Babišova EET letos skončí, plánuje ministerstvo financí

Evidence je kvůli pandemii do konce roku 2022 přerušena, žádný podnikatel tak nyní nemusí své tržby evidovat a úřady tuto povinnost nekontrolují. Podnikatelé nicméně mohou evidovat dobrovolně. Projekt EET byl jedním z ústředních témat Andreje Babiše (ANO), který jej prosadil ještě jako ministr financí v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

"Vzhledem k tomu, že podle zákona o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu je povinnost evidovat tržby v současnosti přerušena do 31. prosince 2022, tato povinnost neexistuje již nyní a v důsledku přijetí návrhu zákona nebude obnovena," uvádí materiál. Upozorňuje, že meziresortní připomínkové řízení je zkráceno na deset pracovních dní. "Důvodem je nutnost schválit návrh zákona v dostatečném předstihu před koncem tohoto roku, aby poplatníci měli jistotu, že se nemusí připravovat na znovuzavedení evidence tržeb, ke kterému by od 1. ledna 2023 došlo v případě neschválení návrhu," uvedlo ministerstvo financí v předkládací zprávě.

Podle Deníku N by se vláda návrhem měla zabývat 23. února. "Pro mě je to splnění jednoho z klíčových předvolebních slibů naší koalice. Chceme jednoduché podnikání bez zbytečných překážek," řekl deníku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300.000 podnikatelů. Aktuálně je podle údajů finanční správy do projektu zapojeno zhruba 201.000 podnikatelů, kteří zaevidovali zhruba 18,8 miliardy účtenek.

Podle dřívějšího vyjádření daňových odborníků bylo už loňské přerušení fakticky koncem projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí. Finanční správa má i bez EET dost informací o činnosti podnikatelů, a to například díky kontrolním hlášením k DPH, uvedli.

"Podle mého názoru se jedná o ukončení projektu, který byl hned od začátku spíše politickou záležitostí. K narovnání podnikatelského prostředí ani významnému naplnění státní kasy nemohlo dojít, i když statistiky ministerstva financí tvrdí opak," uvedl již dříve manažer daňového oddělení BDO Petr Linx. Podle něj EET spíš rozdělovalo společnost anonymním nahlašováním přestupků, zavíráním hospod na malých vesnicích, účtenkovou loterií nebo provokativními kontrolními nákupy. Zároveň Linx upozornil, že většina podnikatelů jsou plátci DPH, a údaje o jejich příjmech jsou tak k dispozici z podaných přiznání k DPH.

Ministerstvo financí si od EET slibovalo omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Těsně před propuknutím pandemie v únoru 2020 úřad vyčíslil za roky 2017 až 2019 přínos EET zhruba na 33 miliard korun. To tehdy zpochybňovali například Piráti.

Pro podporu EET spustilo ministerstvo financí v říjnu 2017 účtenkovou loterii, která měla podle úřadu motivovat zákazníky k přebírání účtenek. Do loterie se během 30 slosování zapojilo zhruba 1,1 milionu lidí, kteří zaregistrovali přes 467 milionů účtenek. Slosování loterie se konalo každý 15. kalendářní den v měsíci. První výhra byla milion korun, druhá automobil za zhruba 400.000 Kč, třetí 300.000 Kč, čtvrtá 200.000 Kč a pátá 100.000 korun. V každém slosování se rozdělovalo 21.025 výher, jejich počet byl od předloňského prosince zvýšen na 30.215.

Celkové náklady na loterii činily 207,6 milionu korun. Z toho na výhry ve 30 slosováních bylo rozděleno 162 milionů korun. Na fixní a variabilní náklady, jako například za provoz či reklamní kampaň, MF vydalo 45 milionů korun. Podle úřadu šlo z hlediska počtu hráčů i registrovaných účtenek o úspěšný projekt i v mezinárodním porovnání.