S novou polskou ministryní klimatu a životního prostředí Annou Moskwovou bude ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v souvislosti s polským hnědouhelným dolem Turów především diskutovat o výpovědní lhůtě dohody. Právě tento spor dosud brání uzavření mezistátní dohody. Brabec to dnes na dotaz ČTK řekl novinářům před odletem z Glasgow, kde se zúčastnil konference OSN o změnách klimatu.
Moskwová dorazí v pátek do Prahy. "Dohoda, troufám si říci, je v podstatě hotová, pokud nové polské vedení bude akceptovat věci, které už byly dohodnuté. Poslední významné, co jsme diskutovali, je výpovědní doba smlouvy. Poslední návrh polské strany byl dva roky, což pro nás bylo nepřijatelné, my jsme měli návrh podstatně delší," uvedl ministr.
"Budeme určitě diskutovat především tohle, ale nevím, s čím nová paní ministryně přijede. Ale byli jsme rádi, že krátce po svém nástupu do úřadu tohle bere jako jednu ze svých priorit," dodal Brabec.
Ekologická organizace Greenpeace už dříve několikrát požádala ministerstvo životního prostředí o zveřejnění informací k chystané česko-polské smlouvě o dolu Turów. Podle Brabce je nutné vzít v úvahu, že se jedná o mezivládní smlouvu, kterou není možné dojednávat v přímém přenosu.
"My jsme spoustu údajů postupně zveřejnili, my i polská strana, takové ty nejzajímavější. Jsme ale stále názoru, že vyjednávání mezi dvěma vládami je prostě věcí vyjednávání. A dokud není domluveno vše, není domluveno nic. Nemáme důvod nic měnit na svém stanovisku, že si nebudeme vzkazy posílat přes nějaké zveřejnění smluv. Myslím, že to je logické," řekl dnes na dotaz ČTK.
Soud EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se v únoru na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolnoslezského dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko proto podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby.
Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,8 milionu Kč) za každý den pokračování těžby. Ani s placením pokuty ale Varšava ještě nezačala.
Polská vláda zároveň v červnu zahájila jednání s českou stranou. Cílem má být dosažení dohody, která by umožnila stáhnout žalobu u Soudního dvora EU. Ke kompromisu však strany zatím nedospěly; polsko-česká jednání o Turówě byla v noci na 1. října přerušena kvůli neshodám ohledně doby trvání dohody.
Turów je jedním z největších polských dolů na těžbu lignitu. Zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a polská energetická skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z německé Žitavy do polské Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.
Rozšíření těžby Polsko loni povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen hluku a prachu, ale hlavně ztráty pitné vody. Chystaná smlouva mimo jiné počítá s finanční podporou obcím nebo s financováním monitoringu spodních vod, prašnosti a hlučnosti.
Související
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák