Dosavadní podpůrné programy, které v souvislosti s pandemií koronaviru připravila vláda, hodnotí zástupci vybraných opozičních stran jako zmatečné. Sledování neustálých změn pravidel je podle nich pro veřejnost vyčerpávající. Podle zástupců podnikatelů se některé dotační tituly povedly více, jiné méně.
Část lidí na kompenzace téměř po roce, kdy se v České republice potvrdil první případ nákazy koronavirem, ale ještě vůbec nedosáhla. Zjistila to ČTK od opozičních politiků a profesních organizací.
Příští měsíc to bude podle poslance Mikuláše Ferjenčíka (Piráti) rok, kdy poslanci přijímali podporu pro živnostníky tzv. Pětadvacítku a odpouštěli povinná pojistná. Schváleno podle něj bylo několik novelizací státního rozpočtu a mnoho sektorových programů. "Strategické řízení programů, podpor, rozdíly v designu, vývoj podmínek, návaznosti a výluky programů, následně změny v přístupu administrativních orgánů je pro veřejnost vyčerpávající. Komunikace připomíná aprílové počasí. Jednání vlády přináší nejistotu a zmatek," řekl.
Předseda lidovců Marian Jurečka upozornil, že vláda stále nechává některé lidi zcela bez podpory. Ti, co na kompenzace dosáhli, musejí být podle něj neustále ve střehu a sledovat průběžné změny programů, které má za zmatečné.
I přes vyšší administrativu hodnotí místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková jako povedené záruční programy spravované Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. "To po prvním šoku firmám skutečně pomohlo. Logicky na tuto pomoc ale nedosáhly firmy, které už měly ekonomické potíže předtím," uvedla.
Při jarní vlně pandemie se vládě podle Břečkové podařilo dobře nastavit i kompenzační bonus a ošetřovné pro živnostníky. Na podzim už měli na tuto pomoc nárok jen ti, kterým činnost vláda přímo zakázala. Nevztahovala se například na dodavatele. "Postupně se část těchto logických návazností řešila," řekla dále. Za dobrý počin Břečková považuje mimo jiné program COVID nájemné. Velmi podle ní pomohlo bankovní moratorium, tedy odklad splátek úvěrů a hypoték.
Premiér Andrej Babiš (za ANO) v druhé polovině března oznámil, že vláda by na podporu podnikatelů zasažených koronavirovou krizí mohla poskytnout až jeden bilion korun. Na přímou pomoc mělo podle něj směřovat 100 miliard, na záruky 900 miliard korun.
Kompenzace loni podle analýzy Hospodářské komory (HK) činily 110 miliard korun. Fakticky stát vyplatil podporu 23 miliard korun, formou daňových úlev a odkladů plateb podnikatelé ušetřili 87 miliard korun. Současné vládní programy pokrývají podle HK méně než třetinu jejich mzdových a fixních nákladů, desetina podnikatelů sítem pomoci zcela propadá.
Sněmovna ve čtvrtek schválila tzv. pandemický zákon. Stát by podle něj měl nahradit právnickým a fyzickým osobám skutečnou škodu, která vznikne při pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s mimořádnými opatřeními. Za škodu se nebudou považovat náklady na ochranné prostředky. Poškození budou uplatňovat nárok u ministerstva financí a budou jej muset prokázat. Od náhrady se mají odečítat státní podpory ke zmírnění dopadů epidemie nebo restrikcí, spory bude rozhodovat soud.
Související
Opozice se zastala ČNB. Ocenila nepolitické chování
Opoziční koalice apelují na vládu, aby uznávala protilátky
opozice , podnikatelé , firmy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.
Zdroj: Libor Novák