Služební zákon spěje do finále: Výbor doporučuje schválení, opozice prská

Opoziční členové výboru doporučení výboru, aby Sněmovna novelu služebního zákona schválila, nepodpořili. Proti byl Marek Benda z ODS. Tři poslanci KSČM, Jan Farský z TOP 09 a Starostů a Marek Černoch z Úsvitu se hlasování zdrželi.

Poslanci mají o novele služebního zákona rozhodovat na schůzi, která by měla začít v polovině července. Svolána zatím není.

Výbor dnes podpořil pozměňovací návrhy koalice a za jejího souhlasu i menší část opozičních námětů od poslanců KSČM a TOP 09 a Starostů. Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové) uspěla s úpravou požadované doby praxe ve výběrových řízeních na vedoucí úředníky tak, aby nebyli znevýhodněni rodiče, kteří pobývali na mateřské nebo rodičovské dovolené. Komunista Jan Klán ve výboru prosadil vynětí předsedy ČSÚ.

Na návrh koaličních poslanců výbor podpořil ustanovení, podle kterého se budou moci o pozice vedoucích oddělení a odborů na ministerstvech ucházet i lidé s praxí na krajském úřadě nebo v úřadu větších obcí. Kovářová neprosadila ještě větší možnosti pro krajské a obecní úředníky působit ve státní správě. Stejně dopadly i další její návrhy - aby státní úředníci měli po 20 letech služby týden dovolené navíc a aby pod služební zákon nespadaly ČSÚ, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Český báňský úřad.

Psali jsme: Služební zákon v Česku: Úředník s nedotknutelným příplatkem a sovětským diplomem  

V uplynulých dnech vyvolal pozornost záležitost kolem uznávání vysokoškolského vzdělání získaného na sovětském Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). Současná podoba služebního zákona by obecně neuznávala vysokoškolské vzdělání na politických a bezpečnostních školách v bývalém Sovětském svazu. Ministerstvo zahraničí poukazovalo na to, že MGIMO v minulosti vystudovala část českých diplomatů, kteří slouží dosud.

Proti zákonu se začátkem června odmítavě vyjádřila TOP 09: "Jedním z cílů tohoto zákona by nepochybně měla být stabilita a nestranná profesionalita státní správy. V minulých měsících se však vládní koalice chovala zcela v rozporu s touto zásadou a na centrálních úřadech provedla ve stovkách případů bezprecedentní nekvalifikovanou personální čistku. Rozhodně není v zájmu České republiky a v žádném případě po nás EU nepožaduje zakonzervovat stav, ve kterém budou do vedoucích míst ve státní správě koalicí nekvalifikovaně dosazeny stovky politicky či osobně spřátelených lidí. TOP 09 proto zásadně nesouhlasí se způsobem zahájení výběrového řízení, s institutem generálního ředitele, s centralizací personální pravomoci na Úřadě vlády ČR ani se způsobem jmenování státních tajemníků a jim podřízených vedoucích zaměstnanců."

Návrh zákona velmi důsledně řeší neotřesitelnou stabilitu vedoucích pracovníků státní správy. Řadovým zaměstnancům však podobné vyšší jistoty nepřináší. Ti by byli vydáni na milost či nemilost politicky dosazeným a zákonem potvrzeným vedoucím pracovníkům, tvrdí dále TOP 09.

Marek Benda v únoru 2014 pro Pravý břeh řekl: "Žijeme v podivném světě, kde jsme stále více pod palbou dvou extrémů. Jedním jsou nápady okamurovců a dalších na rozhodování pokud možno o všem na základě referend. Tedy bez ohledu na odbornost a vhled všechno rozhodují všichni. Druhým je podivný tlak byrokratů, evropských struktur, ale i mnohých „neziskovek" (příkladem budiž lobbistická Rekonstrukce státu) na rozhodování všeho „odborníky", tedy nikým nevolenými úředníky. Asi podle vzoru slavného britského seriálu „Jistě pane ministře".

"Je dobré, aby státní správa či státní služba byla nezávislá na volbách a občan mohl víceméně počítat, že stejný případ bude v různých časech rozhodován obdobně (to je také jeden z velkých požadavků na soudní soustavu, která nakonec správní rozhodování kontroluje). Proto je dobré, aby úředníci, kteří vykonávají státní správu a rozhodují ve správním řízení, byli vyměnitelní jen při zjevných chybách nebo excesech a ne podle libovůle vládnoucí garnitury," tvrdí Benda.

A pokračuje: "Současně je ovšem nezbytné, aby ony koncepční kroky – zejména tedy příprava nových zákonů a předpisů, podle nichž se státní správa i občané řídí – byly pod vlivem výsledků voleb. Jinak volby nemají smysl a scvrknou se opravdu jen na boj o rozdělení ministerských křesel kandidujícím politikům. Ale smyslem voleb je, že si voliči vybírají mezi koncepty míry přerozdělování, úcty k tradicím, způsobu regulace jednotlivých oborů činnosti i zahraničně politické orientace. Proto by s novými volbami i s novými ministry měl vždy přicházet i tým, který bude na další volební období určovat, kam budou síly a pozornost v resortu upřeny."