Izraelsko-česká mezivládní jednání, která se naposledy konala před třemi lety, budou nejdříve v prvním pololetí příštího roku a Česká republika si přeje, aby se jednalo v Česku. ČTK to řekl velvyslanec České republiky v Izraeli Martin Stropnický.
Premiéři obou zemí Andrej Babiš a Benjamin Netanjahu při svém únorovém setkání uvažovali o možnosti uspořádat mezivládní jednání ještě letos. Předchozí se konala v Izraeli.
Velvyslanec Martin Stropnický řekl, že vzhledem k turbulentnímu roku v izraelské politice nebylo možné letošní termín najít. Izrael čekají v září opakované volby do parlamentu, protože po těch jarních se nepodařilo sestavit vládu.
"Očekáváme s napětím, jak dlouho bude trvat sestavování vlády po volbách, potom můžeme přemýšlet o termínu. Je to pro nás naprostá priorita, chceme, aby to bylo v České republice, patrně v Praze. Opatrný termín je první pololetí příštího roku," řekl Stropnický.
Upozornil, že i před nadcházejícími volbami je koaliční potenciál hlavních uskupení omezený. "Jedna věc je jasná - pokud se v jednom kalendářním roce nepodaří sestavit funkční vládu, bude to skandální situace, kterou voliči stranám jako celku budou obtížně odpouštět," řekl k politické situaci v Izraeli.
V otázce možného přesunu velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak to loni učinily USA, se podle velvyslance česká vláda drží linie evropské politiky a úřad přesouvat nechce. "Od přesunu ambasády USA se (k tomu) nikdo nepřipojil. Byly pokusy, které ale neskončily valně... Nevím ani o jednom případu, kde by to došlo k něčemu konkrétnímu," sdělil Stropnický. Přesun prosazuje prezident Miloš Zeman.
Za dobrý krok a zpřítomnění ČR v Jeruzalémě považuje Stropnický loňské otevření Českého domu. Velvyslanec v něm chce uspořádat recepci ke státnímu svátku, která má být vzhledem k listopadovému výročí zajímavější než obvykle. "Budeme to organizovat ne jako všichni mí evropští kolegové v Tel Avivu, ale v Jeruzalémě, v Českém domě. Zaznamenal jsem pozdvihnutá obočí z některých evropských zemí, která mě ale zanechávají chladným," řekl Stropnický.
Upozornil, že všechny důležité izraelské instituce sídlí v západním Jeruzalémě. "Předstírat, že západní Jeruzalém není nedílnou a významnou součástí a jakýmsi potenciálním hlavním městem Izraele je vrcholné pokrytectví, tak proč bychom tam nemohli organizovat recepci?" dodal.
K rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a pak do něj nechal přestěhovat velvyslanectví, řekl, že je to "extrémní názor, který nepomáhá řešení izraelsko-palestinského konfliktu. "Pokud se zeptáte, zda je řešení základu toho konfliktu na obzoru, tak se domnívám, že nikoli. Že to je dlouhodobý, pokud vůbec řešitelný problém," řekl.
Stropnický ale považuje za smysluplný plán USA pomoci palestinské ekonomice v rámci mírového plánu, jehož ekonomickou část USA už částečně zveřejnily. "Lidé, kterým se nevede dobře, jsou nespokojeni a náchylnější i k násilnostem. V Izraeli je 20 procent arabské populace. Tam žádný problém není, nemají se špatně, mají práci, solidní služby, školství. Kdybyste jim navrhli, jestli nechtějí do Palestiny, tak řeknou že ne," tvrdí Stropnický.
Související
Stropnický chyboval a uznal to, uvedl Lipavský. Věc považuje za vyřešenou
Lipavský kritizuje Martina Stropnického za setkání s proruským aktivistou
Martin Stropnický , Izrael , Česká republika , diplomacie
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák