Informace od zpravodajských služeb půjdou použít u soudu

Použitelnost informací má novela zákona omezit na případy, kdy budou obsahovat významné skutečnosti pro trestní řízení, které by šly jiným způsobem obtížně zjistit. "Typicky půjde o informace získané odposlechy za určitých jedinečných okolností, které se již nemusí opakovat; zachytit a učinit tyto informace procesně využitelnými pak půjde jen touto cestou," píše se v důvodové zprávě vládního materiálu. Trestní řízení také musí být vedeno pro trestný čin, u kterého je možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu.

Nyní mohou zpravodajské služby pouze upozornit orgány činné v trestním řízení na možnost, že některé osoby páchají trestnou činnost. Policie pak může zahájit řízení a při prověřování opatřit vlastní důkazy. Využívání informací od zpravodajských služeb omezuje mimo jiné rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle kterého takovéto informace nebyly ve smyslu trestního řádu získány zákonným způsobem.

Jednou z podmínek by podle novely mělo být to, že informace byly získány v souladu se zákony o Bezpečnostní informační službě (BIS) a Vojenském zpravodajství. Dokud činnost Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) nebude upravena stejně, jako je tomu v případě zmíněných útvarů, nebude možné její informace v řízení využít.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí také uvedl, že odposlechy tajných služeb nedosahují "garančních kvalit, které vyžaduje trestní řád". Mezi garance by tak podle novely mělo patřit například to, že k použití zpravodajské techniky bude vyžadováno písemné povolení předsedy senátu vrchního soudu, nebo že je možné techniku použít pouze v případě, kdy by odhalování činnosti bylo jiným způsobem neúčinné, podstatně snížené či nemožné.

Podle novely by měl být zachován princip, podle kterého zpravodajská služba zváží, zda informace pro účely trestního řízení předá, nebo zda upřednostní ochranu zpravodajské informace. Novela má podle návrhu také zakotvovat pravidlo, že se zpravodajskou informací se bude od okamžiku jejího předání nakládat obdobně jako s informací získanou postupem dle trestního řádu, včetně možné nepřípustnosti informace jako důkazu nebo povinnosti jejího zničení ve vymezených případech.

Návrh se vládě předkládá s rozporem mezi ministrem vnitra a zmocněnkyní vlády pro lidská práva. Ta požaduje, aby případnému předání informací zpravodajských služeb orgánům činným v trestním řízení předcházelo vždy povolení soudcem. Vnitro však upozorňuje na to, že už samo nasazení zpravodajské techniky podléhá povolovacímu procesu ze strany soudů. Připomínky k jednomu z bodů měla i Česká advokátní komora, na rozporu ale netrvala, protože není oficiálním připomínkovým místem.

Novela zákona o Policii ČR se zabývá aktualizací některých předpisů, které jsou podle předkladatelů zastaralé. Upravuje tak například způsoby, kterými je možné zasáhnout proti bezpilotním systémům, zakotvuje také možnost rozšíření okruhu tzv. chráněných osob.

Mělo by jít například o rodinné příslušníky chráněných osob či státníky, na jejichž ochranu se nevztahují mezinárodní dohody - jako příklad uvádí návrh viceprezidenta USA. Mezi chráněné osoby by také mohly být zařazeny lidé bez faktické funkce, ale s významným mezinárodním kreditem, jako je třeba dalajlama. O tom, kdo by mohl ochranu dostat, by měl podle novely rozhodovat ministr vnitra.