Jak bude Česko chránit whistleblowery? Zákon z dílny ministerstva je terčem kritiky

Ministerstvo spravedlnosti poslalo vládě návrh zákona o ochraně oznamovatelů. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka. Součástí návrhu je i to, že by se oznamovatelé protiprávního jednání měli obracet na agenturu, která bude spadat pod ministerstvo. Tento záměr už dříve kritizovaly protikorupční organizace, jež doporučily agenturu přidružit k nezávislým institucím, například k úřadu ombudsmana.

"Předložení vládě předcházelo meziresortní připomínkové řízení a konzultace se zástupci nestátních neziskových organizací i akademické sféry. Ministerstvu spravedlnosti se při vypořádávání připomínek podařilo řadu dotčených subjektů přesvědčit o navrhované podobě návrhu zákona, případně, tam kde to bylo možné, nalézt vhodný kompromis," uvedl mluvčí.

Cílem návrhu je zajištění ochrany lidem, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce. Návrh zavádí povinnost určených subjektů vytvořit vnitřní oznamovací systém pro činění oznámení. Součástí předložených předpisů jsou i definice nových přestupků, které mají chránit jak samotné oznamovatele, tak zabránit zneužívání oznámení a šikaně zaměstnavatelů.

"Roli tzv. vnějšího, tedy centrálního oznamovacího orgánu by měl plnit nově zřízený útvar ministerstva spravedlnosti, které má jako gestor problematiky boje proti korupci nejlepší předpoklady pro výkon této agendy," napsal Řepka.

Iniciativa Rekonstrukce státu v létě uvedla, že návrh splňuje v mnoha bodech nároky na funkční systém ochrany oznamovatelů - například širokou definicí oznamovatele nebo reflektováním důležitosti interního oznamování. Podle iniciativy však předloha nenaplňuje celý potenciál. Rekonstrukce státu poukázala na to, že ohledně agentury v podobě ministerského odboru chybí jasné záruky nezávislosti, jež požaduje i související evropská směrnice, a že by tzv. whistlebloweři mohli mít obavy oznámení podávat.

Předložený zákon transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici z loňského října. Ministerstvo předpokládá, že po projednání Legislativní radou vlády jej vláda dostane na stůl ještě do konce letošního roku. Zákony by měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.

Český právní řád úpravu tzv. whistleblowingu stále neobsahuje, ač se o její potřebě již řadu let hovoří. Kabinet Andreje Babiše (ANO) se k ochraně oznamovatelů korupce zavázal v programovém prohlášení. Předchozí ministerský návrh zákona však narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila jeho projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

Protikorupční organizace ministerstvo už dříve kritizovaly také za pomalost přípravy zákona. Úřad dnes zdůraznil, že ČR předložila vládě aktuální návrh jako první ze členských států Evropské unie, a že je tedy v procesu transpozice směrnice nejdále.

Vlastní návrh zákona připravili Piráti. Chtějí, aby takzvaným whistleblowerům zajistil podporu nezávislý profesionál úřadu veřejného ochránce práv. Návrh zákona od ministerstva spravedlnosti je podle opoziční strany neefektivní.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Evropská komise zažalovala Česko kvůli směrnici o ochraně oznamovatelů

Evropská komise podala na Česko žalobu kvůli tomu, že nezavedlo do svého práva směrnici o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání (takzvaných whistleblowerů). Uvedl to dnes mluvčí Soudního dvora Evropské unie. Komise podle něho zároveň soud požádala o vyměření pokuty, která se bude načítat do doby, než bude Česko pravidla dohodnutá na unijní úrovni respektovat.

Více souvisejících

whistleblowing Ministerstvo spravedlnosti Vláda ČR zákony Rekonstrukce státu

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 3 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 6 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 12 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy