Vláda chce prodloužit nouzový stav do konce května

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) šel na jednání s plánem na prodloužení o tři měsíce. Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny.

Ústavní právníci, které dnes ČTK oslovila, se neshodují na tom, zda bude žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o více než 30 dní v souladu s předpisy. Podle právníka Jana Kysely by měl kabinet opakovaně žádat o prodloužení maximálně o 30 dní kvůli zachování kontrolní role Sněmovny. Právník Jan Wintr nepovažuje žádost o víc než měsíc za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe. Princip opakovaných žádostí maximálně o 30 dní podle něj lépe respektuje princip, že nouzový stav je něco zcela mimořádného, co by mělo být pod kontrolou Sněmovny.

Za více než tři týdny od počátku ruské invaze na Ukrajinu počet uprchlíků v Česku dosáhl podle úterního výroku premiéra Petra Fialy 300.000. Polovinu příchozích tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Nouzový stav má pomoct vypořádat se s jejich ubytováním a dalšími potřebami.

Návrh na delší prodloužení nouzového stavu nemá vláda předjednán s opozicí. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová dnes ČTK řekla, že ANO bylo připraveno podpořit prodloužení o 30 dní, hlasovat pro tři měsíce by poslancům hnutí nedoporučila. Zopakovala, že ANO chce od kabinetu slyšet krátkodobou i dlouhodobou strategii řešení uprchlické krize v bezpečnosti, školství, ubytování, zaměstnání, sociální oblasti nebo zdravotnictví. "Ať (vláda) přijde po 30 dnech a požádá a třeba to znovu získá od hnutí ANO. To záleží na okolnostech, nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jsme připraveni být otevření," řekla Schillerová.

Předseda SPD Tomio Okamura zopakoval postoj hnutí, které nouzový stav odmítá. "Veškerá opatření lze řešit prostřednictvím stávající krizové legislativy," napsal ČTK. "Nouzový stav umožňuje vládě přikázat ubytování uprchlíků a nákupy bez výběrových řízení," dodal.

Právníci se neshodují, zda může vláda žádat o tři měsíce nouzového stavu

Ústavní právníci oslovení, které ČTK oslovila, se neshodují na tom, zda je případná žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy. Podle právníka Jana Kysely by měl kabinet opakovaně žádat o prodloužení maximálně o 30 dní kvůli zachování kontrolní role Sněmovny. Také podle právníka Ondřeje Preusse žádost o delší období oslabuje kontrolní úlohu poslanců, protiústavní postup však v rozhodnutí vlády nespatřuje. Právník Jan Wintr nepovažuje žádost o tři měsíce za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Nouzový stav v Česku platí kvůli migrační vlně z Ukrajiny od 4. března. Kabinet dnes plánuje požádat poslance o to, aby nouzový stav mohl prodloužit o tři měsíce.

Kysela ČTK napsal, že postup je podle jeho názoru v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti. "Vláda rozhoduje vždy o 30 dnech, přičemž rozhodování o dalších (a dalších) 30 dnech je vázáno na předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Po jeho udělení opět rozhodne vláda. Tím pádem je uchována kontrolní role Sněmovny a opozice v ní," uvedl.

Připomněl, že předchozí vláda ANO a ČSSD při covidovém nouzovém stavu opakovaně žádala o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. "Ač mohla být v pokušení vyhnout se debatám s poslanci a nechat si odhlasovat dobu delší," uvedl.

Podle Wintra není žádost o více než 30 dnů evidentně nelegální. "Ale myslím, že je to odklon od dobré praxe, která lépe respektovala důležité ústavní principy, jako jsou demokratická kontrola moci či dělba moci," řekl. Princip opakovaných žádostí maximálně o 30 dní podle něj lépe respektuje princip, že nouzový stav je něco zcela mimořádného, co by mělo být pod kontrolou Sněmovny.

Z Ukrajiny utíkají miliony lidí, Evropa zažívá nejrychlejší uprchlickou vlnu od druhé světové

Z Ukrajiny k dnešnímu dni uprchlo před ruskou invazí přes tři a půl milionu lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva miliony Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Do Česka za první tři týdny ruské invaze přišlo přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

I v Německu dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Některé země, jako Maďarsko, ale svůj přístup k lidem z Ukrajiny teprve přehodnocují a na plánu, jak se vyrovnat s potenciálním nárůstem migrace, budou teprve pracovat.