Ostrý dopis vládě: Česko ztratilo morální autoritu ve světě, zlobí se neziskovky

"Naše znepokojení týkající se diplomatického rozhodnutí o změně přístupu k lidskoprávní agendě, kterým Česká republika ztratila velkou část morální autority ve světě, ale především sama před sebou, nadále trvá," stojí v textu dopisu. Jeho signatáři poukazují na výroky některých představitelů státu ve vztahu k Číně.

Žádají také vládu, aby dodržovala platné usnesení Sněmovny k situaci v Tibetu a připravila rezoluci o stavu lidských práv v Číně. Sněmovna v roce 2008 přijala usnesení, v němž mimo jiné vyzvala k takovému politickému řešení práv tibetského lidu, které by odráželo zájmy a přání Tibeťanů a jejich kulturní a náboženskou svébytnost.

Autoři prohlášení podotýkají, že začátkem května po shromáždění před ministerstvem zahraničí předali společné prohlášení účastníků předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi. Nelíbilo se jim, jaký postoj zaujali zástupci vlády během dubnové návštěvy Číny. Odpověď obdrželi pouze z úřadu vlády, od ostatních oslovených už nikoli.

Obrat vzájemného obchodu dlouhodobě roste (až na roky 2009 a 2012) a dle tohoto údaje je Čína čtvrtým největším obchodním partnerem ČR (za Německem, Slovenskem a Polskem). V roce 2012 dosáhl obchodní obrat úrovně 337,3 miliard Kč, z toho český vývoz činil 32,7 miliardy Kč (nárůst o 10,8% a zatím dosažená nejvyšší úroveň českého vývozu v historii česko-čínských vztahů). Zvýše uvedeného vyplývá, že vzájemný obchod dosahuje vysoce záporného salda obchodní bilance v neprospěch ČR, inofmruje businessinfo.cz.

V českém vývozu převažují strojírenské a elektrotechnické výrobky. V dovozu z Číny dominují součásti pro počítače či jiné elektronické přístroje a telekomunikační zařízení, což odráží současný stav zapojení obou ekonomik do světové výrobní sféry a dodavatelských řetězců.

V říjnu 1950 jednotky Čínské lidové osvobozenecké armády vpochodovaly do Tibetu, aby „zachránily tři miliony Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečily ochranu západní čínské hranice" Vojska tibetské vlády nebyla schopna invazi zabránit. Dne 17. listopadu téhož roku byl o (dva roky dříve oproti dřívějšímu plánu) intronizován 14. dalajláma. V nastalé situaci, kdy byl Tibet obsazen čínskou armádou, tibetské vládě nezbylo, než vyslat do Pekingu delegaci, která by vyjednávala s Čínou o dalším osudu Tibetu. Výsledkem byla Sedmnáctibodová dohoda podepsaná 23. května 1951, v níž se Tibetu mimo jiné přiznávala autonomie, avšak jen v rámci ČLR.

Číňanům se tak podařilo ovládnout strategicky významné území, které se v minulosti již několikrát fakticky nacházelo pod čínskou suverenitou a jež nyní bylo nárazníkovým pásmem mezi Čínou a Indií.