Kandidáti do Rady ČT mluvili před poslanci hlavně o hospodaření

Poslanci mají z 56 kandidátů vybrat čtyři nové členy rady za její dosavadní členy, kterým na konci května skončí mandáty.

Například bývalý předseda Rady ČTK a dlouholetý šéf sportovní redakce Českého rozhlasu Miroslav Augustin uvedl, že výše koncesionářských poplatků je dostačující a že ČT chudobou netrpí. O vhodnosti poplatků jako způsobu financování ČT mluvili i další kandidáti.

Podle Augustina jsou prostory pro úspory v televizi značné a ČT má dostatek peněz. "Rada je podle mě kolektivní orgán, takže říkat, že se v ní chci specializovat na to či ono, je nesmysl," řekl Augustin. V případě zpravodajství by podle něj měla být ČT férová bez ohledu na to, zda je volební rok.

Režisér a bývalý šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal řekl, že poplatky jsou nesporná věc a není odpůrcem jejich zvyšování. Podotkl však, že nemá dost informací pro to, aby navrhl podrobnější způsob jejich růstu.

Koncesionářské poplatky jako správný způsob financování ČT označil i kvestor ČVUT a bývalý člen Dozorčí komise ČT za Obec architektů v letech 2003 až 2010 Jiří Boháček. Českou televizi čeká podle něj velký problém s lidskými zdroji, protože zaměstnává značné množství lidí nad 60 let a také ve věku 50 až 60 let. Informoval poslance, že na žádost televizí a divadel připravuje ČVUT obor, který bude vychovávat odborníky na televizní techniku. Poukázal i na to, že průměrná mzda na jednoho zaměstnance ČT je 44.000 korun, což je podle jeho názoru dost i na Prahu.

Římskokatolický kněz Czendlik poznamenal, že vztah českých občanů k Polákům nepatří k nejvřelejším. Když byla zveřejněna jména kandidátů do rady, dostal prý několik doporučení, aby si sbalil 'svých pár švestek' a odcestoval na sever. Autorům těchto rad podle něj vadí hlavně to, že je Polák. Vyzval k překonávání vzájemné nedůvěry, předsudků a mýtů. "Proto bych v radě rád reprezentoval tyto národnostní, etnické, náboženské i různé sociální skupiny nebo menšiny," řekl. Opomíjené jsou podle něj především skupiny národnostní a etnické a jako přiklad uvedl, že pouze ostravské studio vysílá zprávy v polštině. Poslání televize není podle něj bojovat s Radou ČT, ale budovat laskavější a pravdivější svět.

Novinář a publicista Pavel Černocký řekl, že by se v radě věnoval především politické vyváženosti. Zajímal by se o to, aby vysílání bylo vyvážené, nikdo nebyl preferován, ale ani ostrakizován, a aby prostor pro politické strany byl úměrný volebním výsledkům. Na dotaz předsedy výboru Stanislava Berkovce (ANO) ohledně vysílání ČT o koronavirové epidemii řekl, že mu vadila absence panelu odborníků. Pokud by se svolali odborníci s různými názory na hodinovou debatu, zajímalo by to podle jeho mínění diváky víc.

Poslanci vybírají čtyři členy Rady České televize náhradou za ty radní, kterým skončí mandát. K 30. květnu skončí mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánu Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a místopředsedovi Rady Danielu Váňovi.

Z 56 kandidátů vybere volební výbor 12 kandidátů pro plénum Sněmovny. Na každé volné místo v radě tak budou mít poslanci na výběr ze tří lidí.

Rada má 15 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna. Má je volit tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Rada mimo jiné volí generálního ředitele ČT. Prostřednictvím Rady ČT uplatňuje veřejnost svoje právo na kontrolu veřejnoprávní televize.