Zeman chlastá první ligu, Klaus je hrobník a Havel byl čestný. Sociální demokrat hodnotí prezidenty

Česká republika má nebo měla podle Zábojníka v čele hned několik prezidentů holdujících alkoholu. „Prvním byl Gottwald, který začal nezřízeně pít po odjezdu do SSSR a střetu s tamější realitou. Druhým notorikem je současný prezident Zeman. Kromě velkého množství zpráv, jak to fungovalo v autobusu Zemák, přes popisy z premiérského období, až po exces z prohlídky korunovačních klenotů," nebere si servítky sociální demokrat.

„Okolí vnímá současného prezidenta jednoznačně, i když on sebe popisuje ve své autobiografii slovy; nikdy v životě jsem se neopil, jenom jednou jsem se podnapil," nevěří Zemanovi jeho slova politik. První český prezident se naopak do žebříčku nedostal. „Prezident Havel, o kterém se tyto zkazky také říkaly, byl údajně notným pijanem před rokem 1989, ale po jeho zdravotních problémech, si nedovedu představit, že by pití pokračovalo, proto ho do seznamu nezařazuji," přiznává Zábojník.

V další otázce politik pátrá, která hlava státu střílela do dělníků. „Za kterého prezidenta stříleli vlastní lidé do vlastních lidí? Prvním byl Masaryk, kromě onoho Duchcova, Frývaldova, Trenčína, Krompachů, ještě další desítky míst - celkem 57 lidí. Je ale otázkou, nakolik je tím vinen sám Masaryk," uvádí Zábojník.

Do výčtu také řadí Beneše, kterého viní za masivní popravy zrádců a kolaborantů po 2. světové válce, protože ne všem se dostalo řádného soudu. „Díky zvolené metodě odstranění českých Němců z československého území, vyzýval k jejich vylikvidování, je zodpovědný za jejich oběti. Českoněmecká komise se shodla na minimálně 20 tisících obětí. Je to náš jednoznačně nejkrvavější vládce minimálně od třicetileté války," pustil se do druhého československého prezidenta politik.

Gottwalda Zápotockého a Svobodu potom Zábojník viní z justičních vražd, střílení při demonstracích a likvidačního zacházení v komunistických lágrech.

„Prezidenty rozbíječe máme hned dva. Prvním je Beneš. I když je částečná vina i na Masarykovi, neboť zcela selhala jeho národnostní koncepce. Druhou věcí, kterou dělala ČSR špatně, je její zahraniční politika, a na tu už Beneš nepřetržitě dohlížel, či ji přímo vykonával. Beneš rozbil Československo v roce 1938, konkrétně 21. 9. 1938, kdy vláda souhlasila s odstoupením území, kde žije 50% a vice Němců, již 8 dní před Mnichovem," myslí si politik, podle kterého Beneš dále zemi rozbíjel v roce 1945, když fakticky souhlasil s odstoupením Podkarpatské Rusi.

Skutečným hrobařem Československa je ale prý Zemanův předchůdce. „ President Klaus dotlačil Slováky k nezávislosti víceméně proti jejich vůli. Je zajímavé, že většina Čechů ani Slováků naprosto netuší, kdy bylo Československo rozbito, a maximálně si vzpomenou na Deklaráciu svrchovanosti. Ta, ale nemá žádnou váhu, a je asi tak na úrovni výzvy občané čistěte si zuby dvakrát denně," pustil se do bývalého předsedy ODS Zábojník, podle kterého se po těchto krocích musí i sám Masaryk obracet v hrobě.

Podle politika se ale našli i slušní a čestní státníci. „Ten, kdo nezradil sám sebe ani svoji vlast byl Masaryk. Byl jistě česným člověkem, byl konzistentní před rokem 1914 i po roce 1918, i přes to, že byl za své názory svého času vysmíván a nenáviděn. Nejčestnějším člověkem v prezidentském seznamu byl nepochybně Hácha. Až do dnešních dnů se na něj lijí hromady benešovského svinstva. Žádám, aby se s tím přestalo," vyzývá sociální demokrat ke změně rétoriky.

„I Havel patří do seznamu čestných prezidentů. Před rokem 1989 bojoval za své názory a totéž po roce 1989. V roce 1992 ovšem selhal a k rozbití Československa došlo za jeho pasivního přihlížení, což si tak velká osobnost nesmí dovolit. Jsem na pochybách, ale k česným prezidentům je možné zařadit i prezidenta Novotného. Za jeho vlády došlo k uvolnění atmosféry a k rehabilitacím," dodal Zábojník na závěr svého „politicky nekorektního kvízu".