Češi budou moci řešit agendy úřední věci elektronicky

Lidé v Česku pravděpodobně získají právo řešit úřední věci se státem elektronicky. Papírová forma ale zůstane zachována, hlavně kvůli seniorům. Po občanech by měly státní úřady požadovat nezbytné údaje pouze jednou. Chybějící data by si měly zjistit z registrů. Změnu má přinést zákon o právu občanů na digitální služby, který dnes téměř jednomyslně schválila Sněmovna. Nyní předlohu posoudí Senát.

Zákon počítá s vytvořením katalogu služeb státu, které budou poskytovány elektronicky. Vláda má tyto služby během příštího roku stanovit vyhláškou a postupně doplňovat. Elektronicky by si lidé měli do budoucna vyřídit například změny ve svých dokladech, výpisy z rejstříků nebo žádosti o státní podporu.

"Úřady už nebudou chtít, aby lidé znovu a znovu vyplňovali údaje, které stát už jednou má, nebo aby se donekonečna museli prokazovat novými a novými průkazy. Všechny potřebné informace si úředníci obstarají z dat, která už mají," uvedl za předkladatele zákona poslanec ODS Martin Kupka. Normu označil za "revoluci v digitalizaci státní správy" a také za příležitost, aby stát některé nadbytečné nebo zdvojené agendy zrušil.

Norma má dát lidem a firmám například právo přistupovat k těm informacím v systémech veřejné správy, které se jich týkají. Úřady budou mít naproti tomu povinnost takový přístup elektronicky zajistit. Návrh také zakotvuje právo na technologickou neutralitu tak, aby byl přístup ke službě nezávislý na použité platformě nebo technologii.

Poslanecký návrh zákona má posílit práva občanů i firem na to, aby jim stát poskytoval své služby elektronicky. Zavádí i povinnost úřadů takové služby elektronicky poskytovat. Nemá se ale týkat samospráv vzhledem k tomu, že v malých obcích by s tím mohly mít kvůli nedostatečnému vybavení problémy.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Senát ČR úřady češi

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy