Babišova vláda i přes ambice nerealizovala zásadní reformy, říkají politologové

Přes velké ambice nedokázal menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD za dosavadní dvouleté vládnutí realizovat dostatek svých programových priorit a nepřišel se žádnými zásadními reformami. Tak po dvou letech od získání důvěry vládu hodnotí politologové, které ČTK oslovila. Za kroky v počátku koronavirové krize kabinet nekritizují, je ale podle nich otázkou, jak se vyrovná s ekonomickými důsledky.

"Tato vláda svým obsahovým výkonem připomínala do koronavirové krize spíše udržovací vládu. Přes modernizační image neměla velkou vůli nějak výrazněji posunout Česko. Sice vláda měla určité poměrně ambiciózní představy, ale realizovat z nich dokázala poměrně málo. Viz například její první dvě priority v programovém prohlášení: důchodová reforma a digitalizace," uvedl Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně. U reformy důchodů se podle něj neposunulo téměř nic. "U druhé je sice alespoň nový stručný zákonný předpis, ale státní správa se v digitalizaci téměř nikam nepohnula," doplnil. Kritizoval také nedostatečný rozvoj dopravní infrastruktury.

Jako vládu údržbářů kabinet hodnotí také Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. "Do pandemie jí hrál do karet hospodářský boom, celoevropský či celosvětový, čili působila v mimořádně příznivých poměrech. Nyní ale nadchází velká prověrka toho, zda skutečně jde o vládu schopných odborníků a manažerů, jak ji líčí premiér," poznamenal. Poměrně vysoké důvěře ve vládu až do koronavirové krize hodně pomáhaly vysoký hospodářský růst a téměř nulová nezaměstnanost i podle Kopečka.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nemá vizi podle Ladislava Mrklase z CEVRO Institutu v Praze. "Vláda proto jen administruje a utrácí. To se projevilo i v době koronavirové a pokoronavirové. I teď vláda nemá jasno, co reálně nastane a co dělat. Velmi často tak jen reaguje na vnější podněty, často si přisvojuje návrhy, s nimiž původně přišla opozice," napsal. Opozice má podle něj smůlu, že je roztříštěná, a není tím pádem soudržným oponentem. "Vláda není zmítána velkými vnitřními spory, protože kloudnou vizi nemají ani sociální demokraté, kteří navíc vsadili vše na jedinou kartu, tedy dožít se konce volebního období jako vládní strana," dodal Mrklas.

Koronavirová krize podle politologů představovala pro vládu bezprecedentní výzvu. Podle Kopečka průzkumy ukazují, že veřejnost vládu většinou ocenila, ač se dá kritizovat její připravenost, pokud jde o nedostatek ochranných pomůcek. Také podle Mlejnka se vláda se zvládnutím epidemiologické stránky vypořádala vcelku dobře.

Otázkou podle politologů je, jak si poradí s ekonomickými následky. "Tady se někdy - ne vždy - ukázala pomalost a malá schopnost vlády efektivně pomáhat postiženým, stejně jako ne vždy úplně zvládnutý postup při uvolňování omezujících opatření," uvedl Kopeček. Podle něj je problematické, že koalice přesně neví, jak využije část peněz z nedávno Sněmovnou schváleného půlbilionového rozpočtového schodku.

Odlišností oproti předchozím vládám je podle politologů zejména to, že kabinet podporují komunisté. "Takto jsou ve vládě alespoň, obrazně řečeno, jednou nohou. Premiér Babiš navíc prosazuje více manažerský a technokratický styl vládnutí, kdy vládě vlastně nepředsedá ve smyslu řízení nějakého kolektivního sboru, ale má sklon řídit ji spíše jako manažer své podřízené. Určitě ve vztahu k ministrům nominovaným za ANO," uvedl Mlejnek.

Podle Mrklase jsou komunisté vcelku bezzubí v prosazování zásadních požadavků, na krocích i komunikačním tónu vlády je ale jejich tolerance znát. "To platí především o zahraniční politice a o vyjádřeních směrem k minulosti. Specifické je i to, jak je uvnitř vlády distribuována reálná politická moc. S trochou nadsázky by se dalo říci, že je stále více vládou Andreje Babiše s podporou Miloše Zemana a KSČM a stále méně koaliční vládou ANO a ČSSD. To se projevilo již při jejím sestavování, ale zejména ve vládních obměnách. Stále méně členů vlády má legitimitu danou volbami a stále více ministrů je přímo závislých na vůli premiéra," konstatoval Mrklas. Bude podle něj zajímavé, koho Babiš ještě do parlamentních voleb v roce 2021 vymění a na které ministry naopak vsadí a bude je přesvědčovat, aby i kandidovali.

Nepříjemné pro vládu byly podle Kopečka debata kolem Babišova střetu zájmů a premiérovo trestní stíhání. "Zjevně také pohltily značnou část energie premiéra, což výkon vlády dost ovlivnilo. Současně to není zrovna nejlepší zahraničněpolitická vizitka Česka. Nicméně premiér tady prokázal extrémní odolnost a něco, co by v minulosti rychle ukončilo kariéru jakéhokoliv politika, politicky přežil. Klíčové pro pochopení této neobvyklosti je, že premiér je stále zásadní v rozhodování politické formace, kterou založil a vede," dodal Kopeček.

Související

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

Více souvisejících

Vláda ČR Andrej Babiš hnutí ANO ČSSD Miloš Zeman prezident čr KSČM Ladislav Mrklas

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 9 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 10 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 12 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 15 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

Uvolnění obřích zásob ropy nepomohlo. Svět zažil měsíc, jaký moderní historie nepamatuje

Březen roku 2026 se zapíše do historie finančních trhů černým písmem. Válka mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé uvrhla světové trhy do naprostého chaosu. Cena ropy Brent, která je mezinárodním měřítkem, směřuje k rekordnímu měsíčnímu nárůstu, jaký moderní historie nepamatuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy