Šokující změna: Průzkum hlásí propad ANO i ČSSD. Kdo posiluje?

Voličskou podporu však ztrácí i druhá ČSSD, která by aktuálně získala o osm desetin procentního bodu méně, než tomu bylo v červnu.

Vzhledem ke skutečnosti, že do řádných sněmovních voleb je stále relativně daleko, průběžné průzkumy volebních preferencí monitorují především voličské nálady a trendy. Ty aktuálně naznačují pokračující opadání voličské podpory hnutí ANO, které může doplatit na skutečnost, že jeho voliči z velké většiny očekávají zejména od jeho předsedy a ministra financí Andreje Babiše změny ve vrcholné politice. V případě nenaplnění těchto očekávání však může hnutí ANO potkat stejný osud jako např. Unii svobody, Věci veřejné či Stranu zelených. Část velice nestabilního elektorátu hnutí ANO se tak během volebního období může přesouvat i k jiným stranám a hnutím, nebo se může po případném zklamání rozhodnout již voleb nezúčastnit.

Rozpaky voličů je však možné sledovat i v případě ČSSD, jejíž volební preference aktuálně klesají, což může být reakcí na vnitrostranickou politiku nebo na chování vedení sociálních demokratů.

Naopak posilující stranou je TOP 09, která s aktuálním ziskem 12,1% hlasů potvrzuje pozici vedoucí pravicové strany, k níž se hlásí i dřívější ortodoxní voliči ODS, kteří v TOP 09 vidí jedinou možnou alternativu, ale i jediného silného oponenta hnutí ANO.

Za relativně stabilní strany lze označit i nadále KSČM (14,2%) a KDU-ČSL (6,5%), které si i přes mírné výkyvy voličské přízně zachovávají určitou stabilitu.

U občanských demokratů (5,2%) nadále pokračuje stav balancování na hraně vstupu do Sněmovny, a tedy i stavu boje o své voliče. Vedle odchodu největší části voličů ODS k TOP 09, se část dřívějšího voličského elektorátu obrací i směrem ke Straně svobodných občanů.

Do boje o poslanecká křesla však může v příštích volbách zasáhnout i Česká pirátská strana, která v červnovém šetření společnosti SANEP dokonce překročila pětiprocentní hranici, což se aktuálně neopakuje. Nicméně Piráti aktuálně skončili se ziskem 4,9% hlasů těsně pod hranicí umožňující vstup na sněmovní půdu, což poukazuje na voličky zajímavou politickou alternativu. Voličský elektorát Pirátů je tvořen zejména protestními hlasy voličů, kteří jsou nespokojeni s celkovým obrazem domácí politické scény. Do jaké míry ovlivní tento voličský trend změny ve vedení Pirátů se ukáže v následujících měsících.

K dlouhodobému poklesu voličské přízně dochází u hnutí Úsvit přímé demokracie, které zjevně nenaplňuje představy voličů, což se projevuje i pokračujícím propadem volebních preferencí, které se aktuálně pohybují na úrovni 4,7 procentních bodů, což by nestačilo na vstup do Poslanecké sněmovny.

Poslední stranou, která by překročila tříprocentní hranici je Strana zelených se ziskem 3,2% hlasů.

Strana svobodných občanů, která excelovala ve volbách do Evropského parlamentu, kde ji k volebnímu úspěchu pomohla extrémně nízká volební účast, by při aktuální volební účasti 55,9% voličů v hypotetických parlamentních volbách získala 2,4% hlasů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.