Justiční pohledávky budou vymáhat celníci? Na vládní návrh se snesla kritika

Podíl neuhrazených justičních pohledávek každoročně narůstá. Na konci roku 2018 evidovaly soudy nezaplacené pohledávky v celkové výši 5,9 miliardy korun. Nejhorší je podle ministerstva situace v trestním soudnictví, které se na objemu neuhrazených pohledávek podílí z 85 procent. Dalších 12 procent tvoří soudní poplatky a náklady civilních řízení.

"Vymáhání justičních pohledávek přejde do gesce orgánu, který je pro výkon této činnosti úzce specializovaný, a je proto dán větší předpoklad úspěšnosti celého procesu," napsal úřad do důvodové zprávy návrhu novely trestního řádu, občanského soudního řádu a některých dalších zákonů.

Nyní pohledávky vymáhá všech 86 okresních a osm krajských soudů. Větší část z nich má smlouvu se soudním exekutorem, zbytek se peněz domáhá prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Ministerstvu vadí i tato nejednotnost postupu. "Lze předpokládat, že bude-li vymáhání provádět pouze jeden orgán, v tomto případě celní správa, bude vystupovat jednotně a předvídatelně bez větších lokálních rozdílů. Tím dojde k unifikaci vymáhacího procesu," konstatoval úřad.

Exekutorská komora v tiskové zprávě uvedla, že předání kompetence celní správě bude znamenat nižší vymahatelnost pohledávek. Soudní exekutoři jsou totiž podle ní ve vymáhání pohledávek výrazně efektivnější a mají větší znalost prostředí. Rostoucí počet neuhrazených justičních pohledávek podle komory neznamená, že nebyly efektivně vymáhány, pouze značí, že přírůstek je vyšší než úbytek. Obecná vymahatelnost pohledávek je podle komory u celní správy zhruba 13 až 15 procent, zatímco u soudních exekutorů 20 až 25 procent.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) po jednání vlády uvedla, že se novela komoře "samozřejmě nelíbí". "Protože tady dostává stát víceméně přednost. Bude to vymáhat celní správa, tak (exekutoři) přichází o byznys, to je celé," uvedla.

Ministerstvo si od změny slibuje i to, že soudy budou častěji ukládat peněžité tresty, protože jim odpadne administrativní zátěž spojená s jejich vymáháním. Úřad navrhuje, aby stát vzhledem k novým povinnostem posílil personální obsazení celní správy o 120 zaměstnanců. Náklady na ně vyčíslil na 74 milionů korun ročně.

Právě zatížení státního rozpočtu je dalším z aspektů, které kritizuje Exekutorská komora. Podle ní půjde o stovky milionů ročně. "Vymáhání pohledávek prostřednictvím exekutorů stát nestojí nic, naopak znamená příjem navíc z odvedených DPH a daní z příjmů," zdůraznila komora. Poukázala také na to, že při vymáhání exekutory platí veškeré náklady dlužníci, kdežto v případě celníků se na nich budou podílet všichni daňoví poplatníci.

K naplnění účelu návrhu by podle komory postačilo dát soudům a dalším dotčeným institucím na výběr, zda o provedení exekuce požádají soudního exekutora, nebo celní úřad. "Pak by měly na výběr ze tří variant a bylo by zodpovědností představitelů rozhodnout, který model je nejvhodnější," uzavřela komora.

Novela zákona, kterou bude v nejbližších dnech posuzovat vláda, má předat zodpovědnost za justiční pohledávky Celní správě. Státní rozpočet to zatíží o stovky milionů. Kvůli nižší vymahatelnosti pohledávek nakonec část dluhů odsouzených zaplatí občané. https://t.co/Hl3dA09yyi

Soudním exekutorům náleží u vymáhání pohledávek vynaložené náklady a odměna vypočtená podle exekučního tarifu. Hradí je dlužník, který vedení exekuce zavinil. "Naopak v případě exekuce vedené celní správou nese náklady exekuce stát a daňoví poplatníci. Přijetím takového řešení by v trestním řízení pravomocně odsouzení dlužníci fakticky obdrželi z kapes daňových poplatníků ničím neodůvodnitelný bonus," sdělila ČTK komora.

Ministerstvo původně převod pravomocí navrhovalo už v novele trestního zákoníku, kterou nyní projednává Sněmovna. Problematiku však nakonec vyňalo "pro nedořešené personální otázky a finanční dopady" a nyní úpravu předložilo znovu jako samostatný návrh. Celní správa a ministerstvo financí se změnami souhlasí.