Lipavský: Rusko na Ukrajině nenaplnilo své cíle, otazník visí nad přístupem Číny

Ruská armáda po svém útoku z 24. února narazila na nečekaně silný odpor ukrajinských jednotek. Ukrajinská armáda, která stále brání velká města, dokonce v posledních dnech byla s to vést dílčí protiútoky. Experti se domnívají, že se ruská armáda potýká také s logistickými problémy a komunikačními potížemi.

"Po měsíci můžeme konstatovat, že Rusku se nepodařilo naplnit cíle své vojenské operace. Můžeme v tuto chvíli konstatovat, že ruský postup byl zastaven. Dokonce přicházejí určité zprávy o tom, že se ukrajinské armádě daří získávat některé nové pozice nebo stabilizovat ty stávající," řekl Lipavský.

Ruské vedení podle něj není v tuto chvíli připraveno k serióznímu vyjednávání. "Není připraveno ustoupit a dá se očekávat, že válka ještě nějaký čas potrvá. O to více je důležitější pokračovat v naší podpoře pro Ukrajinu, protože oni v tuto chvíli nasazují vlastní životy. Je i naší morální povinností se za ně postavit," doplnil.

Ukrajina podle ministra statečně bojuje a brání se. Bojuje o přežití a za to, aby mohla být součástí Evropy a Evropské unie. "Jsem nesmírně rád, že Česká republika je pevnou součástí mezinárodního společenství, které Ukrajině pomáhá v tomto boji," řekl s odkazem na dodávky vojenské i humanitární pomoci.

Česko podle Lipavského podporuje členství Ukrajiny v EU. "Jedna věc je politické rozhodnutí, tam je to jasné, tam to podporujeme bez výjimky," uvedl. Druhou věcí podle něj je, že členství v unii znamená celou řadu právních a legislativních záležitostí. "Tam jsme připraveni Ukrajině maximálně pomoci, aby to dokázala splnit co nejrychleji a aby unie podala co nejvstřícnější ruku a pomohla Ukrajině s naplněním evropské ambice," dodal.

Velkou otázkou, kterou si podle šéfa české diplomacie kladou úplně všichni, je postoj Číny ke konfliktu. Podle Lipavského země zažívá dilema. Otevřená podpora Rusku by porušila čínský princip nezasahování do vnitřních záležitostí a zároveň by zemi vystavila vyššímu riziku sankcí. Podporu Ruska ale v Číně vidí především v rétorické rovině a v tom, že domácí čínská propaganda pracuje s ruskými narativy.

Čína také určitým způsobem umožňuje Rusku obcházet ekonomické sankce, míní Lipavský. "Ale stále to není podpora, která by například pomocí zbrojních dodávek Ruské federaci nějakým způsobem dokázala změnit situaci na bojišti," uvedl.

"Na druhou stranu kdyby se Čína otevřeně postavila za Ukrajinu, tak by tím mohla legitimizovat postavení těch z čínského hlediska problematických míst, jako je otázka Ujgurů, Tchaj-wanu, Hongkongu či Tibetu," dodal.

Pozici Spojených států vůči Číně považuje Lipavský za velmi opatrnou. "Ale zároveň je potřeba si uvědomit, že čínská strategie a důvod, proč naše západní společenství Čínu označuje za systémového rivala, nikam nemizí. Bezpochyby konflikt na Ukrajině v nějakém čase sníží svoji intenzitu a problém čínského vlivu ve světě, otázky mezinárodního obchodu, technologií, dodavatelských řetězců budou zpátky na scéně," uzavřel ministr.

Vláda se k uprchlické vlně postavila čestně. Věří ve finanční pomoc EU

Ruská armáda po svém útoku z 24. února narazila na nečekaně silný odpor ukrajinských jednotek. Ukrajinská armáda, která stále brání velká města, dokonce v posledních dnech byla s to vést dílčí protiútoky. Experti se domnívají, že se ruská armáda potýká také s logistickými problémy a komunikačními potížemi.

"Po měsíci můžeme konstatovat, že Rusku se nepodařilo naplnit cíle své vojenské operace. Můžeme v tuto chvíli konstatovat, že ruský postup byl zastaven. Dokonce přicházejí určité zprávy o tom, že se ukrajinské armádě daří získávat některé nové pozice nebo stabilizovat ty stávající," řekl Lipavský.

Ruské vedení podle něj není v tuto chvíli připraveno k serióznímu vyjednávání. "Není připraveno ustoupit a dá se očekávat, že válka ještě nějaký čas potrvá. O to více je důležitější pokračovat v naší podpoře pro Ukrajinu, protože oni v tuto chvíli nasazují vlastní životy. Je i naší morální povinností se za ně postavit," doplnil.

Ukrajina podle ministra statečně bojuje a brání se. Bojuje o přežití a za to, aby mohla být součástí Evropy a Evropské unie. "Jsem nesmírně rád, že Česká republika je pevnou součástí mezinárodního společenství, které Ukrajině pomáhá v tomto boji," řekl s odkazem na dodávky vojenské i humanitární pomoci.

Česko podle Lipavského podporuje členství Ukrajiny v EU. "Jedna věc je politické rozhodnutí, tam je to jasné, tam to podporujeme bez výjimky," uvedl. Druhou věcí podle něj je, že členství v unii znamená celou řadu právních a legislativních záležitostí. "Tam jsme připraveni Ukrajině maximálně pomoci, aby to dokázala splnit co nejrychleji a aby unie podala co nejvstřícnější ruku a pomohla Ukrajině s naplněním evropské ambice," dodal.

Velkou otázkou, kterou si podle šéfa české diplomacie kladou úplně všichni, je postoj Číny ke konfliktu. Podle Lipavského země zažívá dilema. Otevřená podpora Rusku by porušila čínský princip nezasahování do vnitřních záležitostí a zároveň by zemi vystavila vyššímu riziku sankcí. Podporu Ruska ale v Číně vidí především v rétorické rovině a v tom, že domácí čínská propaganda pracuje s ruskými narativy.

Čína také určitým způsobem umožňuje Rusku obcházet ekonomické sankce, míní Lipavský. "Ale stále to není podpora, která by například pomocí zbrojních dodávek Ruské federaci nějakým způsobem dokázala změnit situaci na bojišti," uvedl.

"Na druhou stranu kdyby se Čína otevřeně postavila za Ukrajinu, tak by tím mohla legitimizovat postavení těch z čínského hlediska problematických míst, jako je otázka Ujgurů, Tchaj-wanu, Hongkongu či Tibetu," dodal.

Pozici Spojených států vůči Číně považuje Lipavský za velmi opatrnou. "Ale zároveň je potřeba si uvědomit, že čínská strategie a důvod, proč naše západní společenství Čínu označuje za systémového rivala, nikam nemizí. Bezpochyby konflikt na Ukrajině v nějakém čase sníží svoji intenzitu a problém čínského vlivu ve světě, otázky mezinárodního obchodu, technologií, dodavatelských řetězců budou zpátky na scéně," uzavřel ministr.

Do připravených aktivit předsednictví se promítne téma Ukrajiny

Do už připravených aktivit pro české předsednictví v Radě Evropské unie se více promítne téma Ukrajiny. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Půjde o aktivity směřující k rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi nebo k podpoře ukrajinských evropských aspirací. Rámcová témata za Lipavského resort jsou silná, odolná a udržitelná Evropa. Česko bude Radě EU předsedat v druhé polovině roku.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) původně za priority předsednictví označil vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení problematiky migrace a bezpečnosti. Po ruské invazi na Ukrajinu priority aktualizoval, Česko se podle něj zaměří především na energetickou nezávislost na Rusku, obrannou spolupráci a válečné uprchlíky z Ukrajiny.

"Rámcová témata za ministerstvo zahraničí jsou silná Evropa, odolná Evropa a udržitelná Evropa. Zároveň jednou z geografických priorit bylo Východní partnerství. Do aktivit již připravených více promítneme ukrajinské téma," řekl Lipavský. "Uděláme i některé aktivity navíc, setkání," uvedl. "Budou to aktivity, které budou směřovat k rekonstrukci Ukrajiny, k podpoře ukrajinských evropských aspirací," dodal.

Není jasné, v jaké fázi se válka na Ukrajině během předsednictví bude nacházet. Není tedy možné konkrétně všechny aktivity popsat. Bek nedávno uvedl, že by součástí programu předsednictví mohlo být uspořádání mezinárodní dárcovské konference. "Je to jedna z myšlenek. Nyní hledáme vhodnou formu," řekl Lipavský bez bližších podrobností.

Česko podle Lipavského plně podporuje vstup Ukrajiny do EU. Předsednictví je především o neformálním vlivu v EU, míní ministr. Tento vliv předsednické země spočívá v tom, že může na řadě jednání do určité míry někdy i ovlivnit jejich agendu, zmínit konkrétní záležitosti. "To může přispívat k tomu, aby se Ukrajině dařilo lépe v tom procesu (vstupu do EU)," dodal.

Podle šéfa české diplomacie existuje silná skupina států, která otázku členství Ukrajiny v bloku vnímá podobně. Před pondělním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU se na tom na neformálním setkání shodl například se šéfy diplomacií Estonska, Chorvatska, Slovinska či Polska.

"Hlavním úkolem je zůstat aktivní, namotivovaný a k tomu tématu se neustále vracet. Aby to nebylo jenom určité emocionální vzepětí, které potom klesne, ale abychom v tom dlouhém procesu, kterým ze své podstaty vstup do EU je, zůstali aktivní, otázku neustále zvedali. A je to právě i o tom neformálním vlivu," konstatoval ministr.

Jakožto předsednická země bude mít Česko v určitých aktivitách oproti normálu výraznější postavení. Konkrétním příkladem je podle Lipavského to, že taková země je vyzývána k tomu, aby přednášela své příspěvky jako jeden z prvních států na jednáních. "Nám to potom dává možnost nastavit směr diskuse, vnést do ní argumenty, které my považujeme za důležité," dodal ministr.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.