Fiala: Energetická bezpečnost bude tématem českého předsednictví, s Německem budeme jednat o LNG terminálech

Energetická bezpečnost Evropy bude jedním z klíčových témat českého předsednictví Evropské unie. Na tiskové konferenci v Berlíně to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil český premiér Petr Fiala. Česko se vedení EU ujme od července, kdy předsednictví převezme od Francie.

"Velmi pozorně a pečlivě se připravujeme na tuto úlohu. Sledujeme výsledky francouzského předsednictví a podle toho budeme upravovat naše priority," řekl Fiala. "Je jasné, že české předsednictví bude výrazně ovlivněno ruskou agresí na Ukrajině a jejími důsledky. Určitě jedním z velkých témat českého předsednictví musí být energetická bezpečnost a energetická soběstačnost," zdůraznil.

Podobně jako Fiala hovořil o programu českého předsednictví český ministr vnitra Vít Rakušan, který před týdnem v Berlíně jednal se svou německou kolegyní Nancy Faeserovou.

"My jsme měli řadu připravených témat, ale téma nám dal (ruský prezident Vladimir) Putin. Téma je Ukrajina a konsolidace Evropy, příprava na pomoc Ukrajincům," uvedl Rakušan. Poznamenal, že válka na Ukrajině není omezeným konfliktem, neboť může mít dalekosáhlý dopad nejen na Evropu. Válka podle Rakušana může zkomplikovat zásobování Afriky obilím, což by mohlo vést k hladovým vlnám. "To může poté vyvolat další sekundární migraci zase směrem do Evropy. Největším úkolem našeho předsednictví je otevírat tato témata a zajistit maximální připravenost Evropy," dodal.

Česko bude s Německem jednat o společném využití LNG terminálů

Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat. Český premiér Petr Fiala to po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl na společné tiskové konferenci. Česko stejně jako ostatní evropské státy včetně Německa chce být energeticky nezávislé na Rusku poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu. Energetická závislost na Rusku se tak stala bezpečnostním rizikem.

Německo podle Fialy může díky budoucím LNG terminálům pomoci Česku zbavit se rychle závislosti na ruském plynu. "Domluvili jsme se, že zahájíme rozhovory o této možnosti a vytvoříme pracovní tým, který bude hledat cesty k tomu, abychom mohli budoucí kapacity (terminálů) využít i pro Českou republiku," řekl český premiér.

Fiala zopakoval, že Česko je kvůli své poloze ve středu Evropy na konci produktovodů, kterými na kontinent proudí energetické suroviny včetně ruského plynu. "Česká republika je dnes na něm, jak je obecně známo závislá z více než 95 procent," řekl Fiala o problematických vazbách.

Za další důležitý bod jednání označil Fiala navýšení kapacity Transalpinský ropovod (TAL) vedoucí do Německa a Rakouska z italského Terstu, kam tankery přivážejí ropu z celého světa. Na TAL je Česko napojeno přes produktovod IKL.

Navýšení kapacity ropovodu TAL je tak pro Česko podle Fialy klíčem k tomu, aby mohlo zavést embargo na ruskou ropu. "Velice oceňuji připravenost pana kancléře a německé vlády nám s touto věcí pomoci a zahájit rozhovory o tom, jak bychom mohli co nejefektivněji kapacitu ropovodu TAL rozšířit," řekl.

Scholz řekl, že pro Německo, Českou republiku a celou Evropskou unii má rozhodující bezpečnostní význam co nejrychlejší snížení energetické závislosti na Rusku. "Německo už s ropou a uhlím (z Ruska) velmi pokročilo, na plynu usilovně pracujeme. Česko stojí na jiných výchozích pozicích, ale náš cíl je společný, tedy co nejrychleji snížit dosáhnout energetické nezávislosti," řekl kancléř. "Chápeme, že v různých zemích hraje závislost (na ruských surovinách) různou roli. Proto budeme jednat společně, abychom to co nejrychleji změnili," dodal.

Německo se během několika týdnů přiblížilo nezávislosti na ruské ropě a ruském uhlí, v případě ruského plynu snížilo Německo jeho podíl z 55 na nynějších 35 procent. Dalšího snížení chce dosáhnout díky LNG terminálům a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.

Související

Více souvisejících

Energetika zkapalněný zemní plyn (LNG) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

před 51 minutami

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 4 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 6 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) a o své účasti na jakékoliv části programu si rozhodne sám. Petr Pavel to dnes uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy