O svolání Evropské rady oficiálně nejprve žádalo Polsko. Posíláme si smsky, reaguje Babiš

"Dnes ráno jsem apeloval na Charlese Michela a Ursulu von der Leyen ohledně situace v Bělorusku, která je skutečně vážná. Po dohodě s Mateuszem Morawieckim jsem požádal o svolání urgentní videokonference členů Evropské rady. A vyslání jasného signálu ohledně sankcí, které musí trvat, dokud v Bělorusku neproběhnou svobodné a transparentní volby za účasti mezinárodních pozorovatelů," napsal dnes Babiš na svém facebooku. 

Jakékoliv podrobnosti k jeho apelu a výzvě ale chybí. Jak upozornila agentura Reuters, podobnou rétoriku vůči nejvyšším orgánům Evropské unie zaujalo i Polsko, a to už v pondělí, kdy k jednání Evropské komise a Evropské rady vyzval tamní předseda vlády Morawiecki, což potvrdil i Babiš, když v úterý uvedl, že očekává iniciativu Evropské unie ohledně dalšího postupu poté, co polský premiér vyzval ke svolání mimořádného summitu. 

"Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval vůdce Evropské komise a Evropské rady, aby uspořádali zvláštní summit Evropské unie o Bělorusku," napsala agentura Reuters a řada dalších zahraničních médií s odkazem na informace z vládního webu, kde je celá výzva s datem 10. srpna 2020 zveřejněna. 

Oficiální dopis byl adresován v pondělí Charlesi Michelovi a Ursule von der Leyen a apel ze strany Polska na předsedkyni Evropské komise a předsedu Evropské rady tedy proběhl o pět dní dříve, než ze strany České republiky.

Z vyjádření premiéra na facebooku navíc není jasné, jakou formou vyzval Evropskou radu k videokonferenci. Server EuroZprávy.cz proto požádal Andreje Babiše o dokumenty, které by doložily jeho tvrzení. Ty ale Babiš neposkytl.

"Posíláme si smsky a označení twitterovou adresou," uvedl premiér pro EuroZprávy.cz v reakci na žádost o důkazy, které by jeho tvrzení podložily. Redakci se však na jeho twitteru nepovedlo žádnou žádost o svolání Evropské rady dohledat.

Babiš na sociálních sítích rád mate veřejnost 

Andrej Babiš na sociální síti už v minulosti zmátl veřejnost. Letos v zimě veřejnosti tvrdil, že právě on zrušil migrační kvóty. V lednu letošního roku uvedl, že proti přijetí vystupuje už několik let a že "spolu s kolegy z V4 zrušil" na Evropské radě povinné kvóty pro rozdělování migrantů. To ale není tak úplně pravda.

Program kvót, na kterém se státy Unie přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech v září 2017. Podle unijních pravidel byl návrh přijat, protože nebylo potřeba souhlasu všech členských států.

Projekt ale nebyl zcela naplněn, přesídlila se totiž pouze třetina z původního počtu migrantů. A ačkoliv Babiš tvrdil už dříve, že s Viktorem Orbánem zrušili systém kvót, ve skutečnosti na to tehdy Babiš neměl vůbec žádný vliv.

Už v říjnu 2017, po skončení platnosti původního rozhodnutí, se předsedové vlád dohodli, že kvóty nebudou povinné. Českou republiku tehdy zastupoval premiér Bohuslav Sobotka, Babiš byl do funkce premiéra jmenován až o dva měsíce později.

Babiš sice tvrdil, že kvóty padly na červnové Radě EU v roce 2018 na jeho nátlak, ve skutečnosti k tomu ale došlo na základě dohody z již zmíněné říjnové Rady.