Konečná bude kandidovat do čela KSČM

Europoslankyně Kateřina Konečná oznámila kandidaturu na předsedkyni KSČM. Nové vedení bude volit mimořádný sjezd 23. října. Před obecními volbami v příštím roce chce Konečná oslovit s nabídkou spolupráce všechny levicové politické i společenské organizace. Na tiskové konferenci v pražském sídle komunistů označila výsledek voleb, který poslal komunisty z Poslanecké sněmovny, za obrovskou zásadní prohru, kterou ale lze vzít jako odrazový můstek pro návrat.

S odkazem na lidovce Konečná zmínila, že návrat není v českém prostředí nereálný. "KSČM rozhodně nekončí v propadlišti dějin," uvedla. Komunisté podle dosavadních propočtů získali 3,61 procenta. V roce 2017 měli 7,76 procenta a 15 mandátů. Poslední průzkum agentury Median jim předpověděl zisk 4,4 procenta.

Výsledek voleb podle Konečné ukázal, že komunisty podporují stovky tisíc lidí. "Volby byly referendem o Andreji Babišovi, na což levice doplatila, a na to doplatí občané, kteří se budou mít hůř," uvedla. Zmínila, že analýzy takový výsledek předpokládaly, "ale byla nechuť cokoli dělat". Komunisté by se podle ní měli stát radikálně levicovou stranou, která dělá politiku mezi lidmi v ulicích, nikoli malostranských palácích. "Hodlám v tomto duchu oslovit všechny levicové politické i společenské organizace," uvedla s tím, že volby v příštím roce ukážou další vývoj.

Mimořádný sjezd svolala strana před měsícem, dosavadní předseda Vojtěch Filip už dříve uvedl, že znovu kandidovat nebude, chtěl ji ale dovést k volbám. Dnes rezignoval spolu s celým předsednictvem. Vedle Konečné chce usilovat o vedení KSČM například dosavadní poslanec Leo Luzar.

Důvody konce KSČM ve Sněmovně probere mimořádný sjezd

Skutečnost, že se KSČM po 30 letech nedostala do Poslanecké sněmovny, má podle komunistů řadu důvodů. Probere je mimořádný sjezd strany za dva týdny. Část komunistů vidí chybu v podpoře menšinové vlády ANO a ČSSD, další zmiňují nečitelnost rozpolcené strany. Vedení KSČM včetně předsedy Vojtěcha Filipa dnes rezignovalo. Podle končícího poslance Jiřího Dolejše bude mimořádný sjezd "asi i v osobním duchu". Řekl to dnes ČTK.

KSČM podle Dolejše měla potenciál překročit pětiprocentní hranici, chyby jsou obecnější, nemůže za ně jenom jeden člověk, míní. Strana se podle něj nedokázala včas a důsledně oddělit od vlády Andreje Babiše. "Další je, že jsme ideově velmi rozklížený subjekt, který se nedokázal distancovat od některých chyb," dodal. KSČM s sebou podle něj pořád táhne "kouli stalinismu".

Lídryně pražské kandidátky KSČM Marta Semelová, která patří do opačného křídla komunistů než Dolejš, se domnívá, že by komunisté měli být více vidět mezi lidmi a být skutečně srozumitelní. Úkolem mimořádného sjezdu, na kterém už do čela nebude kandidovat Filip, bude podle Dolejše vybrat tři nebo čtyři osoby, které stranu dovedou k řádnému sjezdu v květnu příštího roku. "Budou muset vyřešit ekonomiku strany, která nebude mít příspěvky za účast ve Sněmovně, a priority dalšího fungování," řekl ČTK. Podle Semelové je třeba rozebrat, nakolik straně uškodila tolerance Babišovy vlády. "Je pravda, že podle některých názorů nám ten podíl ublížil, ale na druhou stranu by bez nás asi těžko došlo k valorizaci důchodů, navýšení mezd a nakonec i k náhradnímu výživnému pro matky a samoživitelky," podotkla.

Někdejší předseda klubu středočeských zastupitelů za KSČM Zdeněk Štefek ČTK řekl, že za prohrou KSČM může být fenomén hnutí ANO i vznik nových stran, které braly komunistům témata. KSČM se podle Štefka dostala do souběhu několika okolností a bude potřeba to ještě podrobit důkladné analýze. Podle něj je otázkou, zda krátkodobé zisky pro občany vyvážily to, že voliči KSČM přešli k ANO. "A pak je tu celá řada nových subjektů, které vznikly a tvářily se antisystémově a braly nám témata," dodal. On sám se nebude bránit vyvození osobní odpovědnosti, nyní je členem ústředního a předsedou okresního výboru.

Komunisté podle končící poslankyně Marie Pěnčíkové neprodali ve sněmovních volbách úspěchy, které vzešly z jejich podpory menšinové vlády. Zmínila nárůst minimální mzdy nebo důchodů. Vedla z první pozice volební kandidátku KSČM ve Zlínském kraji, myslí si, že debakl je chybou v celostátní politice KSČM a přístupu poslaneckého klubu a vedení strany v posledních pár měsících. "Nepodařilo se nám prodat naše úspěchy, za kterými jsme stáli, jako je zvyšování minimální mzdy, zvyšování důchodů, zálohové výživné a podobně," řekla ČTK Pěnčíková. Podpora menšinové vlády ANO a ČSSD ze strany komunistů podle ní v prvopočátku chyba nebyla.

Související

Více souvisejících

KSČM Kateřina Konečná (poslankyně KSČM)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy