s daňovými úniky," nechal se slyšet ministerský předseda.

Vyjádřil také přesvědčení, že unie Česku umožňuje prosazovat jeho národní zájmy. "Díky ní můžeme jednat se svými sousedy a velkými státy jako rovný s rovným. Už to nebude o nás bez nás jako v roce 1938 nebo 1968," podotkl s tím, že Evropský parlament má stále větší pravomoci.

Svého volebního práva může využít přes osm milionů českých voličů. S ohledem na předešlé volby po roce 1989 je však jisté, že zdaleka ne všichni si cestu k volebním urnám najdou.

„Evropské volby jsou obvykle nevýznamnou událostí vyznačující se pouze neustále klesající účastí voličů a vysokým počtem protestních hlasů. Ale tentokrát na nich bude záležet mnohem více než obvykle a mohou ovlivnit, pravděpodobně nepřímo, další běh evropského projektu," napsal redaktor týdeníku The Economist píšící pod pseudonymem Charlemagne.

Jedním z hlavních důvodů, které zmiňuje, je novinka vycházející z Lisabonské smlouvy. Až budou členské státy EU jmenovat příštího předsedu Evropské komise, který se na podzim 2014 stane nástupcem Josého Manuela Barrosa, budou vůbec poprvé muset přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu. Parlament také bude novou hlavu exekutivy schvalovat. Většina evropských politických frakcí proto své volební lídry prezentuje jako kandidáty na předsedu Komise.

Parlament má nyní téměř stejně silný hlas v rozhodování o evropské legislativě jako vnitrostátní vlády. Sice nemůže iniciovat legislativu, ale má vliv na výslednou podobu nařízení a směrnic, které navrhuje Komise. V nejbližší době bude Evropská unie rozhodovat o klimatické politice do roku 2030. Výsledná podoba, které europarlament vtiskne svou pečeť, může znamenat miliardové náklady pro členské státy.

Síla parlamentu se ukázala již v době krize. Zatímco členské státy hrály hlavní roli při zastavení dluhové krize, legislativní sbor se zasloužil o zpřísnění regulace a dohledu nad finančním trhem a prosadil silnější základy vznikající bankovní unie, informuje euroskop.cz.