K novele o snížení plateb za státní pojištěnce budou dnes poslanci opozičního hnutí ANO ve Sněmovně velmi dlouho mluvit. Na tiskové konferenci to řekla předsedkyně klubu Alena Schillerová. Zařadit chce hnutí ANO také bod ke stanovení maximálních cen energií. ANO je připraveno podpořit vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO) i zrychleně v prvním čtení.
K novele o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané na zbytek roku má ale řadu výhrad a hodlá na plénu argumentovat dlouhou dobu.
"Naše vláda navyšovala peníze, protože byly velmi vysoké náklady kvůli covidu. Nechtěli jsme, aby zdravotní péče byla jakkoli omezována nebo limitována," řekla Schillerová.
Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit v letošním rozpočtu 14 miliard korun. Nová částka je navržena tak, aby stát za celý letošek odvedl do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Opoziční představitelé podobně jako prezident, který novelu vetoval, tvrdí, že nižší platby mohou ohrozit kvalitu a dostupnost péče. Vládní činitelé takové obavy opakovaně odmítli. Zástupci koalice včetně ministrů zdravotnictví a financí předpokládají, že Sněmovna Zemanův postoj přehlasuje. Potřeba je k tomu nejméně 101 poslaneckých hlasů, koalice jich má v plném složení 108.
Podle Schillerové se ale vysoká inflace projevuje i ve zdravotnictví - rostou ceny léků, lékařských úkonů, energií, rostou platy. Rezervy zdravotních pojišťoven tím podle ní budou velmi rychle ztenčené. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před několika týdny napsal, že veřejné zdravotní pojištění mělo v prvním pololetí zisk šest miliard korun a zůstatky na účtech téměř 60 miliard.
Místopředseda klubu a hnutí ANO Karel Havlíček chce na dnešní jednání zařadit bod k diskusi nad zastropováním cen energií. Je podle něj jediným řešením energetické krize. Považuje za nezbytné prodiskutovat možné varianty, i to, jak se postavit k energetické společnosti ČEZ, zda by měl stát vykoupit akcie minoritních akcionářů. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií, zbytek mají minoritní akcionáři. Kabinet by se podle Havlíčka měl zamyslet nad tím, zda by se Česko nemělo stáhnout z burzy v Lipsku.
Související
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
Poslanecká sněmovna , hnutí ANO
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek