Hamáček by nepodpořil rozpočet, pokud by zmrazil platy hasičů a policistů

Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček by nepodpořil takový státní rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů. Řekl to v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize v reakci na informace ČT, podle nichž chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tento krok vládě navrhnout.

Případné veto státního rozpočtu, kterým v sobotu pohrozil prezident Miloš Zeman, by podle Hamáčka bylo komplikací, protože by pravděpodobně prodloužilo období rozpočtového provizoria. Partneři v debatě, předsedové opoziční ODS Petr Fiala a Starostů Vít Rakušan návrh rozpočtu kritizovali a požadovali v něm více úspor i další kroky.

"Na vládu půjdu se zmrazením a uvidíme. Já bych byla samozřejmě ráda, kdyby se to řešilo v rámci objemu, to znamená, kdyby se hledaly možnosti rušení agend," řekla v sobotu ČT ministryně Schillerová.

"Nebudu hlasovat pro státní rozpočet, který zmrazí platy hasičů a policistů," prohlásil dnes Hamáček. Ministryně by podle něj hasičům a policistům snížila ve skutečnosti platy o sedm procent. Základem je podle něj růst o tři procenta. Řekl také, že nevidí možnost razantních úspor na bezpečnosti státu.

Fiala a Rakušan podrobili návrh rozpočtu kritice a s Hamáčkem o něm polemizovali. Fiala prohlásil, že jak je rozpočet postaven, vede Česko postupně do krachu. Problém je podle něj na výdajové stránce rozpočtu. Škrtat se podle něj dá například na dotacích podnikatelským subjektům. Občanští demokraté jsou podle něj schopni ušetřit 100 miliard ve výdajích. Současně při růstu ekonomiky o čtyři až 4,5 procenta by to podle něj přineslo 80 až 100 miliard. Schodek by tak byl kolem 200 miliard korun.

Také předseda STAN Rakušan uvedl, že na výdajích lze ušetřit 80 až 100 miliard korun. Stát se podle něj projedl k neuvěřitelným výdajům. "Doma určitě nechcete svým dětem odkázat hypotéku," vzkázal Hamáčkovi.

Hamáček naopak vytkl oponentům, že se nezaměřují na příjmovou stránku rozpočtu. "Korporátní daň, tam se dá pracovat s nějakými dvěma procentními body. Co se týká digitální daně, to je kolem deseti miliard, a odtoky financí do zahraničí,“ řekl Hamáček.

ČT dnes také zveřejnila výsledek průzkumu společnosti Kantar. Uskutečnil se na vzorku 1200 respondentů. Vyšlo z něj, že letošní schodek státního rozpočtu 500 miliard korun by měl být podle 65 procent lidí nižší. Podle 17 procent dotázaných je přiměřený a podle 14 procent lidí by mohl být dokonce vyšší."Dvě třetiny občanů hodnotí schodek jako příliš vysoký. Snažili by se v něm hledat především úspory, jde především o lidi mezi 30 až 60 lety, vysokoškoláky a voliče většiny opozičních stran. Se schodkem častěji souhlasí voliči ANO, ČSSD, KSČM a SPD," uvedl analytik Kantar Ondřej Ryboň.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček mzdy / platy

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy