Fialova vláda odmítla Babišův návrh na zmrazení platů, přijde s vlastním

Nesouhlasné stanovisko vláda nezdůvodnila, podle předkládací zprávy měla zaujmout neutrální postoj. Stejnou novelu dosluhující vlády ANO a ČSSD dolní komora těsně před volbami schválila, Senát ji ale následně zamítl. Babiš návrh předložil opakovaně kvůli tomu, aby se platy politiků nezvyšovaly automatickou valorizací. Celkovou kumulovanou úsporu do roku 2026 odhadl Babiš na 727 milionů korun.

Za současné zákonné situace se platy ústavních činitelů zvýší od ledna zhruba o šest procent. Plat řadového poslance a senátora by tak vzrostl od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96.300 korun měsíčně.

Ministerstva uváděla v předkládací zprávě, že Babišův návrh je nekoncepční, který neodpovídá účelu úpravy stanovení platů v platném zákoně. Tímto účelem má být především zajištění stability a kontinuity vývoje platové základny v návaznosti na vývoj mzdové hladiny v celé ekonomice a zabezpečení soudržného způsobu odměňování pro všechny ústavně vymezené základní pilíře státní moci.

Zpráva také uvádí, že návrh prohlubuje dlouhodobý problém s různou výší platových základen politiků a soudců, kterých se předloha netýká. Podle vlády není žádoucí tyto rozdíly prohlubovat. Návrh stanoviska poukazoval i na to, že neřeší, co se stane s platy v roce 2027, až by skončilo navrhované zmrazení. "V důsledku růstu průměrné mzdy by tak pravděpodobně došlo ke skokovému navýšení platové základny představitelů státní moci, a to zřejmě nesrovnatelně vyššímu, než k jakému dojde od roku 2022 podle stávající právní úpravy," stojí v návrhu stanoviska.

Ministerstva připomínala, že navržené datum účinnosti 1. ledna příštího roku je nerealistické. Pokud by Parlament schválil novelu během příštího roku, pak by beze změny účinnosti začal platit až od 1. července. V návrhu však chybí přechodné ustanovení, které by stanovilo, od kterého okamžiku se mají platy vyplácet podle nové úpravy.