Část stran chce dnes ve Sněmovně projednat situaci v Bělorusku

Lidovci, Piráti a ODS chtějí dnes ve Sněmovně projednat i situaci v Bělorusku. Strany chtějí vyzvat vládu, aby připravila adresné sankce vůči lidem zodpovědným za zmanipulování výsledků prezidentských voleb a aby zaujala vstřícnou politiku vůči Bělorusům, kteří ze země utíkají před represemi. Kabinet by podle nich také měl prošetřit využívání zábleskových granátů české výroby běloruskou policií vůči demonstrantům.

Česká vláda by podle KDU-ČSL měla vyzvat běloruské vedení, aby bezodkladně propustilo všechny zadržované, vyšetřilo policejní násilí a začalo jednat s protestujícími o jejich požadavcích. "Dále aby připravila adresné sankce vůči osobám zodpovědným za volební manipulace a porušování lidských práv, aby je mohla uplatnit v případě, že běloruský režim nezareaguje na předchozí výzvy," řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Piráti chtějí navrhnout usnesení, podle kterého by Sněmovna odsoudila násilí ze strany režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, neuznala výsledky voleb a vyzvala k jejich opakování za účasti mezinárodních pozorovatelů. "Je tam i výzva vládě, aby na úrovni Evropské unie byl zaveden sankční mechanismus cílený na osoby kolem režimu," řekl poslanec František Kopřiva. Česko by podle něj také mělo přijmout obecný zákon, který by umožňoval ukládat takové sankce i na konkrétní osoby z jiných států, které porušují lidská práva.

Kabinet by měl podle lidovců také koordinovat své kroky s Polskem a s pobaltskými zeměmi a společně vyvíjet tlak v Evropské unii, aby sedmadvacítka přijímala podobná opatření vůči Bělorusku, jako ta navržená pro národní úroveň.

"Zvlášť po té zkušenosti, kterou máme my v roce 1968 a 1989, jsme přesvědčeni, že Česká republika musí stát na straně lidí, kteří chtějí změnit režim, aby Bělorusko bylo demokratickou a svobodnou zemí. Odmítáme jakékoli policejní násilí na občanech Běloruska," řekl Bartošek.

Policejní násilí v Bělorusku označil za nepřijatelné i předseda STAN Vít Rakušan, podle kterého je třeba, aby nyní Česko i vzhledem ke své historické zkušenosti Bělorusy podpořilo. Kromě sankcí na představitele režimu jsou podle něj ale třeba i jiné formy, jako podpora nevládních organizacích, které v Bělorusku prosazují lidská práva, vytvoření prostoru pro vyjádření běloruské opozice nebo zprostředkování konference za účasti Lukašenka i zástupců opozice. "Myslím, že bychom měli jako EU a ČR Bělorusům pomoci dosáhnout toho, aby žili v normálním světě," řekl.

Rusko si nechce nechat vzít jednu ze naraznikovych zemiTak jako- Moldavsko 1991- Gruzie 2008- Ukrajina 2014Teď se hraje o Bělorusko. Hranici svobodného a totalitního světa. Kontrast, který by ohrozil celé RuskoObavám se, že Putin udělá vše, aby ho neztratil.

— Jan Farský (@JanFar_sky) August 16, 2020

K přijetí evropských sankcí vyzvala už dříve ODS. Ve Sněmovně chce rovněž apelovat na vládu, aby odsoudila násilí v Bělorusku a nabídla pronásledovaným Bělorusům azyl.

Lidovci a Piráti budou také chtít od vlády slyšet vysvětlení, jak se do Běloruska dostaly zábleskové granáty české výroby, které tamní policie používá proti demonstrantům. Bartošek nasazení této munice označil za znepokojivé vzhledem k tomu, že od roku 2011 platí pro Bělorusko zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím. České ministerstvo zahraničí už uvedlo, že žádná licence na vývoz udělena nebyla.

Vládní ČSSD se projednání situace v Bělorusku na plénu Sněmovny nebrání. "My jsme dali najevo ústy předsedy (Jana) Hamáčka nebo ministra zahraničí (Tomáše) Petříčka, že odsuzujeme to, co se děje v Bělorusku. Byli bychom rádi, kdyby si Bělorusové o osudu rozhodovali sami. To platí i za náš poslanecký klub," řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Naopak SPD zařazení bodu nepodpoří. Hnutí nicméně odsoudilo policejní násilí vůči běloruským demonstrantům. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ale zároveň řekl, že pokud běloruská opozice považuje volby za zfalšované, měla by usilovat o přepočítání hlasů. Požadavky na odstoupení Lukašenka nebo uspořádání nových voleb podle něj nejsou nyní podložené.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyzval dopisem předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a představitele vlády, aby přijali společné stanovisko na podporu běloruských demonstrantů. Vláda by podle něj také měla informovat poslance i senátory o bezpečnostní situaci v Evropě v souvislosti s nepokoji, které v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách. 

Vystrčil dnes novinářům řekl, že dopisem oslovil Vondráčka, premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra vnitra Jana Hamáčka a ministra zahraničí Tomáš Petříčka (oba ČSSD). Čeští političtí lídři by podle předsedy Senátu měli ve společném stanovisku co nejvíce morálně podpořit Bělorusy, kteří volají po svobodě., "Nabídl jsem schůzku, na které bychom se postavili za to, aby Bělorusko nedopadlo jako my v roce 1968," uvedl Vystrčil. Reakce na dopis zatím nemá.

Je skvělé, že předseda Senátu @Vystrcil_Milos navrhl schůzku ústavních činitelů k Bělorusku. Společný postoj české politické reprezentace povzbudí síly, které v Bělorusku požadují svobodné volby a protestují proti násilí, které rozpoutal režim autokratického prezidenta Lukašenka. https://t.co/Edv6rQtz61

— Miroslava Němcová (@Nemcova_Mirka) August 18, 2020

Dopis také obsahuje žádost, aby ministr vnitra a zahraničí informovali senátory a poslance o bezpečnostní situaci v Evropě s ohledem na všechny aspekty dění v Bělorusku, řekl Vystrčil.

Senát minulý týden odsoudil policejní zásahy proti demonstrantům v Bělorusku. Podle senátorů jsou tyto zásahy násilné a zjevně nepřiměřené. Průběh voleb byl pak podle nich neférový a nedemokratický. Postup běloruských složek kritizovali i Babiš a Petříček. Část stran dnes žádá o projednání situace v Bělorusku ve Sněmovně. Dnes odpoledne se uskuteční také mimořádný summit Evropské unie, který se bude zabývat možností uvalení sankcí na běloruské představitele.

Související

Donald Tusk

Ukrajina není sama, stojíme při vás, vzkazuje Zelenskému Evropa. Trump je gauner, zní od českých politiků

Evropští lídři reagovali na napjaté setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Oválné pracovně, které bylo plné konfrontace, kritiky a vzájemného neporozumění. Někteří evropští představitelé na sociálních médiích vyjádřili silnou podporu Ukrajině a zdůraznili potřebu pokračující jednoty v boji proti ruské agresi.

Více souvisejících

Jan Bartošek ,  Jan Chvojka (ČSSD) ,  Bělorusko ,  Poslanecká sněmovna ,  KDU - ČSL ,  Česká pirátská strana ,  ODS ,  Svoboda a přímá demokracie (SPD) ,  Miloš Vystrčil (ODS) ,  Senát ČR ,  Vláda ČR ,  Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

před 6 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

před 8 hodinami

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

před 10 hodinami

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

před 11 hodinami

Saúdská Arábie

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Je nelegální? Republikáni chystají právní kroky proti Trumpově ropné dohodě s Ruskem

Americký republikánský senátor Thom Tillis ostře zkritizoval novou energetickou dohodu administrativy prezidenta Donalda Trumpa s Ruskem a varoval, že tento krok by mohl být protizákonný. V nedělním televizním vystoupení v pořadu Meet the Press stanice NBC upozornil, že uvolnění sankcí a nákup ruské nafty ohrožují národní bezpečnost Spojených států a obcházejí vůli Kongresu.

před 12 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Trumpovo energetické příměří se rozpadlo hned první den. Rusko jej porušilo

Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však podle ukrajinského vedení přišlo jako naprosté překvapení a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obratem upozornil, že ruské síly dohodu ihned porušily sérií útoků na klíčové elektrárny.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

před 15 hodinami

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy