Konečná bude kandidovat do čela KSČM

Europoslankyně Kateřina Konečná oznámila kandidaturu na předsedkyni KSČM. Nové vedení bude volit mimořádný sjezd 23. října. Před obecními volbami v příštím roce chce Konečná oslovit s nabídkou spolupráce všechny levicové politické i společenské organizace. Na tiskové konferenci v pražském sídle komunistů označila výsledek voleb, který poslal komunisty z Poslanecké sněmovny, za obrovskou zásadní prohru, kterou ale lze vzít jako odrazový můstek pro návrat.

S odkazem na lidovce Konečná zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. "KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin," uvedla. Komunisté podle dosavadních propočtů získali 3,61 procenta. V roce 2017 měli 7,76 procenta a 15 mandátů. Poslední průzkum agentury Median jim předpověděl zisk 4,4 procenta.

Výsledek voleb podle Konečné ukázal, že komunisty podporují stovky tisíc lidí. "Volby byly referendem o Andreji Babišovi, na což levice doplatila, a na to doplatí občané, kteří se budou mít hůř," uvedla. Zmínila, že analýzy takový výsledek předpokládaly, "ale byla nechuť cokoli dělat". Komunisté by se podle ní měli stát radikálně levicovou stranou, která dělá politiku mezi lidmi v ulicích, nikoli malostranských palácích. "Hodlám v tomto duchu oslovit všechny levicové politické i společenské organizace," uvedla s tím, že volby v příštím roce ukážou další vývoj.

Mimořádný sjezd svolala strana před měsícem, dosavadní předseda Vojtěch Filip už dříve uvedl, že znovu kandidovat nebude, chtěl ji ale dovést k volbám. Dnes rezignoval spolu s celým předsednictvem. Vedle Konečné chce usilovat o vedení KSČM například dosavadní poslanec Leo Luzar.

Důvody konce KSČM ve Sněmovně probere mimořádný sjezd

Skutečnost, že se KSČM po 30 letech nedostala do Poslanecké sněmovny, má podle komunistů řadu důvodů. Probere je mimořádný sjezd strany za dva týdny. Část komunistů vidí chybu v podpoře menšinové vlády ANO a ČSSD, další zmiňují nečitelnost rozpolcené strany. Vedení KSČM včetně předsedy Vojtěcha Filipa dnes rezignovalo. Podle končícího poslance Jiřího Dolejše bude mimořádný sjezd "asi i v osobním duchu". Řekl to dnes ČTK.

KSČM podle Dolejše měla potenciál překročit pětiprocentní hranici, chyby jsou obecnější, nemůže za ně jenom jeden člověk, míní. Strana se podle něj nedokázala včas a důsledně oddělit od vlády Andreje Babiše. "Další je, že jsme ideově velmi rozklížený subjekt, který se nedokázal distancovat od některých chyb," dodal. KSČM s sebou podle něj pořád táhne "kouli stalinismu".

Lídryně pražské kandidátky KSČM Marta Semelová, která patří do opačného křídla komunistů než Dolejš, se domnívá, že by komunisté měli být více vidět mezi lidmi a být skutečně srozumitelní. Úkolem mimořádného sjezdu, na kterém už do čela nebude kandidovat Filip, bude podle Dolejše vybrat tři nebo čtyři osoby, které stranu dovedou k řádnému sjezdu v květnu příštího roku. "Budou muset vyřešit ekonomiku strany, která nebude mít příspěvky za účast ve Sněmovně, a priority dalšího fungování," řekl ČTK. Podle Semelové je třeba rozebrat, nakolik straně uškodila tolerance Babišovy vlády. "Je pravda, že podle některých názorů nám ten podíl ublížil, ale na druhou stranu by bez nás asi těžko došlo k valorizaci důchodů, navýšení mezd a nakonec i k náhradnímu výživnému pro matky a samoživitelky," podotkla.

Někdejší předseda klubu středočeských zastupitelů za KSČM Zdeněk Štefek ČTK řekl, že za prohrou KSČM může být fenomén hnutí ANO i vznik nových stran, které braly komunistům témata. KSČM se podle Štefka dostala do souběhu několika okolností a bude potřeba to ještě podrobit důkladné analýze. Podle něj je otázkou, zda krátkodobé zisky pro občany vyvážily to, že voliči KSČM přešli k ANO. "A pak je tu celá řada nových subjektů, které vznikly a tvářily se antisystémově a braly nám témata," dodal. On sám se nebude bránit vyvození osobní odpovědnosti, nyní je členem ústředního a předsedou okresního výboru.

Komunisté podle končící poslankyně Marie Pěnčíkové neprodali ve sněmovních volbách úspěchy, které vzešly z jejich podpory menšinové vlády. Zmínila nárůst minimální mzdy nebo důchodů. Vedla z první pozice volební kandidátku KSČM ve Zlínském kraji, myslí si, že debakl je chybou v celostátní politice KSČM a přístupu poslaneckého klubu a vedení strany v posledních pár měsících. "Nepodařilo se nám prodat naše úspěchy, za kterými jsme stáli, jako je zvyšování minimální mzdy, zvyšování důchodů, zálohové výživné a podobně," řekla ČTK Pěnčíková. Podpora menšinové vlády ANO a ČSSD ze strany komunistů podle ní v prvopočátku chyba nebyla.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Kateřina Konečná (poslankyně KSČM)

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy