Filip kritizoval odstranění Koněvovy sochy, Petříčka i legionáře

"V současnosti nynější vedení České republiky dává najevo, že dodržuje ustanovení mezivládní dohody o vzájemné péči o válečné hroby z 15. dubna 1999. Z tohoto hlediska se od celostátního postoje odchyluje ministerstvo zahraničí, kdy kritizuje Ruskou federaci za to, že ještě neobnovila na svém území válečné pomníky padlým československým legionářům, kteří v roce 1918 v Samaře, u Lipjag a na dalších místech Ruska bojovali proti ruským revolucionářům-komunistům," řekl Filip.

"Členové KSČM a další čeští občané kladně hodnotí skutečnost, že ruská vláda nemá zájem na tom, aby nutila místní úřady stavět památníky těm českým legionářům, kteří v Rusku nikoho neosvobozovali a neudělali nic dobrého pro nejskvělejší světovou socialistickou revoluci minulého století v roce 1917 v Rusku," dodal.

Vojtěch v rozhovoru také jménem KSČM ujistil, že odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva, osvoboditele koncentračního tábora v Osvětimi a osvoboditele Československa, vnímá jako obrovskou neúctu, urážku a velice barbarský čin, že "někteří pražští fašizující politici pod negativním vlivem Evropské unie a Spojených států hodlají narušit až dosud dobré vzájemné vztahy mezi dvěma slovanskými národy a nestydí se urážet památku osvoboditelů z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu". KSČM se podle svého předsedy obává, že některé opoziční pravicové strany, konkrétně TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti a ODS, mohou začít "vychvalovat neonacistickou politiku", což hrozí dalším růstem protiruských nálad v Česku. KSČM je ale odhodlána bojovat za skoncování s negativními náladami v české společnosti, vyvolaných zločinným krokem představitelů Prahy-6, kteří letos 3. dubna nechali odstranit Koněvovu sochu.

Sám deník z Filipových vyjádření zdůraznil v titulku, že většina českých občanů již 75 let cítí vděčnost k Rudé armádě, která na konci druhé světové války osvobodila většinu Československa a Prahu a její okolí, kde podle Filipa fašistické síly úporně kladly odpor Rudé armádě až do 12. května 1945.

Příslušníci čs. legií, založených v Rusku za první světové války nejprve krajany k boji proti německých a rakousko-uherským vojskům, se dostali do konfliktu s bolševiky během přesunu na Dálný východ, odkud měli opustit bolševické Rusko, které uzavřelo separátní mír s Německem. Boje legionářů s bolševiky a ovládnutí transsibiřské magistrály podle historiků zabránily v přesunu statisíců německých a rakousko-uherských vojáků z ruského zajetí na západní frontu, kde německá vojska podnikala poslední ofenzívu s cílem dobýt Paříž. Legionáři, působící i na západní a italské frontě, zásadně přispěli ke vzniku nezávislého Československa.

Česká diplomacie nedávno požádala Rusko o jednání podle vzájemné smlouvy, aby si obě země vyjasnily mimo jiné spory o Koněvovu sochu. Socha vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, stála v Praze od roku 1980. Praha 6 nechala sochu, která byla opakovaně cílem vandalských útoků, loni v létě zakrýt plachtou a počátkem dubna odstranit. Ruská diplomacie proti tomu protestovala a ruské orgány zahájily v této souvislosti trestní stíhání některých pražských politiků, což ovšem české ministerstvo zahraničí označilo za nepřípustné. Česká strana odmítá, že by tento případ dvoustrannou smlouvu porušoval.

Česko-ruské vztahy jsou v poslední době napjaté i kvůli zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo také rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

Tři pražští politici nedávno dostali policejní ochranu. Média v této souvislosti informovala o pracovníkovi ruských tajných služeb, který do Prahy přicestoval údajně s jedem ricinem.