Bývalá šéfka ERÚ Vitásková hlásí přes 50.000 podpisů pro prezidentskou volbu

Další kandidáti hlásí desítky tisíc podpisů občanů. Za jejich sběr někteří z nich platí brigádníkům řádově desítky korun za podpis, část uchazečů o Hrad ale spoléhá na dobrovolníky, vyplývá ze zjištění ČTK.

Petice na podporu své kandidatury musí uchazeči o účast ve volbách odevzdat nejpozději do 8. listopadu. Úředníci pak zkontrolují, zda splňují všechny náležitosti. Při první přímé prezidentské volbě v roce 2013 ministerstvo vnitra kandidátům seškrtalo kvůli nesrovnalostem značný počet podpisů. Prezidentské volby se uskuteční v lednu 2023.

Zájemci se mohou do voleb přihlásit, pokud jim kandidaturu podepíše deset senátorů, 20 poslanců nebo 50.000 občanů. Většina účastníků klání chce do voleb vstoupit právě s podporou petice od voličů. Jako první překročení potřebné hranice oznámil Březina. Ředitel jeho kampaně Jaroslav Navrátil ČTK řekl, že aktuálně má k dispozici asi 70.000 podpisů. Při odevzdání kandidatury by jich chtěl nashromáždit asi 75.000 až 80.000. Poznamenal, že sběr proto nadále pokračuje, Březinův tým ho ale razantně omezuje.

Vitásková měla podle Viktorýna k 31. červenci 51.000 podpisů. Přes 50.000 podpisů podle svých slov sehnal i Jiří Kotáb, který se označuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta.

K potřebné hranici se podle vyjádření pro ČTK blíží předseda hnutí PES Jakub Olbert, který jich má kolem 40.000. Komunistický kandidát Josef Skála jejich počet odhadl na třetinu až polovinu potřebného množství a podnikatele Karla Diviše podpořilo asi 25.000 petentů. Bývalý rektor Tomáš Zima sesbíral zhruba 10.000 podpisů.

Někteří ze zájemců o účast ve volbách nechtějí úspěšnost svého sběru konkrétně komentovat. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel chce podpisovou a kontaktní kampaň spustit po letních prázdninách. "Počet sesbíraných podpisů tedy zatím zveřejňovat nebudeme, protože by nešlo o vypovídající údaj," uvedla jeho mluvčí Markéta Řeháková. Konkrétní nechce být ani podnikatel Karel Janeček. "Vše se ale uskutečňuje podle představ," poznamenala jeho mluvčí Nikol Klevcovová.

Bývalá rektorka Danuše Nerudová zahájila sběr podpisů po celém Česku od začátku června, během prázdnin objíždí řadu měst a petičních míst. Již dříve uvedla, že počet podpisů bude její tým finálně počítat a kontrolovat po létě.

Způsob sběru podpisů se různí. Zatímco někteří spoléhají čistě na dobrovolníky, další si najímají brigádníky, kterým platí za odevzdaný podpis. Cena se pohybuje v řádu desítek korun, sdělili ČTK zástupci kandidátů.

"Kromě sběru podpisů přes podporovatele využíváme i placených brigádníků v terénu. Jejich odměna činí 40 korun za získaný podpis," uvedla Renáta Plšková, asistentka Diviše. Za služby sběračů platí i Březina nebo Janeček, podle svých zástupců je podpis vyjde řádově na desítky korun. Zapojit agenturní brigádníky chce i Pavel, zkoušku jejich efektivnosti plánuje na srpen. Jeho tým má aktuálně k dispozici stovky dobrovolníků, kteří se sami přihlásili. Podle Řehákové sbírají podpisy na asi 100 míst po celém Česku, podpisové stánky umístili v Praze, Brně a Ostravě.

Čistě na dobrovolníky se spoléhá odborový předák Josef Středula. Miroslav Sklenář z jeho týmu ČTK řekl, že placeny jsou pouze náklady se sběrem spojené. Dodal, že počet podpisů Středulův tým nezveřejňuje i proto, že řada archů je mezi dobrovolníky v terénu.

Dobrovolnickou formu sběru zvolil i Skála. "Podporu, získanou gratis, nehyzdí žádná pochybnost," poznamenal. Ke "komerci" by sáhnul až na posledním místě, když by mu chybělo k dosažení cíle "pár metrů".

Zima podpisy sbírá díky dobrovolníkům i placeným brigádníkům. "Jejich odměna se liší podle druhu práce," uvedl. Teolog a mediální expert Ivo Mareš chce sběrná místa s podpisovými archy otevřít až koncem srpna. Nyní pro něj podpisy sbírají jen dobrovolníci. "Jakmile budou podpisové stánky, počítáme i s tím, že budou jako brigádníci dostávat odměnu za svůj čas. Sběr podpisů je práce a odměnu si rozhodně zaslouží," uvedl.