KSČM bude muset po konci ve Sněmovně šetřit, myslí si Dolejš

Komunisté po volbách, které je poslaly po 30 letech ze Sněmovny, budou muset šetřit, ekonomicky se ale tato zásadní změna unést dá. ČTK to dnes řekl končící poslanec Jiří Dolejš. KSČM by podle něj měla za volební výsledek dostat státní příspěvek 19 milionů, celkem za čtyři roky pak 40 milionů korun. Zbavovat nemovitostí se komunisté nemusejí, myslí si.

Dolejš dnes přišel uklízet kancelář v komplexu sněmovních budov na Malostranském náměstí. Poslancem byl od roku 2013. Očekávaných 40 milionů korun označil za slabší částku. "Takže je jasné, že prvním úkolem po mimořádném sjezdu bude dát do figury ekonomiku tak, aby to fungovalo. Myslím si, že to není tak, že bychom byli ekonomicky ohroženi, pochopitelně to bude ale znamenat nějakou racionalizaci ve struktuře, a říci si, co je priorita," uvedl.

Loni od státu komunisté za mandáty dostali na činnost, na provoz a na institut zhruba 92 milionů korun, hospodařili ale se ztrátou. Zefektivnit chod strany je podle Dolejše možné, rozpočet ale tak podle něj vystačí jen na čtyři roky do dalších voleb. "Otázka je, kdybychom měli velké ambice do nějakých budoucích voleb, tak ty taky něco stojí. Je třeba vytvořit rezervu na tyto účely, příjemné to nebude, ale ekonomicky se to zvládnout dá," míní.

Zbavovat nemovitostí se komunisté podle něj nemusejí, za lepší pokládá jejich lepší využívání. "Vždy, když takováhle chvíle přijde, tyto hlasy zaznívají. Problém je, že když prodáte nemovitost, nemáte kde činnost provozovat. Spíš jde o lepší využívání těch nemovitostí. Když máte nemovitost nejenom v centru Prahy, ale i v centru Brna, Plzně, Hradce Králové, mohou vynášet," naznačil, kde by měla KSČM udělat změnu. Co se týká zaměstnanců, liší se jejich počet a forma úvazku podle Dolejše okres od okresu, část jich zaměstnává stranická centrála.

Loni komunisté hospodařili se ztrátou 26,7 milionu korun, v minusu tak zůstali třetí rok za sebou. První místopředseda KSČM Petr Šimůnek ČTK na jaře řekl, že vliv na výsledek hospodaření měly loňské volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Od letošních si sliboval obrat. V případě neúspěchu tehdy avizoval, že budou třeba provést změny. Předloni komunisté hospodařili se ztrátou devět milionů, v roce 2018 skončili v minusu zhruba 20 milionů korun.

Na úhradu volebních nákladů a činnost loni KSČM získala od státu 46 milionů korun, na provoz dalších 42 milionů korun, zhruba čtyři miliony pak činil příspěvek státu na činnosti politického institutu komunistů. Na členských příspěvcích strana vybrala 12 milionů, na darech 8,2 milionu korun. Za pronájem nemovitostí KSČM vybrala 20,6 milionu korun.

Nejvíc stejně jako předloni vydala strana na platy, a to 42 milionů korun. V hlavním pracovním poměru zaměstnávala 76 zaměstnanců, na dohodu o provedení práce 169 zaměstnanců. Na volební kampaň před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev komunisté vynaložili 19, 5 milionu. Stejně jako v minulých letech si KSČM nevzala žádný úvěr.

Související

KSČM

Komunisté odpoledne projednají postoj ke zvýšení schodku rozpočtu

Komunisté budou před středeční schůzí sněmovního rozpočtového výboru na dnešním odpoledním zasedání širšího vedení ladit stanovisko k vládnímu návrhu na zvýšení rozpočtového schodku z 320 na 500 miliard korun. Dosud KSČM menšinový kabinet při hlasování o rozpočtu podporovala. Předseda KSČM Vojtěch Filip ČTK dnes řekl, že pokud jednotlivé položky už komunisté odsouhlasili, měli by hlasovat i pro navýšení, a to včetně daňového balíčku.

Více souvisejících

Jiří Dolejš KSČM

Aktuálně se děje

včera

Aktualizováno včera

včera

Ulefoss

Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně

Poklidné norské městečko Ulefoss se nachází přímo nad ložiskem vzácných zemin. Tyto těžko dostupné kovy jsou klíčovými součástmi mnoha moderních technologií a zařízení – od stíhaček po elektromobily, od plochých televizorů po digitální fotoaparáty. Jsou natolik důležité, že zajištění jejich bezpečného zásobování se stalo součástí právních předpisů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že EU v současnosti nemá žádné vlastní zdroje, představuje Ulefoss naději.

včera

včera

Michal Stiborek

Zemřel bývalý ředitel IKEM Michal Stiborek

České zdravotnictví opustila výrazná osobnost. Ve věku 57 let zemřel Michal Stiborek, někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Stiborek podlehl blíže nespecifikované nemoci. 

včera

Vladimir Putin

Rusové už plánují druhé setkání s Trumpem. O místu mají jasno

Ještě sice neproběhlo ani první setkání mezi lídry obou mocností, ale Kreml již plánuje druhé jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. O jedné věci má přesto jasno už dnes. Další schůzka by se měla konat v Rusku. 

včera

včera

Současné řešení pro PVO krátkého a středního dosahu IRIS-T SL

Silná a společná protivzdušná obrana nestačí. Evropské země musí investovat víc

Evropa posiluje protivzdušnou obranu. Slovinsko, Švédsko a Dánsko v srpnu rozšířily své arzenály o systémy IRIS-T SLM v rámci iniciativy European Sky Shield, do níž je zapojeno už 24 států. Nové technologie však samy o sobě nestačí. Bez sladění výcviku, logistiky a pozemních kapacit zůstane evropská obrana nekompletní a v případě krize by mohla selhat právě tam, kde na koordinaci a síle záleží úplně nejvíc.

včera

včera

včera

Letní počasí

Počasí aktuálně: Meteorologové vydali nové výstrahy před vysokými teplotami

Do Česka se vrátilo horké letní počasí. Již v pátek platila výstraha před vysokými teplotami a víkendové dny v tomto směru nebudou výjimkou. Nové znění výstrahy zmenšuje její územní platnost pro sobotu a přidává varování pro nedělní den. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinu nedáme okupantům, vzkazuje Zelenskyj. Problém vidí v Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nejnovější události kolem rozhovorů o míru na Ukrajině. Napadená země se podle jeho slov nevzdá jakéhokoliv území, které jí náleží. Podle mediálních informací se přitom s něčím takovým počítá v návrzích mírové dohody. 

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

včera

včera

Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Donald Trump oznámil, kdy a kde se setká s Vladimirem Putinem

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sejdou příští týden na Aljašce, aby jednali o případném ukončení války na Ukrajině. Trump předtím naznačil, že Kyjev se asi bude muset vzdát některých území, pokud chce dosáhnout zastavení bojů. 

včera

8. srpna 2025 21:10

8. srpna 2025 19:42

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu po masivní kritice couvá: Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat

Po rozsáhlé kritice a vzrůstu napětí ve vztazích s klíčovými spojenci, zejména s Německem, izraelský premiér Benjamin Netanjahu zmírnil svou rétoriku ohledně budoucího uspořádání Pásma Gazy. Původně prohlásil, že Izrael převezme plnou kontrolu nad Pásmem Gazy, ale po schválení plánu na převzetí kontroly nad městem Gaza ze strany jeho bezpečnostního kabinetu svá slova upravil. Uvedl, že Izrael nemá v úmyslu Gazu okupovat, ale spíše ji „osvobodit od Hamásu“.

8. srpna 2025 18:13

Evropské stát zvažují uznání státu Palestina. Co to ale znamená a co se změní?

Británie se před několika dny rozhodla následovat příkladu Francie a oznámila, že by mohla v září uznat stát Palestina, pokud Izrael splní několik zásadních podmínek. Ty zahrnují uzavření udržitelného míru, povolení humanitární pomoci, schválení příměří a zastavení anexe Západního břehu Jordánu. Vláda Spojeného království zároveň vyzvala Hamás, aby propustil zbývající rukojmí, odzbrojil se a přestal se podílet na vládě v Gaze. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy