KSČM bude muset po konci ve Sněmovně šetřit, myslí si Dolejš

Komunisté po volbách, které je poslaly po 30 letech ze Sněmovny, budou muset šetřit, ekonomicky se ale tato zásadní změna unést dá. ČTK to dnes řekl končící poslanec Jiří Dolejš. KSČM by podle něj měla za volební výsledek dostat státní příspěvek 19 milionů, celkem za čtyři roky pak 40 milionů korun. Zbavovat nemovitostí se komunisté nemusejí, myslí si.

Dolejš dnes přišel uklízet kancelář v komplexu sněmovních budov na Malostranském náměstí. Poslancem byl od roku 2013. Očekávaných 40 milionů korun označil za slabší částku. "Takže je jasné, že prvním úkolem po mimořádném sjezdu bude dát do figury ekonomiku tak, aby to fungovalo. Myslím si, že to není tak, že bychom byli ekonomicky ohroženi, pochopitelně to bude ale znamenat nějakou racionalizaci ve struktuře, a říci si, co je priorita," uvedl.

Loni od státu komunisté za mandáty dostali na činnost, na provoz a na institut zhruba 92 milionů korun, hospodařili ale se ztrátou. Zefektivnit chod strany je podle Dolejše možné, rozpočet ale tak podle něj vystačí jen na čtyři roky do dalších voleb. "Otázka je, kdybychom měli velké ambice do nějakých budoucích voleb, tak ty taky něco stojí. Je třeba vytvořit rezervu na tyto účely, příjemné to nebude, ale ekonomicky se to zvládnout dá," míní.

Zbavovat nemovitostí se komunisté podle něj nemusejí, za lepší pokládá jejich lepší využívání. "Vždy, když takováhle chvíle přijde, tyto hlasy zaznívají. Problém je, že když prodáte nemovitost, nemáte kde činnost provozovat. Spíš jde o lepší využívání těch nemovitostí. Když máte nemovitost nejenom v centru Prahy, ale i v centru Brna, Plzně, Hradce Králové, mohou vynášet," naznačil, kde by měla KSČM udělat změnu. Co se týká zaměstnanců, liší se jejich počet a forma úvazku podle Dolejše okres od okresu, část jich zaměstnává stranická centrála.

Loni komunisté hospodařili se ztrátou 26,7 milionu korun, v minusu tak zůstali třetí rok za sebou. První místopředseda KSČM Petr Šimůnek ČTK na jaře řekl, že vliv na výsledek hospodaření měly loňské volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Od letošních si sliboval obrat. V případě neúspěchu tehdy avizoval, že budou třeba provést změny. Předloni komunisté hospodařili se ztrátou devět milionů, v roce 2018 skončili v minusu zhruba 20 milionů korun.

Na úhradu volebních nákladů a činnost loni KSČM získala od státu 46 milionů korun, na provoz dalších 42 milionů korun, zhruba čtyři miliony pak činil příspěvek státu na činnosti politického institutu komunistů. Na členských příspěvcích strana vybrala 12 milionů, na darech 8,2 milionu korun. Za pronájem nemovitostí KSČM vybrala 20,6 milionu korun.

Nejvíc stejně jako předloni vydala strana na platy, a to 42 milionů korun. V hlavním pracovním poměru zaměstnávala 76 zaměstnanců, na dohodu o provedení práce 169 zaměstnanců. Na volební kampaň před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev komunisté vynaložili 19, 5 milionu. Stejně jako v minulých letech si KSČM nevzala žádný úvěr.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

Jiří Dolejš KSČM

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

německá policie

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

5. srpna 2026 17:17

Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory

Rozsáhlý noční útok ruských bezpilotních letounů a balistických střel si v ukrajinském hlavním městě a jeho okolí vyžádal sedmnáct lidských životů. Další oběti na životech a desítky zraněných hlásí také regiony Charkiv a Doněck, přičemž celková bilance dosavadních střetů vzrostla na nejméně dvacet jedna mrtvých.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy