KSČM bude muset po konci ve Sněmovně šetřit, myslí si Dolejš

Komunisté po volbách, které je poslaly po 30 letech ze Sněmovny, budou muset šetřit, ekonomicky se ale tato zásadní změna unést dá. ČTK to dnes řekl končící poslanec Jiří Dolejš. KSČM by podle něj měla za volební výsledek dostat státní příspěvek 19 milionů, celkem za čtyři roky pak 40 milionů korun. Zbavovat nemovitostí se komunisté nemusejí, myslí si.

Dolejš dnes přišel uklízet kancelář v komplexu sněmovních budov na Malostranském náměstí. Poslancem byl od roku 2013. Očekávaných 40 milionů korun označil za slabší částku. "Takže je jasné, že prvním úkolem po mimořádném sjezdu bude dát do figury ekonomiku tak, aby to fungovalo. Myslím si, že to není tak, že bychom byli ekonomicky ohroženi, pochopitelně to bude ale znamenat nějakou racionalizaci ve struktuře, a říci si, co je priorita," uvedl.

Loni od státu komunisté za mandáty dostali na činnost, na provoz a na institut zhruba 92 milionů korun, hospodařili ale se ztrátou. Zefektivnit chod strany je podle Dolejše možné, rozpočet ale tak podle něj vystačí jen na čtyři roky do dalších voleb. "Otázka je, kdybychom měli velké ambice do nějakých budoucích voleb, tak ty taky něco stojí. Je třeba vytvořit rezervu na tyto účely, příjemné to nebude, ale ekonomicky se to zvládnout dá," míní.

Zbavovat nemovitostí se komunisté podle něj nemusejí, za lepší pokládá jejich lepší využívání. "Vždy, když takováhle chvíle přijde, tyto hlasy zaznívají. Problém je, že když prodáte nemovitost, nemáte kde činnost provozovat. Spíš jde o lepší využívání těch nemovitostí. Když máte nemovitost nejenom v centru Prahy, ale i v centru Brna, Plzně, Hradce Králové, mohou vynášet," naznačil, kde by měla KSČM udělat změnu. Co se týká zaměstnanců, liší se jejich počet a forma úvazku podle Dolejše okres od okresu, část jich zaměstnává stranická centrála.

Loni komunisté hospodařili se ztrátou 26,7 milionu korun, v minusu tak zůstali třetí rok za sebou. První místopředseda KSČM Petr Šimůnek ČTK na jaře řekl, že vliv na výsledek hospodaření měly loňské volby do krajských zastupitelstev a části Senátu. Od letošních si sliboval obrat. V případě neúspěchu tehdy avizoval, že budou třeba provést změny. Předloni komunisté hospodařili se ztrátou devět milionů, v roce 2018 skončili v minusu zhruba 20 milionů korun.

Na úhradu volebních nákladů a činnost loni KSČM získala od státu 46 milionů korun, na provoz dalších 42 milionů korun, zhruba čtyři miliony pak činil příspěvek státu na činnosti politického institutu komunistů. Na členských příspěvcích strana vybrala 12 milionů, na darech 8,2 milionu korun. Za pronájem nemovitostí KSČM vybrala 20,6 milionu korun.

Nejvíc stejně jako předloni vydala strana na platy, a to 42 milionů korun. V hlavním pracovním poměru zaměstnávala 76 zaměstnanců, na dohodu o provedení práce 169 zaměstnanců. Na volební kampaň před volbami do Senátu a krajských zastupitelstev komunisté vynaložili 19, 5 milionu. Stejně jako v minulých letech si KSČM nevzala žádný úvěr.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

Jiří Dolejš KSČM

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 11 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

včera

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy