Platy soudců se zvýší: ÚS zrušil způsob výpočtu, dal ale stopku žalobám

Návrh na zrušení aktuální metody výpočtu podal loni Městský soud v Brně v reakci na desítky žalob, jimiž se soudci domáhali dorovnání platu. Z nálezu plyne, že žaloby nebudou úspěšné.

"Jakkoliv ÚS trvá na tom, že zákonodárce v této věci dlouhodobě postupuje vědomě protiústavním, a tedy neomluvitelným způsobem, je třeba současně vidět, že zpětné doplacení těchto částek by znamenalo významný a zejména též nepředvídaný zásah do státního rozpočtu, který by nutně vedl k dalšímu růstu zmíněného napětí mezi společností a soudci," stojí v nálezu. ÚS zároveň apeloval na velkorysost soudců jakožto společenské elity.

Právník Jaroslav Brož, který zastupuje asi 20 soudců ve sporech o platy, dnešní nález označil za Pyrrhovo vítězství. Odvaha konkrétních soudců postavit se chlebodárci jim sice nezajistila zpětné dorovnání, ale dosáhli alespoň toho, že se ÚS jasně postavil proti zásahům do nezávislosti soudní moci, uvedl Brož.

Konkrétně pro letošek soudcovská základna podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí činí 64.496 korun. Od této částky se odvozují příjmy jednotlivých soudců podle funkcí a délky praxe. Při návratu k trojnásobku by základna přesáhla 70.000 korun.

Ministerstvo spravedlnosti chce s ministerstvem práce spolupracovat na právní normě, která nově upraví výpočet platů. "Ta bude s analýzou dopadů na státní rozpočet předložena vládě ČR," uvedlo dnes ministerstvo. Nález má nepřímý dopad také na státní zástupce. Jejich platová základna je totiž vždy na 90 procentech té soudcovské.

Na 770 milionů korun podle náměstka ekonomického úseku ministerstva spravedlnosti Pavla Kasíka vyjde zvýšení platů soudců i žalobců. "Tento možný dopad už byl avizován při přípravě státního rozpočtu a nyní bude uplatněn jako nadpožadavek do rozpočtu ministerstva spravedlnosti," doplnil Kasík.

Psali jsme: Odboráři pohrozili, vláda narychlo shání peníze na platy  

ÚS podle Soudcovské unie ČR potvrdil názor, že byl zásah zákonodárné moci ve vztahu k hmotnému zabezpečení soudců protiústavní. "Takto ÚS navázal na svou dlouhodobě konstantní judikaturu vyjadřující myšlenku, že rovněž stabilita hmotného zabezpečení soudců je jedním z mnoha garantů soudcovské nezávislosti v právním státě," uvedl v prohlášení místopředseda unie Tomáš Novosad.

ÚS předloni zrušil fixní platovou základnu pro léta 2012 až 2014. Záložní koeficient v hodnotě 2,5násobku průměrné mzdy ponechal v zákonu jen do konce roku 2012. Narychlo se proto schvalovala nová úprava, která ovšem místo požadovaného trojnásobku ukotvila základnu k 2,75násobku. Podle ÚS již tehdy bylo z dřívějších nálezů jasné, že jedinou možností je právě trojnásobek. Nynější nález má v platové agendě ÚS pořadové číslo 14, argumenty se z velké části opakují.

Městský soud v Brně v návrhu upozornil také na okolnosti přijetí zákona. ÚS připustil, že zákonodárci chybovali při vymezení účinnosti. Norma se měla poprvé použít pro leden 2013, ale přitom vyšla ve Sbírce zákonů až 17. ledna.

ÚS už dříve opakovaně zdůrazňoval, že příjmy v justici představují jednu ze záruk nezávislosti soudní moci. Měly by být stabilní veličinou, která není závislá na politickém kalkulování a lze ji snížit jen v mimořádných situacích, případně v okamžiku, kdy klesnou průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Taková situace nyní nenastala. Soudci mají oproti jiným profesím omezené možnosti vedlejší výdělečné činnosti. V úvahu připadá jen správa vlastního majetku, publikační, umělecká a akademická činnost.

Nález ÚS připravila Milada Tomková, z hlasování byl na vlastní návrh pro podjatost vyloučen Tomáš Lichovník. Jako prezident Soudcovské unie totiž aktivně bojoval proti platovým restrikcím v justici. Nález se přímo nedotkne platů ústavních soudců, kteří jsou odměňováni podle jiných pravidel. Do Senátu však nyní shodou okolností míří novela, podle níž by se jejich plat stanovil ze stejného základu jako u kolegů v justici, nikoli z nižšího základu jako u poslanců, senátorů či ministrů.

K nálezu zaujali odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček, Jan Musil a Radovan Suchánek. Sládeček měl jen dílčí výhradu, zbylí dva však v takzvaném disentu formulovali opačný názor a vyslovili otázku, zda se společenská prestiž soudců skutečně odvíjí hlavně od výše příjmů. "Nemyslíme si, že by měl ÚS takováto měřítka společenské prestiže podporovat," stojí ve stanovisku.