Advokát navrhl Zemanovi kvůli koronaviru vyhlášení amnestie

Advokát Petr Toman navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby kvůli pandemii nového typu koronaviru vyhlásil amnestii. Na dopis, který Toman zaslal Zemanovi ve čtvrtek, dnes upozornil Advokátní deník. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ČTK napsala, že se tématem zabývá. Její úřad ale následně popřel spekulace, že by amnestii aktuálně připravoval. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl dotazy ČTK komentovat.

"Zvažte prosím využití vašich pravomocí ke zmírnění současných problémů rodin, jejichž členové vykonávají trest odnětí svobody za méně závažná provinění a nemohou se o ně starat a v tomto složitém období jim pomáhat," uvedl v dopise Toman.

Advokát upozornil na to, že cílem by nebylo hromadné propouštění vězňů, ale pouze těch s nejmírnějšími tresty. Například navrhuje, aby Zeman prominul tresty lidem, kteří byli odsouzeni za úmyslné trestné činy na méně než rok nebo za nedbalostní trestné činy na nejvýše dva roky. Prominout by také mohl podle právníka některé podmínky, peněžité tresty či tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. Podle návrhu by Zeman také mohl zastavit část trestních stíhání.

Zeman by také měl podle Tomana uložit ministryni spravedlnosti, aby předložila návrhy na zastavení trestního stíhání, prominutí nebo zmírnění trestů za trestné činy osobám, na které by amnestie nedopadla, například těhotným ženám, lidem pečující o děti či o své rodiče nebo osoby trpící závažnou chorobou.

"I takovou možnost samozřejmě citlivě a ve všech souvislostech zvažuji, zejména pak vzhledem k doporučení Světové zdravotnické organizace a dění v Itálii a dalších okolních státech. Pan Toman není první, který se ozval. Dostávám zhruba 14 dní mnoho e-mailů i dopisů na toto téma. Od vypuknutí této krize se tématem zabývám a diskutuji jej s kolegy i Vězeňskou službou," uvedla Benešová.

Ministerstvo ale následně kategoricky odmítlo, že by hromadné propouštění vězňů v tuto chvíli chystalo. "Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace," napsal mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Toman poukázal na to, že občané kvůli obavě z nákazy trpí existenčním strachem z budoucnosti. "Tisíce rodin zůstalo bez stabilních příjmů. Tisíce spoluobčanů neví, z čeho budou platit vyživovací povinnost vůči svým rodinným příslušníkům, zejména dětem. Tisíce zaměstnanců přijdou o práci, tisíce živnostníků se ocitnou na prahu insolvence," uvedl advokát.

Česká republika podle něj patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů na 100.000 obyvatel - v roce 2018 to bylo 208,8 lidí. "V současné době vykonává trest odnětí svobody v českých věznicích celkem 21.135 vězněných osob, z toho je 19.070 osob odsouzených a 1772 osob ve vazbě. Asi 1500 odsouzených vykonává trest za neplacení výživného," dodal Toman. Odsouzení v ČR podle něj také vykonávají v průměru nejdelší nepodmíněné tresty.

Amnestie byla v zemi od roku 1990 vyhlášena dosud pětkrát. Nejmasovější amnestií v poválečných dějinách země se stala ta, kterou k 1. lednu 1990 podepsal nový prezident Václav Havel. Další amnestii, která se týkala pouze abolice ve věcech nedovoleného ozbrojování, vyhlásil v únoru stejného roku. Další následovaly v letech 1993 a 1998. Zatím poslední amnestii vyhlásil prezident Václav Klaus v roce 2013 ke 20. výročí vzniku ČR.

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  amnestie ,  Věznice ,  Marie Benešová ,  prezident čr ,  Česká republika ,  Ministerstvo spravedlnosti ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 46 minutami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

11. listopadu 2026 13:20

Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Ukrajinská delegace rázně odmítla americký návrh na překreslení administrativních hranic Donbasu, který měl ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zajistit symbolické vítězství. Tento plán přednesli američtí vyjednavači během úterních třístranných rozhovorů v Abú Zabí, jejichž cílem bylo najít způsob, jak prolomit dosavadní patovou situaci v probíhajících mírových jednáních.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy