ČT: Programové prohlášení nové vlády slibuje i snížení sociálního pojištění

Budoucí vládní koalice se zavázala snížit schodek veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu, chce zvýšit daňovou slevu na poplatníka či snížit sociální pojištění placené zaměstnavatelem. Vyplývá to z programového prohlášení vlády, uvedla dnes Česká televize (ČT).

Podle Deníku N koalice slibuje dávat deset procent státního rozpočtu na investice a obnovit tradici "havlovské" zahraniční politiky.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se dohodly na koaliční smlouvě i programovém prohlášení společné vlády v úterý. Dokumenty zatím nezveřejnily.

Zhruba čtyřicetistránkové programové prohlášení podle ČT obsahuje také závazek splnit kritéria pro možné přijetí eura. Chystaná vládní koalice chce zrušit elektronickou evidenci tržeb a zavést automatickou valorizaci minimální mzdy. Zvážit by se měla automatická valorizace rodičovského příspěvku a životního minima. Podle Deníku N má být zavedena daňová brzda, takže daně se nebudou moci zvyšovat nad určitou mez.

Pro snížení schodku veřejných financí na tři procenta HDP nestanovuje podle ČT prohlášení termín, letos ministerstvo financí schodek očekává 7,7 procenta HDP a příští rok pět procent. Sociální pojištění placené zaměstnavatelem by se mělo snížit z nynějších 24,8 procenta o dva procentní body, pokud se podaří konsolidovat stav veřejných financí. Důchodová reforma by měla mít podle dokumentu tři pilíře, lidé by měli dostat možnost platit jedno procento ze svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.

Úspory by měl přinést audit státní správy. "Na základě inventury všech agend státu do roka představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst," píše se podle ČT v dokumentu. Chystaná koalice plánuje také revizi platových tabulek pro přilákání odborníků do státních služeb. Každých pět let chce vyhodnocovat zákony a vyhlášky a ty pozbývající smysl rušit, uvedl Deník N.

Pro zahraniční politiku má být podle programového prohlášení prioritou ukotvení Česka v EU a NATO a spolupráce ve Visegrádské skupině, píše Deník N. Rozvíjet by se mělo spojenectví s USA, naopak vztahy s Ruskem a Čínou by měly projít revizí. Budoucí koalice chce podporovat rozšíření EU na západním Balkánu a přijmout zákon sankcionující hrubá porušení lidských práv. Hlásí se k tomu, že nedemokratickým státům neumožní přístup ke klíčové infrastruktuře ČR a zavede korespondenční volby pro Čechy v zahraničí.

Chystaná koalice slibuje podle ČT dávat dvě procenta HDP na obranu v rozpočtu na rok 2025 a uzákonit tento závazek. Při úřadu vlády by měla vzniknout pozice poradce pro národní bezpečnost.

Koronavirus programové prohlášení nezmiňuje. V kapitole zdravotnictví obsahuje podle ČT zavedení možnosti dobrovolného doplňkového zdravotního připojištění a pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Se zavedením manželství pro všechny se nepočítá, ve hře je však úprava registrovaného partnerství, píše Deník N.

Vznikající koalice chce podle deníku zavádět nová pravidla pro fungování médií, aby bylo jasné, kdo je vydavatelem, kdo vlastníkem a kdo média financuje. Na členy vlády by se měla vrátit působnost lustračního zákona. Součástí plánu je novelizace zákona o střetu zájmů, která má zamezit kumulaci funkcí a koncentraci moci, uvedl Deník N.

Kapitola o životním prostředí podle deníku popisuje, jak se zlepší hospodaření s vodou či recyklace a oběhové hospodářství. Ochrana vody by měla být zakotvena v ústavě, nové nádrže by se měly budovat jen jako zdroje pitné vody. Plán Green Deal navržený Evropskou komisí ke snížení emisí skleníkových plynů je podle programového prohlášení příležitostí, jak investicemi výrazně modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života. Rozvíjet by se měla infrastruktura pro elektromobilitu.

Související

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

Více souvisejících

Vláda ČR Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) sociální a zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy