Do Afghánistánu míří z Česka třetí evakuační let. Zasedne krizový štáb ministerstva zahraničí

V předchozích dvou letech evakuační speciál dopravil do Česka 133 lidí. Vyslání třetího evakuačního letu potvrdila ráno česká armáda. Od 09:00 bude zasedat krizový štáb ministerstva zahraničí.

Zatím poslední evakuační stroj české armády přistál v Praze-Kbelích v úterý večer. Na jeho palubě bylo 87 pasažérů. Byli mezi nimi Češi, včetně velvyslance Jiřího Balouna, Afghánci i dva Poláci. Už v pondělí přistál v Česku první letoun, který přivezl 46 lidí.

"V noci přistálo další letadlo v pořádku v Praze. V Kábulu je chaos a zmatek, ale podařilo se nám sednout a pak bezpečně s lidmi odletět. Už jsme na cestě zpátky pro další," informovala dnes na twitteru česká armáda.

Česká republika, stejně jako další členské země protitálibánské koalice, se z Kábulu snaží evakuovat své zaměstnance i místní spolupracovníky. Svou snahu zrychlily poté, co se radikální islamistické hnutí Tálibán zmocnilo i Kábulu.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) v úterý večer označil podmínky v Kábulu za extrémně vyhrocené. "Kvůli přítomnosti Tálibánu na letišti bylo opravdu nadmíru komplikované dostat všechny vytipované na letiště a také na palubu letadla," uvedl Kulhánek po příletu druhého evakuačního speciálu do Prahy.

Evakuované Afghánce čeká v Česku deset dnů karantény. "Během té doby budeme řešit jejich povolení k pobytu," uvedl v úterý ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) . Následovat budou individuální rozhovory s evakuovanými o jejich budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, řekl Hamáček. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je možné, že zvolí cestu za rodinami, které mají ve Francii či jinde v Evropě. Afghánci podle premiéra získají víza a během karantény budou také očkováni. Všichni budou po první dny ubytováni na jednom místě, kde, nechtěl stejně jako Hamáček upřesnit.

O dalším postupu při evakuaci bude dnes jednat krizový štáb českého ministerstva zahraničí. Zabývat by se měl i osudem evakuovaných Afghánců.

Čeští vojáci v Afghánistánu působili od roku 2002, od té doby se jich v zemi vystřídalo 11.500, někteří z nich opakovaně. Podle údajů ministerstva obrany výdaje na afghánské mise v letech 2002 až 2020 činily asi 20 miliard korun.