Náklady na zastropování cen elektrického proudu a plynu budou vyšší, než deklarovala vláda, a není jasné, kde chce kabinet na celou částku vzít peníze. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK, s tím, že dopady zastropování budou zásadní pro rozpočet příštího roku.
Dopady vyčíslil v pondělí večer ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije podle Stanjury mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek.
"Vzhledem k tomu, že zastropování má platit od začátku listopadu, zvýší se i letošní výdaje státního rozpočtu. Pokud na to vláda nenajde peníze někde jinde, prohloubí se schodek rozpočtu. Nebude to nic dramatického, ale v příštím roce to bude pro vývoj rozpočtu zásadní záležitost," uvedl analytik Deloitte David Marek.
Pevné stropy na cenu elektřiny a plynu pro domácnosti vnášejí značnou nejistotu na výdajovou stranu státního rozpočtu, upozornil analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nerozumí tomu, z čeho vláda vypočítala maximální objem pomoci 130 miliard Kč, když není známo, kam se pohnou tržní ceny elektřiny a plynu. Také podle něj není zřejmé, kde vláda uvedenou sumu vezme. Nevěří, že by s ní připravovaný rozpočet na rok 2023 již počítal, a výnos z daně z mimořádných zisků, který ani ještě nemá legislativní podobu, zřejmě pokryje jen menší část potřebné sumy. Nejhorším řešením by bylo si na pomoc domácnostem vypůjčit, neboť by tyto peníze dál roztáčely inflaci, poznamenal.
Celkové náklady zastropování se budou pohybovat spíše kolem 200 miliard korun ročně, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda chce tyto náklady financovat z inkasa daně z neočekávaných zisků, jež by měla vynést zhruba 60 miliard korun ročně, a dále pak z vyšší dividendy státních podniků a z výnosu z prodeje emisních povolenek. Tyto zdroje však zřejmě nebudou stačit k pokrytí celkových nákladů zastropování, takže stát jej bude muset financovat na dluh, případně najít zdroje jiné či ušetřit v rozpočtu jinde, poznamenal.
"Pokud by vše skutečně dopadlo tak, jak si vláda představuje, k ohrožení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by nedošlo. Celkové náklady po započtení mimořádných daňových výnosů by se pohybovaly ve vyšších desítkách miliard korun, a to maximálně po dobu dvou let. To je sice významný výdaj, ovšem nikoliv likvidační," řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Pochybuje ale o tom, že se politici zastaví na těchto úrovních. "Jakmile jednou umožníme politikům tahem pera stanovovat náklady na energie milionům lidí, svěřujeme jim hračku, které se nebudou chtít nikdy vzdát," dodal.
Další kompenzace budou pravděpodobně přicházet, doplnil analytik XTB Štěpán Hájek. Připomněl, že první rok s covidem vyšel stát na více než 240 miliard korun. Vláda by se přitom podle něj měla chovat restriktivně, aby pomohla České národní bance snížit inflaci, jelikož samotné sazby nemusí stačit. Další strukturální deficity mají negativní dopad na rating Česka, což bude v budoucnu zdražovat vládě kapitál, který by si půjčovala na finančních trzích, podotkl.
Související
Krize na Kubě se prohlubuje. Ministr přiznal zásadní problém
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
před 1 hodinou
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
před 2 hodinami
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
před 2 hodinami
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
před 3 hodinami
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
před 4 hodinami
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno před 4 hodinami
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
před 4 hodinami
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
před 6 hodinami
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
před 6 hodinami
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
před 7 hodinami
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
před 8 hodinami
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
před 9 hodinami
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
před 10 hodinami
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
před 11 hodinami
Prodávají své děti, aby přežili. Afghánistán se potácí na hraně hladomoru
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty začnou atakovat tropickou třicítku
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko porazilo Švédsko 4:3
včera
Musk prohrál soud proti OpenAI. Porota žalobu smetla ze stolu
včera
Rusko a Bělorusko uspořádaly vojenské cvičení zaměřené na nasazení jaderných zbraní
včera
Trumpova administrativa zřídila téměř dvoumiliardový fond. Peníze půjdou jeho spojencům
Ministerstvo spravedlnosti USA v pondělí oznámilo zřízení fondu ve výši 1,776 miliardy dolarů, který má sloužit k odškodnění spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Peníze jsou určeny pro ty, kteří tvrdí, že se stali terčem nespravedlivého pronásledování ze strany předchozí administrativy Joea Bidena. Tento bezprecedentní krok umožňuje Trumpově administrativě vyplácet vládní prostředky z peněz daňových poplatníků podporovatelům hlavy státu, a to prostřednictvím úřadu, který má prezident pod kontrolou.
Zdroj: Libor Novák