Advokát navrhl Zemanovi kvůli koronaviru vyhlášení amnestie

Advokát Petr Toman navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby kvůli pandemii nového typu koronaviru vyhlásil amnestii. Na dopis, který Toman zaslal Zemanovi ve čtvrtek, dnes upozornil Advokátní deník. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ČTK napsala, že se tématem zabývá. Její úřad ale následně popřel spekulace, že by amnestii aktuálně připravoval. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl dotazy ČTK komentovat.

"Zvažte prosím využití vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat," uvedl v dopise Toman.

Advokát upozornil na to, že cílem by nebylo hromadné propouštění vězňů, ale pouze těch s nejmírnějšími tresty. Například navrhuje, aby Zeman prominul tresty lidem, kteří byli odsouzeni za úmyslné trestné činy na méně než rok nebo za nedbalostní trestné činy na nejvýše dva roky. Prominout by také mohl podle právníka některé podmínky, peněžité tresty či tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Podle návrhu by Zeman také mohl zastavit část trestních stíhání.

Zeman by také měl podle Tomana uložit ministryni spravedlnosti, aby předložila návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí nebo zmírnění trestů za trestné činy osobám, na které by amnestie nedopadla, například těhotným ženám, lidem pečující o děti či o své rodiče nebo osoby trpící závažnou chorobou.

"I takovou možnost samozřejmě citlivě a ve všech souvislostech zvažuji, zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Pan Toman není první, který se ozval. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou," uvedla Benešová.

Ministerstvo ale následně kategoricky odmítlo, že by hromadné propouštění vězňů v tuto chvíli chystalo. "Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace," napsal mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Toman poukázal na to, že občané kvůli obavě z nákazy trpí existenčním strachem z budoucnosti. "Tisíce rodin zůstalo bez stabilních příjmů. Tisíce spoluobčanů neví, z čeho budou platit vyživovací povinnost vůči svým rodinným příslušníkům, zejména dětem. Tisíce zaměstnanců přijdou o práci, tisíce živnostníků se ocitnou na prahu insolvence," uvedl advokát.

Česká republika podle něj patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100.000 obyvatel - v roce 2018 to bylo 208,8 lidí. "V současné době vykonává trest odnětí svobody v českých věznicích celkem 21.135 vězněných osob, z toho je 19.070 osob odsouzených a 1772 osob ve vazbě. Asi 1500 odsouzených vykonává trest za neplacení výživného," dodal Toman. Odsouzení v ČR podle něj také vykonávají v průměru nejdelší nepodmíněné tresty.

Amnestie byla v zemi od roku 1990 vyhlášena dosud pětkrát. Nejmasovější amnestií v poválečných dějinách země se stala ta, kterou k 1. lednu 1990 podepsal nový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman amnestie Věznice Marie Benešová prezident čr Česká republika Ministerstvo spravedlnosti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 54 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 4 hodinami

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 4 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 5 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 5 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 5 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 6 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy