Fiala: Energetickou krizi podaří stabilizovat, rychlé a bezbolestné řešení ale neexistuje

Premiér Petr Fiala (ODS) míní, že se jeho vládě podaří různými kroky stabilizovat současnou situaci, která se vyznačuje především energetickou krizí a z ní plynoucí nejistotou. Zároveň však před zástupci firem na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně řekl, že neexistuje žádné rychlé, jednoduché a bezbolestné řešení.

Vláda usiluje o celoevropské řešení, protože bez něj nelze nalézt dobré národní řešení. Kdyby nějaké dobré národní řešení už v nějaké zemi existovalo, tak ho vláda podle Fialy okopíruje, ale žádné takové nevidí.

Česko už určilo maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti a malé a střední firmy, zástupci průmyslníků ale zdůrazňovali, že ve hře je stále řada velkých firem, které mají často velmi energeticky náročnou výrobu a v dohledu nevidí adekvátní pomoc. Většině firem vyprší fixace na energie na konci letošního roku. "Řešení se nalézt musí, jinak hrozí ukončování výroby a propuštění zaměstnanců," řekl viceprezident Svaz průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Fiala zmínil, že Česko už několik týdnů usiluje při českém předsednictví v Radě EU o celoevropské řešení, které pomůže i velkým firmám. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) už se podařilo v EU schválit dvě normy, které zasahují do fungování energetiky. Jedna má zajistit dostatek plynu napříč Evropou v případě, že některé země budou mít nedostatek. Druhá upravuje využití nadměrných zisků z některých odvětví k přímé pomoci domácnostem a středním a malým firmám. "Máme v rukou nástroj, který umožňuje pomáhat bez notifikace. A ve středu na vládě schválíme opatření, které pomůže malým a středním firmám a s ohledem na sporné limity předpokládám, že budeme velkorysejší i v pomoci větším firmám. Je nám jasné, že bez pomoci neudržíme ekonomický růst, sociální smír a nebudeme moct pomáhat Ukrajině," řekl Síkela.

Uvedl, že do konce října by mělo být hotové i celoevropské řešení, které by pomohlo i velkým firmám. Vláda také dokončuje návrh, jak by mohl vypadat takzvaný kurzarbeit, tedy podpora firem, které nebudou moct vyrábět kvůli omezené dodávce plynu či v některých případech přeruší výrobu kvůli neúnosným cenám energií. Zároveň budou moct firmy získat peníze na vyšší ceny energií z dočasného krizového rámce, který by měl být prodloužený až do konce příštího roku. Obava velkých firem z toho, že pomoc nebude stačit, ovšem trvá, vyplývalo z vystoupení průmyslníků. "Chápeme, že je potřeba firmám pomoct, protože na nich česká ekonomika stojí," dodal Fiala.

Premiér při komentování energetické krize neopomenul zmínit, že za ni může Rusko a jeho prezident Vladimir Putin, který energie ve válce využívá jako účinnou zbraň proti Západu. "Dali jsme mu ji do ruky naší lehkomyslností. Potřebujeme mezinárodní spolupráci, protože sami na to nestačíme a nemáme žádné bezbolestné řešení. Kvůli neodpovědnému chování předchozích vlád nejsme energeticky zabezpečeni. Snažíme se jednat se sousedy a dalšími zeměmi a diverzifikujeme zdroje plynu a ropy," řekl Fiala. Podle něj je úspěchem jeho vlády, že se nyní debata zúžila na otázku ceny energií, nikoliv jejich dostupnosti.

Související

Ilustrační fotografie.

Dosáhnout pětiprocentní úspory elektřiny ve špičce nebude obtížné, míní analytici

Pětiprocentní úspora elektřiny v období spotřební špičky, kterou by měly státy EU včetně Česka začít plnit od prosince, je při současných opatřeních reálná, a to i bez výraznějších omezení v komfortu lidí. Dosažení úspory by mohla ohrozit pouze mrazivá zima. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. Podle nich se úspory ve spotřebě energií projevují už nyní.

Více souvisejících

Energetika Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 13 minutami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 43 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 2 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy