Putin přiznal prohru. Mobilizace potvrzuje, že jediným agresorem je Rusko, reaguje Česko

Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

"Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat," dodal Fiala.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 rezervistů.

"Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o 'speciální operaci'. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině," napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rusko invazi označuje za speciální vojenskou operaci. "Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě," dodal Rakušan.

Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je Putin "naprostý šílenec, kterého je nutné zastavit teď." "Částečná mobilizace je snad začátkem jeho konce. My musíme Ukrajině nadále pomáhat. A masivně. Kdo tvrdí, že dodávky zbraní eskalují konflikt, chce výhru zločinného Ruska," doplnil.

Fiala: Evropa musí vůči Rusku zůstat jednotná a dál pomáhat

Evropské státy se shodují v tom, že Ukrajině je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky a finančně, řekl dnes na dotaz ČTK premiér Petr Fiala (ODS). Je třeba zachovat jednotný postoj, zdůraznil. Částečná mobilizace, kterou dnes ráno vyhlásil ruský prezident Vladimír Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko, uvedl Fiala v dnešním vyjádření pro ČTK.

"Jako předsednická země (EU) chceme spoluiniciovat zachování jednotného postoje evropských států vůči ruské agresi. Jednota Evropy, která v minulosti nebyla samozřejmá, je naší velkou zbraní, a myslím, že Vladimír Putin byl překvapen tím, jak jednoznačně se evropské státy vyjádřily na podporu Ukrajiny, jak jsme jednomyslně přijímali sankce vůči Rusku. To jsou kroky, ve kterých je potřeba pokračovat. Znamená to další podporu Ukrajiny. I v tom existuje shoda mezi evropskými zeměmi. Myslím (pomáhat) nejen humanitárně, ale také vojensky a finančně," řekl ČTK Fiala při dnešní návštěvě Hluboké nad Vltavou.

Putin dnes v televizním vystoupení uvedl, že vyhlášení částečné mobilizace je na obranu před Západem, který se podle něho snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 záložníků.

"Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat," dodal dnes Fiala.

"Vyhlášením částečné mobilizace v Rusku definitivně padá Putinova lež o 'speciální operaci'. Putin zkrátka vede krvavou válku proti Ukrajině," napsal na twitteru vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Rusko invazi označuje za speciální vojenskou operaci. "Nesmí ji vyhrát. A nevyhraje. Prohraje i v energetické válce, kterou vede proti nám i celé Evropě," dodal Rakušan.

Černochová: Mobilizace Rusku nepomůže, Česko musí dál podporovat Kyjev

Vyhlášením částečné mobilizace ruský prezident Vladimir Putin přiznal svou prohru. Novinářům to před začátkem jednání vlády řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ještě předtím ČTK sdělila, že Putinův projev je hlavně snahou udržet svou pozici v očích Rusů. Putin podle ní již na Ukrajinu posílá kohokoli, kdo byl po ruce. Mobilizace proto podle ní nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že Rusko má ještě koho mobilizovat. Uvedla, že Česko musí dál podporovat Kyjev a dát Rusku jasnou zprávu, že se nenechá vydírat.

"Putin tím přiznal svou prohru a přiznal, že nedokázal čelit motivovaným ukrajinským vojákům a že vlastně sahá v nouzi, ve které je, k tomuto krajnímu řešení," řekla ministryně novinářům. Poukázala na to, že k vyhlášení částečné mobilizace přistoupil, přestože dosud tvrdil, že žádnou válku na Ukrajině nevede a působení Rusů označoval za speciální operaci. "Mobilizace má jasné parametry, kdy se mobilizuje - mobilizuje se tehdy, když je válka. Takže i tohle je další lež Vladimira Putina," řekla Černochová.

Již předtím uvedla, že Putinův projev je hlavně snahou udržet jeho pozici v očích Rusů. Mezinárodní společenství podle ní dávno ví, že Putin na Ukrajinu už nyní posílá kohokoli, kdo je zrovna po ruce. "Včetně vězňů a lidí, kteří nemají s armádou společného vůbec nic. Mobilizace tomu nijak nepomůže, protože nic nenasvědčuje tomu, že ještě je koho mobilizovat," dodala. Prakticky to podle ní znamená, že řádná ruská armáda nedokázala ponížit a dobýt Ukrajinu, ani čelit její motivované armádě.

Podotkla, že vyhrožování jadernými zbraněmi nezaznělo poprvé. "Ale Vladimir Putin si je dobře vědom toho, že Západ je podstatně silnější než Rusko a že je na všechny alternativy plně připraven," doplnila.

Ministryně zároveň uvedla, že pro Česko vyhlášení mobilizace znamená jediné, a to dál podporovat Ukrajinu. "Rusku musíme dát jasnou zprávu, že se nenecháme vydírat a že nesmí beztrestně porušovat mezinárodní právo, napadat cizí země a vraždit jako terorista ženy a děti," dodala.

MZV: Vyhlášení částečné mobilizace eskaluje agresi Ruska na Ukrajině

Vyhlášení částečné mobilizace i pseudoreferenda v okupovaných regionech eskalují imperiální agresi Ruska a vedou k dalšímu umírání Ukrajinců i Rusů. Na twitteru to dnes v reakci na projev ruského prezidenta Vladimira Putina uvedlo ministerstvo zahraničí.

"Tvrzení, že Rusko je ohroženo, je odpornou lží. Svět vidí, že Rusko napadlo sousední demokracii, která jen brání svou svobodu," reagovala česká diplomacie.

Zeman: Reakcí na ruskou mobilizaci by mělo být zvýšení pomoci Ukrajině

Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. V reakci na dnešní rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina, který dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci, to uvedl prezident Miloš Zeman. Ruské rozhodnutí je podle něho zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů.

"Ruská mobilizace je zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti," zveřejnil Zemanovo prohlášení na twitteru jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman dříve vystupoval vůči Rusku a Putinovi vstřícně, po únorové invazi svůj přístup zásadně změnil.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Aktualizováno před 7 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy