Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nebude kandidovat na prezidentku republiky. Sdělila to dnes ČTK. Uvedla, že se jí nepodařilo sehnat 100.000 podpisů voličů. Jejich získání si stanovila jako podmínku své účasti v lednových volbách. Dnes je poslední den, kdy mohou zájemci o boj o Pražský hrad podat svou kandidaturu.
O Hrad nakonec nebude usilovat ani kandidát KSČM Josef Skála, který podle dnešního vyjádření zaslaného ČTK neposbíral dostatek podpisů.
Vitásková napsala, že k pondělí měla na petičních arších k dispozici 64.643 podpisů. "S tímto mandátem bych se zařadila do šedi ostatních kandidátů. Navíc znevýhodněna oproti těm, kteří mají podporu vlády, politických stran, odborů, oligarchických, zájmových a mediálních skupin," uvedla.
Ke kandidatuře uchazeči o účast ve volbách potřebují minimálně 50.000 ověřených podpisů nebo podporu deseti senátorů či 20 poslanců. Vitásková poznamenala, že získání 100.000 podpisů považovala za měřítko úspěšnosti v následujících volbách a bylo také podmínkou sponzorů pro financování její kampaně. Rozhodla se proto, že kandidátní listinu nepodá a petiční archy kvůli riziku zneužití skartuje.
Vitáskové se podle údajů na jejím transparentním účtu dosud podařilo na volby vybrat necelých 400.000 korun.
Skála dnes uvedl, že laťka 50.000 podpisů byla vysoká i pro soupeře, kteří je na rozdíl od něj nesháněli s pomocí dobrovolníků, ale "kupovali přes komerční agentury". "Až k cíli jsme skutečně nedošli," připustil. Ve svém dnešním prohlášení k prezidentské volbě kritizuje vládní strany, které podle něj dusí národní zájmy cenzurou, urážkami a kriminalizací. "Spousta těch, kteří mne přišli podpořit, neskrývala strach, jaký nepamatují. Mnozí se bojí figurovat na petici," uvedl. Petiční archy s osobními údaji se proto chystá v nejbližších dnech zničit.
Související
Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu
Téměř všichni uchazeči o Hrad podporují adopci dětí stejnopohlavními páry a pomoc uprchlíkům
Alena Vitásková , prezidentské volby 2023 , Josef Skála (KSČM)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 1 hodinou
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 2 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 6 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák