ČSSD nechce ve státním rozpočtu na rok 2021 škrty, priority naznačila i KSČM

Vládní sociální demokracie při koaličních jednáních o státním rozpočtu na příští rok nepodpoří škrty, nesmí se podle ní šetřit na důchodech, platech a investicích či penězích na boj se suchem. ČSSD to dnes uvedla v tiskové zprávě. Důchody na příští rok chce zvýšit průměrně o 900 korun měsíčně a seniorům poslat jednorázový příspěvek alespoň 5000 korun začátkem roku. Pokud by z jednání s ANO vzešla vyšší částka, podpoří ji, výše příspěvku ale podle strany musí být pro všechny stejná.

Příští rozpočet bude podle ČSSD poznamenaný výpadkem způsobeným koronavirem. Nesmí to ale znamenat, že se bude škrtat, uvedla strana. "Rozpočet musí být proinvestiční, včetně investic do lidí. Nebudeme jako (bývalý ministr financí) Miroslav Kalousek (TOP 09) brát peníze důchodcům, lékařům, sestřičkám, hasičům, policistům a dalším, abychom se tupě proškrtali do další vlny vleknoucí se krize, zatímco ekonomiky kolem nás porostou," uvedl v tiskové zprávě předseda ČSSD Jan Hamáček.

Pandemie podle ČSSD také ukázala, že je nutný silný a efektivní stát a rozvoj digitalizace a snadné dostupnosti státní správy. Škrtat se nesmí ani na boji proti suchu, zajištění pitné vody nebo v investicích do dálnic či železnic. "Pokud tady bude stát škrtat, vrátí se to v budoucnosti jako bumerang s ještě vyššími náklady," dodal ministr vnitra Hamáček.

Milí kolegové z @čssd, já jsem neškrtal tupě. Já škrtal dost ostře. Také díky tomu jste mohli v posledních letech tupě rozhazovat. Jestli v tom ale chcete pokračovat i v příštích letech, budou lidé tupě hledět do prázdných peněženek. A bude to hodně ostré... https://t.co/MXViL8mx6A

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) August 7, 2020

Sociální demokraté navrhují od ledna zvýšit důchody měsíčně v průměru přibližně o 900 korun a všem seniorům zaslat jednorázový příspěvek minimálně 5000 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes v Mladé frontě Dnes uvedl, že by mohli senioři dostat až 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci, která se odhaduje na 840 korun. "Jsem rád, že koaliční partner pochopil, že k valorizaci nestačí přidat pár desetikorun, jak navrhoval ještě nedávno a vyslyšel návrhy ČSSD," řekl Hamáček.

Rozpočet ministerstva práce podle ČSSD musí příští rok počítat s bonusem 500 korun za každé vychované dítě při výpočtu důchodu pro rodiče, který o dítě pečoval ve větší míře, ale také s dřívějšími odchody do důchodu pro lidi s vybranými náročnými profesemi. Ministerstvo zemědělství chce posílit svůj rozpočet o deset miliard korun kvůli boji se suchem, zajištění zdrojů vody či podpoře zalesňování a řešení kůrovcové kalamity.

Vnitro chce víc peněz na investice do Portálu občana, elektronickou sbírku zákonů, posílení kyberbezpečnosti, ale i platy policistů a hasičů. Stávající návrhy s tím podle Hamáčka nepočítají. "Pokud to s bezpečností na ulicích, v kyberprostoru nebo třeba se zajištěním vybavení pro hasiče myslíme vážně, bude to něco stát. Věřím, že se to povede," uvedl Hamáček.

Komunisté podporující menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD budou o rozpočtu s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) jednat na přelomu srpna a září. Vedle stálých priorit trvají na podpoře restrukturalizace uhelných krajů. ČTK to řekla komunistická předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá. 

"Čekám na prognózu k 31. srpnu, pak budeme mít jednání k rozpočtu na rok 2021," uvedla. Vedle stálých priorit v sociální a zdravotní oblasti letos komunisté chtějí dohlédnout i na peníze na restrukturalizaci uhelných krajů. "Budeme se zajímat o přípravu na ministerstvu životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu, jaké jsou tam finanční prostředky na to, že se budou uzavírat doly a že se bude zvyšovat nezaměstnanost v určitých regionech," uvedla. Pomoc budou potřebovat i podniky navazující na těžbu uhlí tak, aby měly možnost změny technologie, doplnila.

V diskusi o zrušení superhrubé mzdy komunisté stojí za názorem premiéra Andreje Babiše (ANO), nepodporují ale současné snížení daně z příjmu. "Superhrubou mzdu jsme nikdy nepodporovali, takže určitě jsme schopni podpořit její zrušení. V tuto chvíli se ale já osobně kloním k 19 procentům s tím, že výpadek, který je tam avizován, jsem přesvědčena, že lze úspornými opatřeními pokrýt," uvedla. Výpadek by činil zhruba 25 miliard korun, v případě snížení daně na 15 procent by státní pokladna přišla zhruba o 90 miliard korun. Změna by podle Vostré měla jít ruku v ruce s přípravou reformy penzí a debatou o diferenciaci daní.

V případě daně fyzických osob by komunisté podle Vostré podpořili dvě sazby, vedle devatenáctiprocentní třiadvacetiprocentní jako náhradu za současnou takzvanou solidární daň. "Co se týká korporátních daní, tam určitě budeme navrhovat i rozdělení," uvedla Vostrá. Jak by měly daně pro firmy vypadat, ale nechtěla předjímat, bude to podle ní záviset na připravovaných propočtech a hlavně vývoji ekonomiky.

Zda a o kolik mají být pro příští rok navýšeny důchody nad povinnou valorizaci, se podle Vostré musejí dohodnou ministři. "Bude záležet na tom, kolik si může státní rozpočet dovolit. My navýšení podporujeme, ale budeme čekat na to, jak se to projeví ve státním rozpočtu," uvedla Vostrá. Komunisté podle ní každopádně preferují měsíční navýšení, protože na rozdíl od jednorázového příspěvku by se v tom případě pro rok 2022 částka na valorizaci vypočítávala z vyššího základu.

Související

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.
Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Pavel zavrhl veto. Vládou navržený rozpočet nakonec podepíše

Prezident Petr Pavel oznámil, že podepíše státní rozpočet na příští rok, jak ho sestavila vláda Petra Fialy (ODS). Podle Pavla bylo důležité upozornit na jeho nedostatky. Prezident si však uvědomuje, že případné veto by poslanci jednoduše přehlasovali. 

Více souvisejících

státní rozpočet Jan Hamáček ČSSD KSČM důchody Miloslava Vostrá

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

před 4 hodinami

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

před 5 hodinami

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

před 5 hodinami

Dánsko, Kodaň

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

před 5 hodinami

Spalničky

Varování před spalničkami: Počet případů v Evropě dosáhl rekordního maxima

Britští zdravotníci varují rodiny plánující letní dovolenou nebo návštěvy příbuzných v zahraničí, že Evropou a dalšími regiony se šíří nebezpečné epidemie spalniček. Vzhledem k dramatickému nárůstu případů v zemích jako Francie, Španělsko, Itálie či Německo, doporučuje britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) lidem zkontrolovat, zda jsou oni i jejich děti plně očkováni proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR).

před 6 hodinami

Konvoj jednotek U.S. Army

Washington chystá největší vojenskou přehlídku za desítky let

Spojené státy se připravují na impozantní vojenskou přehlídku, která 14. června projede centrem Washingtonu a oslaví 250. výročí založení americké armády. Událost, jejímž iniciátorem je prezident Donald Trump, má být největší svého druhu za poslední desítky let. Zároveň však budí obavy kvůli potenciálnímu poškození městské infrastruktury a vysokým nákladům.

před 7 hodinami

Auckland

Australská válečná loď omylem vyřadila v celé zemi internet a rádio

Velká část severního i jižního ostrova Nového Zélandu se ve středu ráno ocitla bez bezdrátového připojení k internetu a rádiového signálu. Nešlo však o poruchu ze strany místních poskytovatelů, nýbrž o nečekaný technologický zásah z moře – původcem výpadku byla totiž australská vojenská loď HMAS Canberra, která při připlouvání do přístavu ve Wellingtonu svým radarem neúmyslně narušila běžně využívané frekvence.

před 8 hodinami

Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump žene Spojené státy do izolace. Ani jeho nástupce pravděpodobně nebude schopen tento trend zvrátit

Prezident Donald Trump během svého druhého mandátu systematicky rozkládá tradiční roli USA jako garanta mezinárodního řádu. Narozdíl od svých předchůdců, kteří reformovali, aniž by podrývali základní hodnoty, Trump ruší klíčové instituce jako USAID a útočí na multilaterální spolupráci. Protekcionismus, oslabení závazků k NATO i destrukce obchodu ohrožují globální stabilitu.

před 8 hodinami

SPD

Bitcoinová aféra zacloumala politickou scénou: ANO drží pozice, SPOLU slábne, SPD ho dohání

Česká politická scéna zažívá první viditelný otřes v důsledku bitcoinové aféry, která od konce května plní titulní stránky médií. Volební preference začínají odrážet rostoucí napětí i frustraci mezi voliči. Nejnovější průzkum agentury NMS Market Research ukazuje, že i když se hnutí ANO drží na stabilních číslech, vládní koalice SPOLU mírně oslabuje a hnutí SPD zaznamenává nejrychlejší růst podpory.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Jaderné zbraně

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.

před 10 hodinami

Crew Dragon

Muskova reakce na Trumpovy hrozby: SpaceX vyřazuje kosmické lodě Dragon

Veřejný konflikt mezi Elonem Muskem a prezidentem Donaldem Trumpem nabral nečekaný směr a má okamžité důsledky pro americký vesmírný program. Musk ve čtvrtek večer oznámil, že jeho společnost SpaceX začne s vyřazováním kosmických lodí Dragon, které NASA využívá k dopravě astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Tento krok přichází krátce poté, co Trump pohrozil zrušením federálních zakázek pro Muskova impéria.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Rusko si opět proráží cestu na evropská pódia. Ukrajina bije na poplach

Zatímco Kreml pokračuje ve své agresi proti Ukrajině, ruská kulturní elita si znovu razí cestu zpět do Evropy. Tváře ruské klasické hudby, které byly po roce 2022 vyřazeny z evropských scén kvůli svým vazbám na Vladimira Putina, se nyní vracejí na prestižní koncertní pódia. Tento vývoj vyvolává ostrou kritiku nejen z Ukrajiny, ale i z Bruselu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy