Rozhodnutí soudu poškodilo jeho pověst i demokracii, říká europoslanec

Nejvyšší správní soud včera rozhodl ve prospěch žádosti zelených a pirátů o zrušení pětiprocentní hranice pro volby do Evropského parlamentu. Zamysleme se proto nad argumenty, které vznesl pro její zrušení. Nevíme a nikdo nemůže předvídat, jakým způsobem rozhodne Ústavní soud. Věc se může stát Pandořinou skříňkou a nebezpečným precedentem s dalekosáhlými následky, které mohou negativně ovlivnit fungování demokratického procesu, a to nejen v Česku, ale i jinde v Evropě, protože stěžovatelé našli inspiraci v sousedním Německu, které je vzorem pro mnohé další demokratické země.

Aktivistické rozhodnutí poškodí do budoucna samotnou demokracii

Podle komentářů soudce zpravodaje rozhodnutí Evropského parlamentu nehrají v rámci EU tak významnou roli jako je tomu u národních parlamentů v rámci států. To sice může být v mnoha ohledech pravda, na druhou stranu je třeba ale dodat, že rozhodnutí, na kterých má podíl i Evropský parlament, mají větší váhu než ta na úrovni národních států. Soudci, kteří hlasovali pro zrušení, usvědčili sami sebe z absolutní neznalosti problematiky Evropské unie. A takoví lidé nám rozhodují o záležitostech s dopady na celou společnost.

Lze vůbec uvést významnost jako relevantní argument? Za takové situace bychom mohli namítnout, že i např. krajská zastupitelstva také nemají tak významnou funkci. Proč je tedy nezrušit i tam? Znamenalo by to ovšem větší tříštění sil na úrovni krajů, což by nevyhnutelně komplikovalo sestavování akceschopných krajských rad. A vůbec, co znamená, že hranice je „méně potřebná?" Trochu mi připadá, že to mělo vyznít jako „pětiprocentní hranice se méně hodí zeleným a pirátům, tak ji prostě zrušíme, aby měli také mandáty."

Dále tvrdí, že bez umělého 5% prahu by se do Evropského parlamentu nedostaly malé strany, které by nepřekročily tzv. přirozený práh daný volebním systémem a počtem kandidujících stran i účastí ve volbách. Rozdíl mezi volebním prahem a 5% může být veliký. Stačit totiž můžou i necelá 4 %, jak se to ukázalo i při letošních volbách, kdy by na mandát dosáhli i zelení s 3,78 %. Přitom skutečná velikost volebního prahu může být ještě mnohem nižší, pokud by se celkový podíl propadlých hlasů zvýšil. Asi každý uzná, že rozdíl mezi 3,78 % je celkem podstatný.

Navíc tato hranice byla dána demokratickým rozhodnutím politických stran. Jakékoliv změny této hranice měly nastat na základě politické diskuse, nikoliv zásahem soudu. Soud tak přebírá roli zákonodárce, což lze chápat jako ohrožení demokracie v České republice. Když bychom dotáhli současné počítání Nejvyššího správního soudu do absurdity, příště soud může rozhodnout na základě procesních či domnělých chyb o kvótách pro ženy, adopci dětí homosexuály nebo rovnou začít psát všechny české zákony.

Německo, náš vzor? Špatně

V souvislosti se stížností bývá často zmiňováno Německo, kde Ústavní soud zrušil pro Evropského parlamentu 5 % hranici úplně. Náš západní soused je zemí, kde 5% hranice vznikla po druhé světové válce, aby zabránila tříštění sil, které mělo prokazatelně negativní vliv na stabilitu meziválečné demokracie. Pro zajímavost také uvádím, že politolog F. A. Hermens vinil ve své práci PROPORTIONAL REPRESENTATION AND THE BREAKDOWN OF GERMAN DEMOCRACY právě proporční systém z pádu německé demokracie.

Na rozdíl od Hermense však nehodlám odsuzovat poměrný systém jako takový, protože pětiprocentní hranice alespoň v Česku stačí pro eliminaci většiny uskupení, která mohou být nebezpečná pro naši společnost. Smutnou výjimkou jsou v tomto případě samozřejmě bohužel komunisti.

Právě v Německu vedlo zrušení klauzule k tomu, že do EP pronikly mnohé marginální partaje. To by ještě nemuselo až tolik vadit, kdyby mezi nimi nebyla i neonacistická NPD. I jeden mandát pro ni znamená, že uskupení bude věnována větší pozornost. Pětiprocentní hranice byla v mnoha případech (i když ne vždy) pojistkou proti tomu, aby se extremistickým a populistickým stranám dostávalo pozornosti médii a posléze i voličů. Koneckonců při minulých volbách nedosáhla díky ní na mandát Jana Bobošíková a její Suverenita. Díky tomu se pak paní Bobošíková mohla zúčastnit všech ostatních voleb.

Jinak bych chtěl doporučit soudcům hlasující pro zrušení pětiprocentní klauzule Lisabonskou smlouvu. Tvrzení o tom, že Evropský parlament má v rámci Evropské unie méně významnou roli je skandální ukázka toho, že se v problematice unie vůbec neorientují. Za posledních pět let se role Evropského parlamentu naprosto změnila a je to právě Evropský parlament, který dnes bude rozhodovat o směřování Evropské komise a o stovkách nařízení, které se dotknou fungování všech členských států.

Nejvyšší správní příště rozhodne o postupu na mistrovství světa ve fotbale

V minulosti jsem psal o tom, že pirátům bych mandát přál, nicméně pravidla hry byla stanovená jasně. Získali pouze 4,78 %, a ne pět. Považuju za naprosto scestné žádat zpětně změnu pravidel, když všichni hráči s nimi byli obeznámeni a věděli, do čeho jdou.

A ještě se vraťme k Německu, kde Ústavní soud rozhodl o zrušení před volbami. V Česku se argumentuje tím, že si mohli stěžovat, až jim vznikla nějaká škoda. V tom případě se ale obě strany měly snažit změnit volební systém parlamentní cestou, což ale samozřejmě nemohly, protože ani jedna z nich nezískala dostatečný mandát od voličů.

Domáhat se zpětně mandátů formou soudních tahanic je opravdu nedůstojné. Piráti i zelení by se spíše měli zamyslet nad tím, v čem udělali chybu, že je nepodpořil dostatečný počet lidí, aby podmínky pro vstup splnili. Lepší je čestně prohrát, než se s hanbou zpětně domáhat práv, která měla být údajně porušena.

Obě neúspěšná uskupení tak připomínají svým chováním ufňukané malé děti, které žalují, že nedostaly bonbon jako ostatní. Možná ještě lepší bude přirovnání ke studentům, které jsem slyšel od jednoho svého kamaráda. Studenti věděli, kdy bude maturita, a měli k dispozici všechny studijní materiály, ale když ji neudělali, stěžují si na to, že neprošli o dva body. A NSS vlastně řekl, že kvůli tomu, že to dva studenti v republice neuměli, posuneme celkové hodnocení.

Nicméně rozhodnutí nejvyššího správního soudu má i pozitivní stránku. Až se příště naši fotbalisté nedostanou díky svým výkonům v kvalifikaci na mistrovství světa ve fotbale, podají stížnost k našemu Nejvyššímu správnímu soudu. Podle stejné logiky věřím, že stížnosti vyhoví a pošle je rovnou do finále.

Přeji hezký den a veselou mysl! píše Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.