Firmy z holdingu Agrofert získaly dotace na ovocné sady, neměly na ně nárok

Čtyři firmy z holdingu Agrofert čerpaly dotace na ovocné sady, ačkoli byla tato podpora určena pro malé a střední podniky. V letech 2010 až 2017 získaly víc než 7,5 milionu korun. Ministerstvo zemědělství od tří z nich žádá vrácení podpory, Agrofert proti tomu podal žalobu k soudu.

Napsal to dnes server SeznamZprávy.cz. Agrofert patří do svěřenských fondů, kam svůj majetek vložil premiér Andrej Babiš (ANO).

Podpora firmám z Agrofertu plynula na vybudování závlah a na restrukturalizace ovocných sadů, získat ji mohly podle podmínek dotačních programů mikropodniky, malé a střední podniky. Agrofert přitom vykazuje tržby v desítkách miliard korun. Firma Alimex Nezvěstice získala v roce 2010 a 2012 dotace 1,5 milionu korun, Lužanská zemědělská dostala v letech 2015 až 2017 víc než 2,8 milionu. Společnost Sady CZ čerpala v roce 2017 dotaci 2,7 milionu korun, firma MAJ využila v letech 2014 a 2017 zhruba půl milionu korun.

Ministerstvo zemědělství se třemi ze čtyř firem zahájilo v roce 2018 řízení o odnětí podpory, že mají podniky dotace vrátit, nakonec potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Vrátit dotaci ministerstvo nechce od Alimexu Nezvěstice. "Podmínka, že dotace může být poskytována pouze malým a středním podnikům, platí od roku 2015, a to v návaznosti na odpovídající legislativní základ, který byl přijat v roce 2014," uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Podle Václava Šmejkala z Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy se ale Evropská komise v nařízení z roku 2014 odvolává na předchozí nařízení z roku 2006, ve kterém je jasně řečeno, že i dříve byly podmínky nastaveny pro malé a střední podniky. "Je to unií mnohokrát opakovaný standard, který má bránit tomu, aby podnikatelské kolosy účelově čerpaly dotace na menší součásti svého impéria. Právo EU má v tomto přednost před vnitrostátním právem členských států, a to zcela jednoznačně, jde-li o podpory kofinancované z evropského rozpočtu," cituje server Šmejkala.

Proti rozhodnutí o odnětí dotací 5,5 milionu korun společnostem Lužanská zemědělská, Sady CZ a MAJ se Agrofert brání u soudu. Koncern trvá na tom, že se žádná chyba nestala. "Naše společnosti postupovaly v rámci dotačního procesu v souladu s tehdy platnými podmínkami poskytnutí dotace," uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

U dotací pro ovocnáře jde o podobnou situaci jako v případu farmy Čapí hnízdo, která také čerpala peníze z programu určeného pro malé a střední podniky. Součástí Agrofertu sice v té době nebyla, ale pod koncern patřila před tím i po získání dotace. Policie proto v případu zjišťuje, zda se nejednalo o dotační podvod. V kauze trestně stíhá i premiéra Babiše.

Související

Agrofert

Babiš vyřešil střet zájmů. Vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust

Premiér Andrej Babiš (ANO) oficiálně potvrdil, že dokončil převod všech akcií holdingu Agrofert do nově vytvořeného svěřenského fondu s názvem RSVP Trust. K tomuto kroku se odhodlal po získání nezbytných souhlasů od regulačních úřadů tří členských států Evropské unie, kde jeho firmy působí. Babiš své rozhodnutí oznámil na sociální síti X s tím, že tímto definitivně vyřešil otázky týkající se svého možného střetu zájmů.

Více souvisejících

Agrofert dotace Ministerstvo zemědělství Miroslav Toman

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 1 hodinou

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy