Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu

V paralelním sporu žádala Vitásková také 183,6 milionu korun jako náhradu škody za údajnou ušlou mzdu, odměny a odstupné po dobu trestního stíhání. I v tomto případě Nejvyšší soud dovolání odmítl. Dané rozhodnutí zatím Vitásková ústavní stížností nezpochybnila, plyne z vyjádření mluvčí Ústavního soudu Kamily Abbasi.

Vitásková čelila obžalobě v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny obdržely licenci před koncem roku 2010, i když nebyly dokončené, a získaly díky tomu nárok na výhodnější výkupní ceny. Pro Vitáskovou kauza skončila zprošťujícím rozsudkem, proto žádala odškodnění za nezákonné stíhání.

V případě žaloby o 48,6 milionu korun odvolací soud podle Nejvyššího soudu přihlédl ke všem okolnostem a dospěl k přiměřené výši odškodného 600.000 korun. Nejvyšší soud také uvedl, že Vitásková nepřípustně polemizovala se skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a nepodařilo jí zpochybnit logické argumenty, na jejichž základě soudy určily výši odškodnění.

Vitásková byla předsedkyní ERÚ v letech 2011 až 2017. Podle ní bylo obvinění vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu. Obžalovaná byla z trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Krajský soud v Brně ji odsoudil v únoru 2016 k 8,5 roku vězení. Odvolací soud ji osvobodil.